„Vláda se rozhodla zastavit náš podíl vody, která teče do Pákistánu. Odkloníme vodu z východních řek a dodáme ji našemu lidu v (oblasti) Džammú a Kašmír a Paňdžábu,“ napsal ve čtvrtek indický ministr vodních zdrojů Nitin Gadkari na Twitteru.
Obě země se podle dohody The Indus Waters Treaty z roku 1960 dělí o vodu ze tří „západních“ řek, a to z Čanábu, Džihlamu a Indu, které protékají indickým územím dále do Pákistánu. Dohoda říká, že toky sice patří jemu, ale Indové je mohou volně využívat k vlastní potřebě.
Indii naopak patří „východní“ řeky Bjás, Ráví a Satludž, i ty však tečou dále k sousedovi. Podle amerického deníku The New York Times by výpadek vody znamenal katastrofu pro stamiliony lidí, kteří jsou na řekách závislí.
Indická vláda už minulý týden slíbila odplatu za sebevražedný atentát na indické vojáky v neklidném Kašmíru, při kterém zemřelo více než čtyřicet lidí. K atentátu se přihlásilo pákistánské povstalecké hnutí Džajše Muhammad, které bojuje proti indické nadvládě a usiluje o připojení převážně muslimského Kašmíru natrvalo k Pákistánu.
Indie okamžitě po útoku obvinila svého pákistánského souseda, že v něm má prsty. Pákistánský premiér Imran Chán však veškerou účast své země na útoku rázně popřel a nabídl Indii pomoc s vyšetřováním. Vyzval ji také, aby předložila důkazy, že Islamabád kašmírské skupiny podporuje.
K hrozbě odklonění vody z východních řek se Pákistán podle serveru The Economic Times staví se stoickým klidem, protože podle dohody má na ni Indie nárok, jen ho dlouhá léta neuplatňovala. „Určitě však vyjádříme obavy a vzneseme silné námitky, pokud využije nebo odkloní vodu ze západních řek, na kterou máme nárok,“ podotkl pákistánský ministr vodních zdrojů Khawaja Shumail.
Nový pákistánský premiér: kriketový playboy, který objevil islám |
Vláda v Novém Dillí také argumentuje, že vodní dohodu neporuší a že chce jen spravedlivější podíl vody pro své občany. Tak jako tak válka o vodu nevypukne hned. Výstavba potřebných přehrad potrvá podle listu The Times of India nejméně šest let.
„Zatímco bezprostřední hrozbu pro Pákistán v tom nevidím, možná teď můžeme nahlédnout do budoucnosti konfliktů v jižní Asii. Tento region kvůli vodě tíží stres. Ta se tak může stát válečným nástrojem,“ upozorňuje politický analytik z Blízkovýchodního institutu ve Washingtonu Arif Rafiq s tím, že se Indie oznámeným krokem spíše snaží připsat si u občanů plusové body před nadcházejícími volbami.
Profesor a expert na indicko-pákistánskou vodní dohodu Brahma Chellaney pak dodává, že je oznámení odříznout vodu spíše rétorickým cvičením, které využívá mezi Indy rozšířené nenávisti vůči Pákistánu, než skutečnou hrozbou. „Vláda se snaží ukázat zemi, že něco dělá. Doopravdy však neudělala nic,“ míní.
Při bombovém útoku v indickém Kašmíru zemřelo nejméně 30 lidí |
Oznámení o vodě však není jediným krokem, který Indie od valentýnského útoku učinila. Do té části Kašmíru, který spravuje Pákistán, už zastavila autobusovou dopravu a dodávky zboží. Ve vesnici na pákistánské straně nedaleko hranic vypadla elektřina a začaly se opravovat kryty. Tamní úřady pak občany vyzvaly, aby udělali i další opatření pro případ „zlovolné akce“ ze strany indické armády.
Kvůli napětí mezi oběma zeměmi také saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán nemohl z návštěvy Pákistánu odletět do následující Indie přímo, ale musel se vrátit zpět do Rijádu a odtamtud pokračovat v cestě. Indie také mezinárodní společenství vyzývá, aby Pákistán nemazalo ze seznamu zemí, které financují terorismus. Pákistánský premiér Chán podle Al-Džazíry pak podepsal „rozhodnou a rozsáhlou“ vojenskou odpověď na jakoukoliv indickou agresi.
