Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v sobotu na zámku Bellevue v Berlíně uvítal Zemana i hlavy států Slovenska, Polska a Maďarska, které spolu s Českem tvoří takzvanou visegrádskou skupinu (V4).
Steinmeier na schodech zámku Bellevue vždy pod deštníkem na ochranu před podzimním počasím přivítal postupně slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, hlavu polského státu Andrzeje Dudu a maďarského prezidenta Jánose Ádera. Český prezident před zámkem vidět nebyl, dorazil k němu z druhé strany budovy, kde je jednodušší přístup. Všichni prezidenti zemí Visegrádu se pak zapsali do památeční knihy.
Prezidenti se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou zúčastnili hlavního vzpomínkového aktu u památníku berlínské zdi v ulici Bernauer Strasse, která je jedním z hlavním symbolů někdejšího rozdělení Berlína v době studené války.
Role Čechů a Slováků při pádu berlínské zdi
Pětice prezidentů se poté přesunula k památníku, jenž připomíná příspěvek zemí Visegrádu k pádu berlínské zdi. Steinmeier řekl, že bez odvahy Čechů a Slováků a jejich vůle po svobodě by se nemohly objevit revoluce ve východní Evropě ani sjednocení Německa.
„Bez odvahy a vůle po svobodě Poláků, Maďarů, Čechů a Slováků by mírové revoluce ve východní Evropě a německá jednota nebyly možné. Bez pochyby to byl velký historický výkon,“ podotkl také německý prezident u abstraktní skulptury, jež stojí na ulici Bernauer Strasse, která je jedním z hlavních symbolů rozděleného Berlína.
Německá kancléřka Merkelová v projevu u příležitosti pádu berlínské zdi citovala Havla, mluvila o obětech komunismu i budoucnosti demokratické Evropy. Podle ní „nikdo nevěřil, že bylo vůbec možné“, aby zeď padla.
Merkelová, která byla před pádem zdi občankou NDR, v projevu připomněla, že demokratické hnutí ve východním Německu mělo vzory v zemích střední a východní Evropy. Konkrétně zmínila mimo jiné polské hnutí Solidarita a československou Chartu 77.
„Žádné zdi, které rozdělují lidi a omezují svobodu, nejsou tak vysoké ani tak dlouhé, aby nemohly být zničeny“, pronesla Merkelová, která varovala před antisemitismem a rasismem.
Kancléřka řekla, že příspěvek jednotlivce se může jevit jako nevýznamný, pak ale ocitovala slova Václava Havla: „Svoboda je jako moře: jednotlivé vlny mnoho nezmohou, ale síle příboje se vzdorovat nedá“. Po skončení jejího projevu zazpíval český písničkář a bývalý disident Jaroslav Hutka.
Merkelová si myslí, že znovusjednocení a srovnání životních podmínek v obou částech Německa potrvá výrazně déle, než se očekávalo. V některých oblastech to může být 50 let nebo i více. Uvedla to v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung.
Steinmeier na zámku Bellevue řekl, že „odvážní“ Češi, Slováci, Poláci a Maďaři se v roce 1989 chopili svobody a skoncovali s rozdělením evropského kontinentu. „Svoboda Evropy je jejich zásluhou,“ prohlásil německý prezident.
Berlin, Bundeshauptstadt , zámek Bellevue. Oslavy 30. výročí pádu Berlínské zdi. Přátelské přivítání se spolkovým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. https://t.co/HPMIYUJXjr
Za „velký a šťastný moment naší historie“ označil vstup zemí Visegrádu do Evropské unie v roce 2004. „Dnes leží zodpovědnost za tuto svobodnou a sjednocenou Evropu na nás,“ řekl Steinmeier, který vyzval prezidenty zemí visegrádské čtyřky, aby se o Evropu starali a zajistili, že se rozdíly v některých názorech nestanou nepřekonatelnými.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder v pátek řekl po schůzce se Zemanem, že Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu berlínské zdi v roce 1989. Schröder odkazoval na proslov západoněmeckého ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera z balkónu západoněmeckého velvyslanectví v Praze.
Genscher 30. září 1989 večer zhruba 4 000 shromážděným východním Němcům oznámil, že budou moci vycestovat na Západ. Podle Schrödera tento proslov pomohl k sjednocení Německa. „A tak jsme samozřejmě také právě Čechům vděční za roli, kterou sehráli,“ řekl Schröder.
Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka je pád berlínské zdi jedním z mezníků na cestě k naší vlastní svobodě. „Pro nás je také důležité si nejenom připomenout, co se stalo před 30 lety, ale také si uvědomit, čeho jsme dosáhli za těch 30 let. Znovusjednocené Německo a Česká republika jsou partnery v Evropské unii,“ poznamenal Petříček, podle něhož je sice dodnes mezi východem a západem Evropy možné vnímat rozdíly, společným úkolem je ale snažit se je překonávat.
Oslav se zúčastnil i prezident Miloš Zeman. „Jako Čech, který se aktivně účastnil listopadové revoluce, mohu prohlásit, že právě pád berlínské zdi byl výrazným impulzem pro tuto revoluci,“ řekl Zeman v Berlíně na společném obědě s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a hlavami států Slovenska, Polska a Maďarska. „Já si myslím, že po třiceti letech se nad tím vším už můžeme ohlédnout s úsměvem, protože i úsměv patří k hodnocení“, uvedl také podle přepisu projevu, který večer zveřejnil Hrad.
Berlínskou zeď nahradily jiné bariéry
Český ministr zahraničí se spolu s řadou dalších politiků zúčastnil i vyvrcholení oslav, které u Braniborské brány odstartovaly v 18:00. Na multimediální akci měl mimo jiné proslov německý prezident Steinmeier.
V něm vyzval k ochraně demokracie. „Napříč naší zemí vyrostly nové zdi: zdi z frustrace, zdi z hněvu a nenávisti. Zdi oněmění a odcizení. Zdi, které jsou neviditelné, ale přesto rozdělují. Zdi, které stojí v cestě naší soudržnosti,“ prohlásil. Narážel tak na sílící rozdělení německé společnosti v posledních letech.
Zatímco berlínskou zeď postavil bezprávný režim Německé demokratické republiky (NDR), nové zdi si lidé postavili sami. „A jen my sami je můžeme strhnout. Takže nepřihlížejme, nestěžujme si: strhněme konečně tyto zdi,“ vyzval své spoluobčany Steinmeier, podle něhož pro to každý jednotlivec může něco udělat.
Na dvouhodinové akci proběhlo také vystoupení punkové kapely z bývalé Německé demokratické republiky (NDR) nebo klasických hudebníků pod taktovkou světoznámého dirigenta Daniela Barenboima. Na velké kouli v prostřední části pódia se mezitím promítaly historické obrazy – hranice s ostnatými dráty, typické východoněmecké paneláky nebo trabanty jedoucí po pádu zdi na západ. Večer vyvrcholil světelnou show a ohňostrojem.
Pád berlínské zdi a železné opony mezi komunismem a svobodným světem si lidé připomínají i podél celé hranice mezi někdejším východním a západním Německem. Berlínský symbol studené války si vyžádal 140 životů, vnitroněmecká hranice dalších kolem 330. Nejméně 180 lidí přišlo o život, když se z NDR pokusili utéct přes Baltské moře.
4. listopadu 2014 |
