Nedělní schvalování provázely bouřlivé debaty a reforma prošla jen těsně. Demokraté k prosazení zákona potřebovali 216 hlasů. A přesto, že ve sněmovně mají většinu (235 ze 435 křesel), nebylo nic jisté. Část jich totiž nesouhlasila s některými body. Pro bylo nakonec 219 senátorů, proti 212. Reformu nepodpořil jediný republikán.
Ti se snažili největší změnu v americkém zdravotnictví od roku 1965 (kdy byly přijaty zdravotní programy pro chudé a seniory) zvrátit. Nepovedlo se jim to, a Obama tak může zákon podepsat. Senát totiž reformu schválil už loni. Demokraté schválení reformy přijali skandováním prezidentova hesla z volební kampaně: Yes, we can! (Ano, dokážeme to!).
Výsledky hlasování o zdravotní reformě ve Sněmovně reprezentantů (21. března 2010)
"Dokázali jsme, že jsme stále schopni dělat velké věci. Tato legislativa nevyřeší všechny problémy našeho zdravotnictví, posouvá nás ale tím správným směrem," prohlásil později Obama, který ze zdravotní reformy učinil klíčovou záležitost svého prvního roku v prezidentském úřadu.
Spustil tak zhruba roční bouřlivou diskusi, jež hluboce rozdělila zemi. A podle některých analytiků je právě ona jednou z příčin Obamovy klesající popularity. Její prosazení je pro něj tedy historickým úspěchem. "Prezident dosáhl největšího vítězství od svého zvolení před 16 měsíci," podotkl reportér televize BBC Paul Adams.
Barack Obama v Bílém domě v neděli, kdy prošla jeho zdravotní reforma hlasováním ve Sněmovně reprezentantů. (21. března 2010)
Reforma bude americké zdravotnictví měnit postupně během několika příštích let. Většina Američanů se tak za několik let bude muset pojistit povinně, jinak budou platit pokuty. Pojištění by tak mělo mít 95 procent obyvatel USA místo současných 85 procent.
Náklady na reformu činí 940 miliard dolarů během následujících deseti let. Neměly by ale zvýšit zadlužení Spojených států, naopak, vládě podle odhadů během příštích 20 let ušetří přes bilion dolarů.
Konec odpírání pojištění lidem
Obama v reformě sleduje tři hlavní cíle: pojišťovny už nebudou moci odepírat lidem pojištění, odmítat proplácet péči a účtovat si za ni neodůvodněně vysoké částky. Dále vznikne zvláštní burza, na níž by pojišťovny zveřejňovaly své nabídky, a Američané by si tak mohli koupit pojištění levněji než nyní.
Pokud by ani v takovém případě na pojištění nedosáhli, získali by na jeho pořízení daňovou úlevu. Posledním cílem je snížení celkových nákladů na zdravotnictví. Reforma se tak týká doslova každého Američana a má dopad na šestinu americké ekonomiky.
Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová před hlasováním o zdravotní reformě. (21. března 2010)
Republikáni jsou ovšem rezolutně proti ní a varovali, že demokraté draze zaplatí v podzimních volbách, kdy bude ve hře kontrola nad Kongresem.
Podle analytiků je možné, že demokraté na reformu skutečně u volebních uren doplatí. Obama proto hned tento týden chce zahájit mohutnou kampaň, ve které chce změnu propagovat. Pokud republikáni ve volbách zvítězí, hrozí zrušením reformy. Podle nich totiž reforma neúměrně zatíží stát a povede k vyššímu schodku a daním.
Svůj nesouhlas s reformou už oznámilo i mnoho amerických států a hodlají se proti ní bránit u soudu. Bojí se, že na rozšířenou péči nebudou mít peníze. Federální vláda jim změnou také údajně zasáhne do pravomocí.
Reforma prošla, ale...Sněmovna jednala i o balíčku změn k reformě, jímž podmínila svůj souhlas se zákonem. Hlasovala totiž o senátní verzi reformy, k níž členové sněmovny mají částečné výhrady. Změny schválila, nyní je bude muset přijmout ještě Senát. Očekává se, že by tak mohl učinit v úterý. |
