Scholz je od března 2018 ministrem financí a zároveň vicekancléřem v současné vládě kancléřky Angely Merkelové. Členem SPD je od roku 1975.
Jeho strana zpočátku nebyla považována za favorita voleb. Na konci srpna však v průzkumech po čtyřech letech (v případě agentury Forsa dokonce po patnácti letech) předčila donedávna suverénní CDU/CSU. Podle analytiků to nelze přičítat ani tak Scholzovu charismatu, jako spíše množství přešlapů, které dělají jeho protikandidáti.
Příznivé preference jsou nicméně dokladem oblíbenosti ministra financí uvnitř strany i u veřejnosti. Většina Němců chce za kancléře právě jeho. Popularitu si zajistil především rozhodnou podporou nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, na kterou těžce dopadla pandemie covidu-19. Pomoc přirovnal k bazuce, za což si v médiích vysloužil přezdívku „Pan Bazuka“.
Letos v únoru vzbudil pozornost i (na německého politika nezvyklým) výbuchem vzteku kvůli pomalé distribuci vakcín v EU. Svůj hněv přitom směřoval na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou (CDU).
Scholz je oceňován jako zkušený politik, který má více vládní praxe než jeho protikandidáti. V jeho prospěch hraje také obecná známost u německé veřejnosti. Daří se mu vzbudit dojem, že bude podobnou stabilizační silou jako dosluhující kancléřka Angela Merkelová, od níž v kampani převzal i ikonické gesto – prsty spojené do kosočtverce.
Nástupce Merkelové míří k debaklu, její kosočtverec přebírá Scholz |
Respektu se Scholz ovšem netěšil vždy. V roce 2003 jej týdeník Die Zeit označil za „Scholzomat“. Vysmál se tak jeho strojovému projevu a sklonu užívat technokratický žargon.
Kritici se obávají, že Scholz posune Německo doleva. Mohl by sestavit „semaforovou“ koalici se Zelenými a liberální FDP nebo rudo-rudo-zelenou koalici se Zelenými a Levicí. V SPD se sice řadí ke konzervativnímu křídlu, ale v mládí, kdy byl členem její mládežnické organizace Jusos, byly mnohé jeho názory velmi sociálně radikální a kritické vůči kapitalismu.
Spory o klima i Afghánistán. V debatě adeptů na kancléře bodoval Scholz |
Scholz se narodil 14. června 1958 v Osnabrücku a na univerzitě v Hamburku vystudoval práva. Poté působil jako advokát. V letech 1998 až 2001 a 2002 až 2011 byl poslancem Spolkového sněmu, z parlamentu odešel poté, co byl zvolen starostou Hamburku. V letech 2007 až 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí v první vládě Angely Merkelové. V roce 2013 se účastnil vyjednávání o druhé vládě velké koalice.
Od února do dubna 2018 byl poté, co v čele SPD skončil Martin Schulz, úřadujícím předsedou strany. Na podzim 2019 patřil k favoritům klání o křeslo předsedy SPD, o vedení se tehdy ucházel s málo známou braniborskou političkou Klarou Geywitzovou. Ve druhém kole volby však těsně podlehli kritikům vlády velké koalice Saskii Eskenové a Norbertu Walteru-Borjansovi. Jeho zvolení lídrem strany pro parlamentní volby bylo proto značným překvapením.
Když nejsou lidi. Jak německá SPD z nouze vybrala kandidáta na kancléře |
Starostou Hamburku byl od března 2011 do března 2018. Pod jeho vedením se toto druhé největší německé město stalo oficiálním uchazečem o olympijské hry v roce 2024, když dostalo přednost v interním souboji s Berlínem. Obyvatelé města ale kandidaturu zamítli v referendu. Radnice Hamburku se také v roce 2012 jako první v Německu dohodla s místní muslimskou komunitou na oficiálním uznávání jejích náboženských svátků.
Kritiku vyvolaly jeho plány na výstavbu stovek bytů pro migranty, demonstranti plán označovali jako „ghetta Olafa Scholze“. Výzvám k odstoupení také čelil v roce 2017 za to, že úřady nedokázaly během summitu G20 v Hamburku udržet v ulicích pořádek.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře |
Scholzův postoj k migraci se příliš neodlišuje od toho prosazovaného Merkelovou. Například vyzval Evropu, ať převezme více dětských migrantů z řeckého tábora Moria, který loni zachvátil požár. Zároveň se nicméně přimlouval za přísnější ochranu hranic a důkladnější kontrolu příchozích.
Ve vztahu k Rusku a Číně se vicekancléř nebrání pokračování pragmatické ekonomické politiky s důrazem na lidská práva. Zasazuje se však o otevřenější politiku EU vůči Moskvě, kterou si představuje jako novodobou Ostpolitik (sbližování Západního Německa se zeměmi východního bloku). Rád by viděl více setkání představitelů EU s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Scholz je ženatý, bezdětný.
