„Bylo mi sympatické, že Scholz váhal. Myslím, že jeho rozhodnutí dodat Ukrajině tanky je správné, ale bylo rovněž správné vzít si čas na rozmyšlenou,“ říká třiasedmdesátiletá důchodkyně z Düsseldorfu, která se ve středu vydala na návštěvu Berlína.
Její přítelkyně souhlasí. „Musíme pamatovat, že jsme prohráli druhou světovou válku s Rusy. A pokud se Rusko rozhodlo v tomto konfliktu pokračovat, pak Německo alespoň nesmí být tím, kdo vede úsilí proti němu,“ konstatovala žena, jež si rovněž přála zůstat v anonymitě.
ANALÝZA: Němci konečně porušili tankové tabu. Ale zbytečně pozdě |
Když Scholz loni v únoru hovořil o „epochálním obratu“ v německé bezpečnostní politice, vyvolal tím očekávání, že největší ekonomika EU překonala svou historickou zdrženlivost v armádních záležitostech a postaví se do řízení pomoci Ukrajině. Diskuse o vývozu zbraní se ale od té chvíle řídila podle známého (a pro mnohé spojence frustrujícího) vzorce – Berlín čekal, až se vedení ujme někdo další.
Scholzova opatrnost nicméně podle listu The Guardian odráží postoje německé veřejnosti, zejména věkové kategorie nad šedesát let.
„Myslím, že to, co Scholz udělal v posledním týdnu, bylo dobře promyšlené,“ míní třiašedesátiletý Berlíňan Karl-Ludwig. „Pokud jde o komunikaci, vláda udělala absolutní nepořádek z něčeho, co mohli prodat jako úspěch. Ale pro Německo by nebylo dobré, pokud by se stalo první zemí, která dodá Ukrajině bitevní tanky,“ podotýká.
Podle historika Jana Claase Behrendse z Leibnizova centra pro soudobou historii postoje k válce na Ukrajině odhalily generační propast mezi mladšími Němci, kteří podporují rychlou vojenskou akci a „boomery“ (lidmi narozenými v letech 1946 až 1964), jejichž názory jsou stále formovány strachem – především z ruské nepředvídatelnosti a jaderné eskalace.
„Putin nikdy nepřipustí porážku. Je na to příliš starý. Raději by rozpoutal nukleární válku. Myslím, že se nestane, že by ho zastavil někdo zevnitř, na to jsou jeho muži příliš loajální,“ uvedl ve středu padesátník z Berlína, zatímco u Braniborské brány venčil psa.
Tanky valící se na východ Němce děsí
„Spousta Němců má opravdu problém s myšlenkou, že uvidí německé tanky, jak se valí na východ od Německa a zabíjejí tam ruské vojáky. Je to obraz, který nám velmi připomíná druhou světovou válku,“ uvedla politoložka Ulrike Frankeová z Evropské rady pro zahraniční vztahy. „V Německu existuje velké přesvědčení, že zbraně nejsou řešením,“ dodává.
USA pošlou na Ukrajinu 31 tanků Abrams, oznámil prezident Biden |
Průzkum německé stanice RTL z počátku tohoto týdne ukázal, že pro vyslání tanků Leopard na Ukrajinu je 44 procent Němců. Proti se vyslovilo 45 procent dotázaných.
Dodávku strojů nejvíce podporují příznivci Zelených (62 procent) a Křesťanskodemokratické unie (52 procent). Mezi zastánci sociálních demokratů (45 procent) a svobodných demokratů (46 procent) je schvalování znatelně opatrnější. Většina voličů krajně pravicové Alternativy pro Německo (89 procent) dodávku nadále odmítá.
Západ se přímo zapojil a válku nezastaví, běsní Rusko kvůli tankům |
Přibližně čtvrtina Němců si myslí, že šance na ukončení války na Ukrajině se zlepší, pokud bude dodáváno více zbraní, včetně těžkých. Stejné množství lidí předpokládá opak a 43 procent věří, že konec konfliktu nezávisí na tom, kolik zbraní bude Ukrajině od spojenců dodáno.
Němečtí kritici dodávek tanků mimo jiné tvrdí, že zásobování Ukrajinců stále těžšími zbraněmi vytvoří „eskalační spirálu“, která nakonec zatáhne Německo do totální války se známým koncem. „Rozhodnutí poslat rotu bitevních tanků je šílenství, které může skončit katastrofou,“ prohlásila ve středu poslankyně levicové strany Die Linke Sahra Wagenknechtová.
