„Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila,“ poznamenala Merkelová, která v úterý večer na divadelní scéně Berliner Ensemble odpovídala na otázky novináře a spisovatele Alexandera Osanga v pořadu Co je tedy moje země? (Was also ist mein Land?).
Podle Merkelové se nikdy nepodařilo zcela ukončit studenou válku. „(Ruský prezident Vladimir) Putin mi v roce 2007 řekl, že rozpad Sovětského svazu byl tou nejhorší věcí, co se ve 20. století stala. Pro mě to bylo naopak osvobození,“ uvedla.
Poznamenala, že Putinův názor nesdílela a že se nepodařilo v Evropě vybudovat dostatečný bezpečnostní systém. „Jedno chci ale říct, přepadení Ukrajiny nemá žádné ospravedlnění. Je to brutální útok, který je v rozporu s mezinárodním právem,“ zdůraznila.
Merkelová se loni v prosinci po opuštění kancléřství uchýlila do ústraní. Právě její názory na Putinovu válku a na dodávky zbraní ukrajinské armádě patřily mezi ty nejočekávanější, byť své mlčení k válce ukončila už minulý týden. Tehdy řekla, že je ruský útok na Ukrajinu bodem zlomu.
Myslíte si, že by si Merkelová měla vyčítat dřívější vazby na Rusko?
Mlčení na veřejnosti prolomila před týdnem, kdy měla projev k odchodu dlouholetého šéfa odborů DGB Reinera Hoffmanna. „Jako bývalá kancléřka jsem nechtěla nic hodnotit jen tak spatra,“ řekla minulou středu.
Podle Merkelové znamená ruská invaze do sousední země nejzávažnější porušení mezinárodního práva v Evropě od skončení druhé světové války. Ruskou agresi jednoznačně odsoudila. Nazvala ji barbarstvím a zdůraznila, že podporuje všechny snahy Německa, Evropské unie, USA, NATO, OSN a skupiny velkých ekonomik G7, aby byla válka Ruska zastavena.
Merkelová přestala mlčet. Bod zlomu a barbarství, řekla o válce na Ukrajině |
Už v dubnu se také nechala slyšet, si stojí za svými rozhodnutími z roku 2008, kdy Severoatlantická aliance nenabídla členství Ukrajině. Ta o vstup do NATO dlouhodobě stojí.
