Pellegrini, který spolu se zmíněnými kolegy připravuje založení nové strany, ve středu před novináři vyjádřil naději, že se k nim přidají další členové Směru-SD.
Už dříve vybídl Fica, dosud jediného předsedy Směru-SD od jeho založení v roce 1999, k odchodu z čela strany. Minulý týden pak oznámil odchod ze Směru-SD. Podle dostupných informací sice Fico nabídl Pellegrinimu funkci předsedy strany, ovšem pod podmínkou, že si ponechá vliv na rozhodování o některých klíčových stranických otázkách.
„Naším soupeřem je vládní koalice a její přešlapy. Chceme být hlasem sociální demokracie,“ řekl jeden z nejoblíbenějších slovenských politiků Pellegrini, který od roku 2018 do nástupu nynější vlády Igora Matoviče zastával funkci premiéra.
Byl také volebním lídrem Směru-SD, který v letošních volbách nakonec dosáhl lepšího výsledku, než mu předpovídaly průzkumy.
Nová Pellegriniho strana by měla vzniknout na podzim. Podle květnového průzkumu agentury Focus by měla velkou šanci na úspěch. Preferencemi voličů by se mohla zařadit hned za vládní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) premiéra Igora Matoviče, obě strany by mohly mít přes 21 procent hlasů. Oproti tomu stejný průzkum předpovídá Směru bez Pellegriniho jen necelých deset procent hlasů voličů.
Pellegrini odchází ze Směru, naznačil založení vlastní strany |
K Pellegrinimu, který je nyní místopředsedou parlamentu, se s odchodem ze Směru-SD přidali také další dva místopředsedové strany, bývalý vicepremiér Richard Raši a exministr hospodářství Peter Žiga, jakož i bývalá ministryně kultury Ľubica Laššáková. Formální ukončení svého členství ve Směru-SD předpokládají po červencové schůzi parlamentu.
Směr-SD obsadil po únorových volbách ve 150členné sněmovně 38 křesel. Kromě zmíněné skupiny kolem Pellegriniho v květnu stranu opustil ještě jeden jiný poslanec, který se k Pellegrinimu ale nepřidal.
Ficova popularita v posledních letech klesá. Strana pod jeho vedením zaznamenala ústup z dřívějších pozic nejen v parlamentních volbách, ale také ve dřívějších krajských a obecních volbách. Sám Fico neuspěl jako kandidát na funkci hlavy státu v přímé prezidentské volbě v roce 2014 a později ani se snahou stát se šéfem ústavního soudu.
