Rusko letos v únoru zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, válka si od té doby vyžádala desetitisíce životů. Ve světle těchto událostí Merkelová spolu s dalšími lídry zemí Evropské unie čelí kritice, že v období po anexi Krymu v roce 2014 měli s Kremlem jednat s větší důrazností. Kritici Merkelové vytýkají také to, že dopustila přílišnou závislost své země na ruských surovinách.
„Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji,“ řekla dlouholetá šéfka spolkové vlády s odkazem na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. Připustila, že po anexi Krymu neudělala dost pro to, aby Německo dodrželo závazek vůči NATO vynakládat na svou obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu.
„Německo i přes zvýšení nedosáhlo dvouprocentního cíle,“ řekla Merkelová. „A ani já jsem kvůli tomu každý den nepronášela plamenné řeči,“ dodala.
Exkancléřka ovšem ani s odstupem nepovažuje za chybu schválení výstavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, který měl umožnit zdvojnásobení dovozu energetické suroviny z Ruska do Německa, nakonec ale vůbec nebyl uveden do provozu. Zákaz projektu by podle Merkelové „nebezpečně zhoršil ovzduší ve vztazích s Ruskem“.
Neměla jsem na něj žádné páky, jde mu jen o moc, řekla Merkelová o Putinovi |
Závislost na ruském plynu navíc podle ní nebyla způsobena pouze společným plynovodem s Ruskem, ale i nižšími dodávkami plynu z Norska, Británie a Nizozemska.
