Maďarský premiér Viktor Orbán se v Budapešti účastnil oslav maďarského...

Maďarský premiér Viktor Orbán se v Budapešti účastnil oslav maďarského národního dne, který připomíná maďarskou revoluci proti habsburské monarchii. (15. března 2024) | foto: Reuters

Orbán cítí šanci „převzít“ po volbách Brusel. Chce prosadit vlastní vizi a hodnoty

  • 156
Maďarský premiér Viktor Orbán cítí v nadcházejících evropských volbách příležitost pro prosazení své politiky konzervatismu a národní suverenity. Podle médií je novým typem euroskeptického politika, který nechce EU opustit, ale hodlá ji změnit podle svých potřeb. Pro tento účel hodlá sjednotit evropskou pravici. To však nebude vůbec jednoduché.

„V personě maďarského lídra se EU setkává s novým typem euroskeptika, který nechce blok opustit, ale naopak jej chce utvářet a vtisknout svou pečeť různým politikám, od podpory Ukrajiny přes boj proti změně klimatu až po migraci,“ komentuje Orbánovy ambice portál Politico.

„Naším plánem není opustit Brusel, ale převzít ho,“ řekl sám Orbán na konci minulého roku.

Orbán má řadu důvodů, proč z EU nechtít odejít. Maďarsko z eurofondů stále více čerpá, než do nich odvádí. Podpora EU je v Maďarsku stále vysoká, podle nedávného průzkumu Eurobarometru považuje členství v EU za dobrou věc 72 procent maďarských respondentů.

„Orbán může Evropskou unii kritizovat,“ říká András Bíró-Nagy, ředitel budapešťského think-tanku Policy Solutions. „Může říkat, že se ubírá špatným směrem, ale nemůže si zahrávat s členstvím Maďarska v EU. To je červená linie i pro voliče jeho vlastního Fideszu.“

Evropské volby se blíží a enfant terrible evropské politiky cítí, že má neobyčejnou šanci prosadit svou dlouhodobou vizi konzervativní Evropské unie ve větší míře reflektující hodnoty Budapešti. „Už dlouho jsem neviděl tak dobrou příležitost pro národní, konzervativní, suverenistické a křesťanské síly, aby se staly dominantními v Evropské unii,“ přiznal v březnu.

Vzbuřme se proti Bruselu, burcoval Orbán. Probouzejí se už i Češi, tvrdí

„Pokud chceme zachovat svobodu a suverenitu Maďarska, nemáme jinou možnost, než že musíme okupovat Brusel,“ prohlásil v březnu u příležitosti státního svátku, kterým si země připomíná začátek protihabsburské revoluce z roku 1848. Podle něj se probouzejí i ostatní národy, včetně Čechů, kteří se hodlají vzepřít dosavadnímu kurzu v EU a hodlají ji změnit.

Lídr nacionalistické pravice?

Orbán chce stát v centru této vlny. Hodlá „sjednotit pravici“ a „smést socialistické, levicové, progresivní a liberální nebezpečné lidi“. List The Wall Street Journal podotýká, že to nebude snadný úkol. Euroskeptické pravicové strany, ať se jedná o Stranu pro svobodu Geerta Wilderse v Nizozemsku či Národní sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penové ve Francii, mají rozdílné priority a často se zaměřují spíše na domácí problémy než na společný program.

Národní sdružení a další potenciální Orbánovi spojenci podle průzkumů mohli v letošním volbách do Evropského parlamentu získat významné zastoupení. Orbánovi by se posílená nacionalistická klika hodila. Po vyloučení z středopravicové Evropské lidové strany (EPP) je jeho strana Fidesz na půdě Evropského parlamentu politickým bezdomovcem. Spekuluje se, že by se mohla přidat k Evropským konzervativcům a reformistům (ECR), kteří více ladí s jejím současným politickým směřováním. Po červnových volbách by se frakce mohla stát v europarlamentu třetí nejsilnější skupinou.

Nejednotní v rozmanitosti. Evropští nacionalisté se neshodnou skoro v ničem

V ECR je nejsilnějším hráčem italská premiérka Giorgia Meloniová, jíž Orbán dopřál sluchu při jednání o poslání pomoci Ukrajině, kterou Maďarsko bojkotovalo. Fidesz by mohl též zamířit k jiné nacionalistické frakci, Identitě a demokracii, které dominuje Le Penová. „Je však otázkou, jak by Orbán se svou vrozenou nedůvěrou k političkám mohl pracovat ve stranické rodině, které dominují dvě ženy, Le Penová a Meloniová,“ podotýká Edit Inotai, výzkumnice maďarského think-tanku Centre for Euro-Atlantic Integration and Democracy.

Maďarskému premiérovi momentálně hraje do karet i skutečnost, že jeho země od července bude předsedat Radě EU, což mu umožní nastolovat agendu. Dalším podstatným faktorem bude možné znovuzvolení amerického republikánského exprezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Trump je Orbánův blízký spojenec a podporovatel a Orbán věří, že exprezidentův triumf by byl vzpruhou pro jeho vlastní politiku konzervativní suverenity.

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

„Udělejme Evropu znovu velkou!“ prohlásil s jasnou narážkou na Trumpovo heslo „Udělejme Ameriku znovu velkou“. „Skutečnou změnu může přinést nová evropská pravice, jejíž součástí jsme i my, Maďaři. Pryč s Bruselem. Ať žije Evropa!“

Trojský kůň v srdci EU

Orbán ale nespoléhá jen na časově omezené příležitosti a hraje dlouhodobou hru. Jeho prodlouženou rukou v Bruselu je vládou podporovaný think-tank Mathias Corvinus Collegium (MCC), v jehož se čele je uznávaný maďarsko-kanadský sociolog a emeritní profesor sociologie z Kentské univerzity Frank Furendi. Ten se dlouhodobě specializuje na „evropské kulturní války“ a ve svých pracích mimo jiné kriticky nahlíží na používání termínu „populismus“ k očerňování euroskeptických, konzervativních politiků.

Nemáme strach, odstup. Desetitisíce lidí v Budapešti protestovaly proti Orbánovi

Podle Furendiho je cílem instituce poskytnou lidem „intelektuální zdroje“, aby mohli čelit dominantní kultuře, která šíří genderovou ideologii, a hrozí tak zničit „naši minulost“. V think-tankem vydávaných materiálech se objevují varování před využíváním sexuálním práv k démonizaci zemí střední a východní Evropy či před pokusy vytvořit Spojené státy evropské.

Poradce maďarského premiéra Balázs Orbán, jenž za MCC stojí, tvrdí, že centrum nabízí konzervativnější pohled na politiku a filozofii EU, který od vystoupení Británie z bloku chybí. „Všichni mohou říkat, že existuje plná shoda ohledně strategického směřování Evropy, ale není to pravda. Naším cílem je ovlivnit evropskou debatu.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video