"Zítra bude klidný den, den porozumění a naplnění vůle obyvatel Kosova státem," citovala Thaciho agentura AFP.
Podle kosovského deníku Express požádá premiér zítra dopoledne parlament o svolání mimořádné schůze. Zákonodárci by se měli sejít kolem 11. hodiny, aby schválili připravenou deklaraci nezávislosti.
V 18:00 vystoupí na společné tiskové konferenci tři nejvyšší představitelé Kosova - premiér Thaci, prezident Fatmir Sejdiu a předseda parlamentu Jakup Krasniqi. Večer pak Thaçi a Sejdiu promluví k národu. Součástí oslav má být odhalení obelisku nezávislosti, koncert a závěrečný ohňostroj.
V Bělehradě se protestovalo
Proti chystanému kroku Prištiny protestovala v srbské metropoli Bělehradě asi tisícovka lidí, kteří s národními vlajkami v rukách požadovali zachování celistvosti státu. Další protesty jsou naplánovány na pondělí.
"V tento osudový a historický moment bylo Srbsko poníženo a pokořeno. Kosovo, nejvzácnější část Srbska, bylo odebráno. My Srbové jsme povinni ukázat jednotu, solidaritu a odpovědnost vůči tomuto drahocennému zdroji naší identity a nikdy nevzdat boj za jeho zachování," apeluje podle ČTK na obyvatele výzva neznámé skupiny, která si říká Aktivní centrum.
Nezávislost pod drobnohledem Bruselu
Na poklidný průběh budování nového státu bude dohlížet civilní mise Evropské unie. Žádný ze členských států sedmadvacítky totiž do páteční půlnoci nevznesl námitku proti vyslání mise EULEX. První členové by se měli v Prištině objevit během následujících čtrnácti dnů. - více zde
Hlasitý nesouhlas s misí se ale ozývá z řad kosovských Srbů. "Považujeme to za formu okupace," vyjádřil podle polského serveru Gazeta.pl svoji nelibost lídr kosovských Srbů Milan Ivanovič. "Postavíme se proti ní všemi zákonnými prostředky... Budeme ji bojkotovat a použijeme všechny metody občanského odporu," dodal.
V Kosovské Mitrovici se sešlo několik stovek Srbů, aby na mši vedené nejvyšším představitelem pravoslavné církve v Kosovu biskupem Artemijem vyjádřili nesouhlas s připravovaným oddělením provincie od Srbska.
Artemije, stejně jako korunní princ Aleksandar Karadjodjević, odmítli záměr kosovských Albánců, vyzvali ale Srby, aby v Kosovu zůstali a zachovávali klid.
Běh na dlouhou trať
O určité formě autonomie Kosova se hovoří již několik let. Všechna dosavadní jednání ale ztroskotala na neústupném postoji Bělehradu. Srbové totiž považují provincii za kolébku svého národa a nedělitelnou součást země. Značnou výhodu mají i v tom, že na jejich straně stojí další odpůrce odtržení Kosova - Moskva.
Například někdejší finský prezident Martti Ahtisaari přišel loni přišel s plánem, který sice počítal s faktickou nezávislostí Kosova, ale srbské menšině zaručoval rozsáhlá práva. Jeho plán, označovaný za "suverenitu pod dohledem", sice Západ přijal, avšak hlasité "ne" se ozvalo právě z Moskvy. - více zde
Vlastní představu uspořádání země odhalil i srbský premiér Vojislav Koštunica. Alternativou k Ahtisaariho plánu měla být jeho "autonomie pod dohledem". To se ale pro změnu nesetkalo s kladnou odezvou Prištiny. - více zde
. KosovoV jihosrbské provincii, která chystá vyhlášení nezávislosti, žije kolem dvou milionů lidí (přesné údaje nejsou k dispozici). Dvaadevadesát procent populace tvoří etničtí Albánci, zbytek především Srbové. Kosovo je od roku 1999 pod mezinárodní správou. Tehdy rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1244 umožnila vyslat do provincie mezinárodní síly NATO označované jako KFOR. Ty nyní čítají zhruba 17 tisíc příslušníků. Jsou mezi nimi i Češi. Zdroj: Wikipedia |
