Zelení a FDP zastávají klíčovou roli, protože vítězná sociální demokracie Olafa Scholze a ani druhá konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta se bez nich v cestě do kancléřství neobejde. Teoreticky možné je sice pokračování velké koalice SPD a CDU/CSU, to je však nyní nepravděpodobné. Takzvaná „GroKo“ existovala po tři ze čtyř funkčních období končící kancléřky Angely Merkelové a nepřejí si ji ani voliči ani sami politici.
„Při hledání nové vlády zkoumáme společné postoje a mosty přes to, co nás rozděluje. A nějaké dokonce nacházíme. Napínavá doba,“ napsal Lindner pod společnou fotografii, na které je vedle spolupředsedů Zelených také generální tajemník FDP Volker Wissing.
Po minulých volbách v roce 2017 byly právě neshody mezi Zelenými a FDP důvodem, proč Lindner odešel z jednání o takzvané jamajské koalici CDU/CSU, FDP a Zelených.
Nyní FDP a Zelení jednají o společných prioritách právě na návrh Lindnera. Ten řekl, že obě strany mají výrazně odlišné programy, proto by se před rozhovory s SPD a unií měly nejprve shodnout mezi sebou.
Liberálové odmítají další zadlužování
Mezi největší odlišnosti patří postoj k ochraně klimatu, který je pro Zelené ústředním bodem, a také otázka daní, které liberálové odmítají navyšovat. Liberálové rovněž chtějí rázně zastavit další zadlužování, které je následkem štědrých podpůrných programů během pandemie nemoci covid-19.
SPD již Zeleným a liberálům nabídla koaliční jednání a Scholz podle deníku Bild vyzval představitele sociální demokracie, aby se o možných vládních partnerech nevyjadřovali negativně a aby o politických hranicích SPD nehovořili s médii, neboť koaliční rozhovory budou neveřejné. Kdy sociální demokraté začnou se sondovacími rozhovory, zatím strana neoznámila. Podle tajemníka ministerstva financí a blízkého Scholzova spolupracovníka Wolfganga Schmidta to tento týden rozhodně nebude.
Němci chtějí, abych vládl se Zelenými a liberály, tvrdí vítěz voleb Scholz |
„Myslím, že sondování začne nejdříve v příštím týdnu, nebo ještě později,“ řekl Schmidt agentuře Reuters. Uvedl, že jako první se povedou bilaterální rozhovory mezi stranami, poté fáze sondování a následně se zahájí koaliční vyjednávání.
Postup bude zřejmě záviset i na rozhovorech mezi Zelenými a FDP. Obě strany k první schůzce nesdělily žádné podrobnosti. „Byl to delší a důvěrný rozhovor na neutrálním místě,“ uvedl bez dalšího komentáře mluvčí Zelených. Stejně se vyjádřila i mluvčí liberálů. Znám není ani termín příštího jednání.
Otevřenější byl místopředseda FDP Wolfgang Kubicki, který v rozhovoru s deníkem Augsburger Allgemeine ocenil Habeckovu vyjednávací obratnost. „S ním lze dospět k takovým řešením, na která člověk předtím ani nepomyslel,“ řekl. Uvedl také, že si je jistý, že s Habeckem jako vyjednávačem se podaří dospět k rozumnému výsledku. Habecka média označují za budoucího vicekancléře, neboť kancléřská kandidátka Baerbocková se rozhodla ustoupit stranou. Zelení sice dosáhli historického výsledku, zůstali ale hluboko pod původními očekáváními.
Němečtí Zelení sestřelili svou šéfku. Za vicekancléře chtějí spoluvelitele |
Se Zelenými a FDP chce vládnout i unie, ačkoli je podle šéfa bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) a tamního premiéra Markuse Södera pravděpodobné, že CDU/CSU skončí v opozici.
Němci chtějí Laschetův konec
Na 68 procent Němců navíc požaduje, aby kancléřský kandidát CDU/CSU Armin Laschet rezignoval na všechny funkce. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil institut YouGov. Unie dosluhující kancléřky Angely Merkelové, která sama již nekandidovala, protože odchází z politiky, získala pod Laschetovým vedením v nedělních volbách 24,1 procenta hlasů, což byl nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa.
27. září 2021 |
YouGov v rychlé sondáži zjistil, že 51 procent respondentů požaduje bezpodmínečný Laschetův odchod a že dalších 17 procent by rezignaci tohoto kancléřského kandidáta spíše uvítalo. Čtyři procenta dotazovaných chce, aby ve funkcích rozhodně zůstal, devět procent uvedlo, že by spíše měl zůstat. Zbývající respondenti neměli jasný názor.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře |
Další Laschetův osud je nyní nejistý. Německá média s odvoláním na své zdroje informují, že v unii čelí značné opozici a že nejsou ojedinělé hlasy, aby ho v možných koaličních jednáních vystřídal zmíněný Söder.
Laschet, který je kancléřským kandidátem unie CDU/CSU, je také ještě premiérem západoněmecké spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Tím může být nejdéle do 26. října, kdy je ustavující zasedání Spolkového sněmu, ve kterém usedne jako poslanec. Souběh těchto funkcí zemská ústava Severního Porýní-Vestfálska neumožňuje. Deník Handelsblatt v úterý napsal, že o Laschetově nástupci v premiérském křesle je již rozhodnuto a že výměna by mohla začít již tento víkend, tedy výrazně dříve oproti očekáváním. Zemské vedení CDU tuto informaci ale popřelo s tím, že o personální otázce ještě jasno není.
O nejisté Laschetově pozici svědčí i to, že nedokázal prosadit zvolení šéfa poslanecké frakce CDU/CSU jen na období koaličních rozhovorů. Proti takovému řešení se ostře postavila CSU a také část CDU, proto poslanci v úterý opětovně zvolili šéfem frakce Ralpha Brinkhause z CDU. Jeho funkční období však není standardně roční, ale po vnitrounijním jednání bylo kompromisně omezeno na sedm měsíců. Spekulovalo se, že Laschet chtěl tuto funkci v případě odchodu do opozice pro sebe, což ale straníci popřeli.
