O Olmertově návrhu informoval izraelský levicový deník Haarec. Plán počítal s tím, že palestinská samospráva prezidenta Mahmúda Abbáse získá 93 % území Západního břehu Jordánu. Izrael by vyklidil část ze svých osad a získal by území přiléhající k východnímu Jeruzalému.
Zkrácení palestinského území na Západním břehu měl plán nahradit přidáním pozemků ležících v Negevské poušti a sousedících s pásmem Gazy. Mezi Gazou a Západním břehem měl navíc vzniknout koridor, který by Palestincům umožnil přecházet z jednoho na druhé.
Mluvčí palestinského prezidenta Nabíl Abú Rdainah řekl agentuře WAFA, že izraelský návrh "není přijatelný" a je "mrháním času".
Palestinci podle Rdainaha přijmou pouze "územně souvislý stát s Jeruzalémem jako hlavním městem a s hranicemi z roku 1967". Mluvčí tím myslel hranice před tzv. Šestidenní válkou, jíž Izrael připojil Východní Jeruzalém, pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu.
Palestinci považují Olmertův za nepřijatelný také kvůli předpokladu, že prezident Abbás získá kontrolu nad pásmem Gazy. V Gaze vládne od loňského roku hnutí Hamas.
Jednání s cílem ustavit palestinský stát podporovaná USA nedosáhla od loňského listopadu viditelného pokroku. Od počátku je mařilo násilí a rozepře o izraelské osady.
Po Olmertově oznámení, že odstoupí z funkce premiéra i vůdce nové strany Kadima, šance na mír poklesly. Olmertův mluvčí Mark Regev tvrdí, že premiér bere mírové rozhovory vážně. Jiný izraelský činitel pod slibem anonymity však sdělil, že se Olmert snaží pouze vybudovat odkaz. "Nechystá se žádná dohoda", sdělil činitel.
Na Západním břehu žije dnes více než čtvrt milionu židovských osadníků.
