Německá bojová vozidla Marder v litevském Šeštokai (24. února 2017)

Německá bojová vozidla Marder v litevském Šeštokai (24. února 2017) | foto: Reuters

Německé vojáky po letech dohání jejich minulost. Armáda jim příliš nepomáhá

  • 66
Navzdory tomu, že německá armáda v posledních letech posílá do zahraničních misí stále méně vojáků, počty případů posttraumatické stresové poruchy v řadách Bundeswehru strmě stoupají. Mnohým z těch, kteří najdou odvahu začít své duševní zdraví řešit, nemůže armáda pomoci, protože má nedostatek personálu i peněz.

V loňském roce zaznamenala německá armáda ve svých řadách 182 vojáků s diagnózou posttraumatické stresové poruchy (PTSD), což je o dvanáct případů více než v roce 2017. To však není konečné číslo, protože celkově se s nějakou formou duševního onemocnění souvisejícího s bojovým nasazením potýkalo 279 německých vojáků. 

Paradoxní však je, že ačkoli počty vojáků trpících PTSD stále rostou, Německo na zahraniční mise vysílá čím dál méně lidí. Zatímco v roce 2010 nasadilo do operací mimo své území na osm tisíc vojáků, na začátku letošního roku toto číslo kleslo na pouhých tři a půl tisíce nasazených.

Většina vojáků se totiž vrátila domů v roce 2014, kdy NATO ukončilo misi jednotek ISAF v Afghánistánu.

Podle německého ministerstva obrany mnozí vojáci najdou sílu k přiznání svých problému až po návratu do vlasti. „Pokles vojáků poslaných do zahraničí a trvale vysoká čísla lidí trpících únavou z boje může souviset s tím, že mnozí vojáci ohlásí své onemocnění až poté, co se poradí se svými blízkými a rozhodnou se zahájit léčbu,“ popisuje mluvčí ministerstva Frank Fähnrich.

Posttraumatická stresová porucha

Posttraumatická stresová porucha vzniká jako reakce na traumatickou událost, po které postižený opakovaně prožívá událost ve snech či myšlenkách a snaží se vyhnout místům a situacím, ve kterých k události došlo. 

Pacient může děsivou událost zažít sám nebo ji může být přítomen i jako svědek. Porucha se projevuje, výpadky paměti, úlekovými reakcemi či poruchami spánku a soustředění.  

K jejímu vzniku nejčastěji vedou situace ohrožující postiženého, jako je válka, autonehoda, násilí či změny v mezilidských vztazích.

Zdroj: Wikipedia

PTSD se může postupně rozvinout i několik let po traumatické události, která toto onemocnění vyvolala. Bundeswehr se s touto nemocí poprvé setkal před patnácti lety. 

Stanice Deutsche Welle připomíná, že bojová mise v Afghánistánu byla pro německou armádu zcela novou zkušeností a nebyla připravena na léčbu vojáků trpících po návratu z boje psychickými traumaty. 

V posledních letech se však péče Bundeswehru zlepšila - veteráni mohou anonymně vyplnit dotazníky nebo zavolat na speciální telefonní linku. Problém je stále s nedostatkem financí i kvalifikovaného personálu. 

V polovině loňského roku nebylo obsazeno asi 25 procent pracovních míst na psychiatrických odděleních vojenských nemocnic. Chybí i nemocniční lůžka - z plánovaných 160 jich mají psychiatričtí pacienti k dispozici jen 48. Vojákům tedy stále častěji nezbývá nic jiného, než vyhledat pomoc u civilních lékařů. Jen za posledních osm let se jejich počty zvýšily osmkrát.

„Pořád existuje hodně volných pozic. V mnoha ohledech však došlo k celkovému pokroku,“ popisuje parlamentní komisař pro ozbrojené síly Hans-Peter Bartels. Německo podle něj dlouho neuznávalo duševní onemocnění související s bojovou misí jako válečné zranění. „Dnes trpí chronickou PTSD mnoho vojáků a pochybuji, že jim Bundeswehr dokáže poskytnout odpovídající léčbu,“ říká Bartels.

Němečtí vojáci si kromě lékařské péče stěžují také na špatný obraz v očích veřejnosti. „Opovrhující pohled na ozbrojené síly je v kurzu a je symbolem určitého intelektuálního postavení,“ popsala pro deník Die Welt Nariman Hammouti-Reinkeová, která slouží v Bundeswehru. Podle ní si vojáci za svou práci zaslouží respekt. „Obzvlášť, když se vracíme z misí v zahraničí. Je zklamáním, když to nikdo neocení,“ uzavírá Reinkeová.  


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video