Tisíce lidí demonstrovaly v neděli v Berlíně, Postupimi či Saarbrückenu proti...

Tisíce lidí demonstrovaly v neděli v Berlíně, Postupimi či Saarbrückenu proti extremismu a krajní pravici. (14. ledna 2024) | foto: Reuters

AfD chce změnit Německo ve fašistický stát po vzoru Ruska, varuje vicekancléř

  • 422
Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) chce přeměnit Německo v autoritářský stát po vzoru Ruska. V rozhovoru s magazínem Stern to prohlásil vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ze strany Zelených, který zároveň varoval před unáhlenou snahou AfD zakázat. Zákaz považuje za příliš velké riziko také bavorský premiér a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder, ačkoli je podle něj stále viditelnější, že chování AfD je nepřátelské vůči německé ústavě.

Debaty o možném zákazu AfD, která je na vrcholu popularity a která je podle průzkumů veřejného mínění po konzervativní unii CDU/CSU druhou největší politickou silou v Německu, rozproudila na počátku roku spolupředsedkyně sociální demokracie (SPD) Saskia Eskenová.

Před týdnem pak investigativní skupina Correctiv zveřejnila rozsáhlý článek o tom, jak členové AfD, ultrakonzervativního spolku WerteUnion a příslušníci krajní pravice jednali loni v listopadu v Postupimi o tom, jak z Německa vystěhovat miliony lidí přistěhovaleckého původu. V reakci na to se v Německu uskutečnilo několik demonstrací proti AfD a rovněž zesílily debaty o tom, jak proti straně zakročit.

Krajní pravice u Wannsee jednala o deportaci migrantů. Fanatici, zuří Scholz

„Chtějí z Německa udělat stát, jako je Rusko. Systematicky se na to připravují,“ řekl Habeck s tím, že AfD se nijak netají svým světonázorem. „Bezpečnostní úřady proto musí postupovat systematicky, sbírat důkazy a pečlivě sledovat jednotlivce, skupiny, události a výroky,“ uvedl.

Možný zákaz AfD Habeck nevyloučil, varoval ale před unáhleným postupem. „Pokud se prokáže, že nějaká strana chce zemi změnit ve fašistický stát, tak by měla být zakázána, ať již je jakkoli silná,“ řekl. „Ale škody napáchané neúspěšným řízením o zákazu strany by byly obrovské. Vše proto musí být naprosto legální,“ dodal.

Už nikdy fašismus. Tisíce lidí v Německu protestovaly proti krajní pravici

Za nezbytné AfD sledovat a shromažďovat informace o jejím jednání považuje také Söder, který řekl, že vidí stále více známek toho, jak je strana vůči německé ústavě nepřátelská. „Máme o tom stále více indicií,“ řekl Söder v úterý na jednání parlamentní frakce CSU. Stranu, kterou CSU a její celoněmecká sestra Křesťanskodemokratická unie (CDU) označují za pravicově radikální, ale zakázat nechce. „Je to příliš velké riziko,“ poznamenal.

Také vládní zmocněnec pro východní Německo Carsten Schneider, který je z SPD, nepovažuje za chytré spustit proces zákazu AfD. „Pokud zakážeme stranu, která se nám nelíbí, ale je v čele průzkumů veřejného mínění, pak to jen povede k ještě větší solidaritě s touto stranou,“ řekl Schneider deníku Süddeutsche Zeitung. „Škody by byly příliš velké,“ uvedl s tím, že je nutné voličům jasně ukázat, co jsou plány AfD a jak by tato strana Německo poškodila.

Podle veřejnoprávní televize ZDF se nezdá, že by nové aféry stranu znepokojovaly, protože AfD se vidí na cestě k moci. Podobně se před dvěma týdny v rozhovoru s ČTK vyjádřil poslanec AfD Petr Bystroň. Ten řekl, že snaha stranu zakázat je aktem zoufalství. „Tyhle rošády už jim ale nepomůžou, AfD bude vládnout,“ prohlásil.

Nechci oslavovat porážku své země, řekla k pádu nacismu lídryně AfD Weidelová

Německo v září čekají troje zemské volby – v Braniborsku, Durynsku a Sasku. Ve všech třech regionech je AfD nejsilnější stranou. Průzkum deníku Sächsische Zeitung slibuje AfD v Sasku 37 procent, druhá by s 33 procenty skončila nyní vládní CDU premiéra Michaela Kretschmera. Deník Bild ve středu napsal, že AfD by v Sasku mohla sestavit i jednobarevnou vládu, pokud by ostatní strany jako SPD či liberální FDP skončily pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do zemského sněmu. AfD by v takovém případě stačilo okolo 40 procent hlasů.

Deník Bild rovněž napsal, že pokud by se AfD skutečně dostala v regionech k moci, mohla by k prosazování svých cílů začít s personální obměnou nejen ve vedení bezpečnostních úřadů. Například v Durynsku by tak byla schopná zastavit své sledování tamní zemskou tajnou službou.

O AfD se nezajímají jen zemské tajné služby, ale také Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka. Ve své oficiální statistice započítává členy strany jako přívržence krajní pravice. V hledáčku zpravodajských služeb je i mládežnická organizace AfD Mladá alternativa (JA). Alternativa pro Německo nicméně obvinění z protiústavní činnosti a z extremismu odmítá.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video