Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Opomíjené datum. Bez demonstrací v Lipsku by jen tak Berlínská zeď nepadla

  9:56
Pád Berlínské zdi by byl nepředstavitelný bez rozsáhlých protestů, které v září 1989 vyšly z Lipska a postupně zachvátily celou Německou demokratickou republiku (NDR). Myslí si to historik Jürgen Reiche, podle kterého lidé dali jasně najevo požadavky na změnu a hlavně to, že už se represivního komunistického režimu nebojí.
Dva muži hrdě ukazují části Berlínské zdi, které našli u Braniborské brány po...

Dva muži hrdě ukazují části Berlínské zdi, které našli u Braniborské brány po otevření hranic (10. listopadu 1989). | foto: AP

„Bez těchto velkých demonstrací by zeď nepadla. Dostaly NDR pod masivní tlak,“ říká Reiche o protestech, které odstartovaly 4. září před třiceti lety. 

Tehdy poprvé kritici režimu, bojovníci za lidská práva a věřící, kteří se už několik let scházeli k takzvaným mírovým modlitbám v kostele svatého Mikuláše v centru Lipska, přenesli svůj protest na přilehlé náměstí.

Tam dali své požadavky najevo transparenty s hesly jako „Za otevřenou zemi se svobodnými lidmi“ nebo „Svoboda cestování namísto masových útěků“.

Proti zhruba 1 200 demonstrantům rychle zasáhli tajní policisté v civilu, protest však i díky západním novinářům, kteří ve městě byli na tradičním lipském veletrhu, vzbudil velkou pozornost. „Pak se z toho stala tradice, že se vždy v pondělí konala demonstrace,“ poznamenává šéf lipského Fóra současných dějin o protestech, pro něž se vžilo označení Pondělní demonstrace.

Účast na nich rychle rostla, a dále tak přispívaly k erozi, jíž podle historika východní Německo – z něhož v tu dobu tisíce lidí přes Maďarsko a západoněmeckou ambasádu v Praze směřovaly na Západ – čelilo už od první poloviny 80. let. 

Na přelomu září a října počet demonstrujících poprvé překročil 10 tisíc, a to navzdory tomu, že režim opakovaně zmiňoval možnost brutálního zákroku, tedy takzvaného „pekingského řešení“. Podle Reicheho se mezi opozičníky šířily třeba fámy, že jsou připravené armádní složky a také krevní konzervy. „Byly to dramatické scény, které si dnes člověk vůbec nedokáže představit,“ míní historik.

„Byly to přece naše děti“

Přesto počet demonstrantů dále stoupal a 9. října dosáhl 70 až 100 tisíc, což podle historika komunistický režim zlomilo. „Státní moc před tou masou lidí kapitulovala a nezasáhla,“ zdůrazňuje. Od té doby šel počet protestujících, skandujících často hesla jako „My jsme lid“ nebo „Žádné násilí“, znovu rychle nahoru a režim se začal otřásat v základech. 

Měla to být nudná tiskovka, omyl aparátčíka však zbořil Berlínskou zeď

V polovině října se v Lipsku sešlo 120 tisíc lidí, na konci měsíce kolem 300 tisíc a 6. listopadu dokonce půl milionu. Protesty se mezitím rozšířily do celého východního Německa a vyvrcholily 4. listopadu ve východním Berlíně, kde se k největší demonstraci v dějinách NDR sešel až milion lidí. 

Podle Reicheho byla stále větší ochota občanů NDR nenechat si vše líbit a dát najevo svůj názor daná stále citelnější slabostí režimu i tím, že statisíce zejména mladých lidí už v zemi neviděli vůbec žádnou budoucnost. „Byla to nová generace, která se ptala, jak má vypadat její budoucnost a co tu má dělat, když (Erich) Honecker mluví o tom, že tu zeď bude ještě za sto let,“ podotýká.

Proč při zlomovém protestu z 9. října policie nezasáhla, dodnes není zcela jasné. Reiche však upozorňuje na to, že demonstrace byla tak rozsáhlá a byla do ní zapojena tak široká část společnosti, že by zasahující v mnoha případech stanuli proti svým známým nebo dokonce členům vlastních rodin. 

„Byly to přece naše děti,“ vysvětloval později rozhodnutí nechat demonstranty projít městem i jeden z velících důstojníků policie.

I díky odvaze demonstrantů a pozdní zdrženlivosti státních složek přesně měsíc po zlomové demonstraci z 9. října režim fakticky padl. „Bez pondělních demonstrací není pád Berlínské zdi vůbec představitelný, a proto není jediným důležitým datem 9. listopad v Berlíně, ale zcela rozhodující je právě 9. říjen v Lipsku,“ vyzdvihuje Reiche datum, které se jinak často opomíjí.

Reportáž iDNES.cz s komentářem Vladimíra Vokála o Berlínské zdi:

4. listopadu 2014

Autoři: ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se

28. dubna 2024

Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...

Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů

28. dubna 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...

Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho

28. dubna 2024

Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...

Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku

27. dubna 2024  19:18,  aktualizováno  21:55

Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...

Bývalý fitness trenér Kavalír zrušil asistovanou sebevraždu, manželka je těhotná

Bývalý fitness trenér Jan Kavalír (33) trpí osmým rokem amyotrofickou laterální sklerózou. 19. dubna tohoto roku měl ve...

Tenistka Markéta Vondroušová se po necelých dvou letech manželství rozvádí

Sedmá hráčka světa a aktuální vítězka nejprestižnějšího turnaje světa Wimbledonu, tenistka Markéta Vondroušová (24), se...

Horňáci versus dolňáci. Víme, čemu muži dávají přednost, a je to překvapení

Ženské tělo je pro muže celkově velmi atraktivní a nabízí jejich očím mnoho zajímavých partií. Největší pozornosti se...

Hello Kitty slaví padesátiny. Celý svět si myslí, že je to kočička, jenže není

Kulatý obličej se dvěma trojúhelníkovýma ušima, drobný čumáček, vousky a červená mašle na uchu. Taková je Hello Kitty,...

Za vytlačení z linky do Brna musí Student Agency zaplatit náhradu 21 milionů

Společnost Student Agency provozující autobusy a vlaky pod označením RegioJet musí zaplatit bývalému konkurentovi 21...