Asi sedmdesát kilometrů od arménské metropole Jerevanu protíná hlavní dálnice vesnici Jerasch, ze které na křižovatce uhýbá ostře na východ. Cesta vedoucí dál na jih za vesnicí náhle končí. Za hliněnou barikádou a ostnatým drátem se totiž nachází ázerská autonomní exkláva Nachičevan.
Ta je od konfliktu v 90. letech od vlastního Ázerbájdžánu zcela odříznutá. Do jejího stejnojmenného hlavního města se z Arménie nedá kvůli uzavřeným hranicím dostat autem ani vlakem. Posledních 30 let byla tato hranice kuriozitou a místem občasných přestřelek mezi oběma stranami.
Po ukončení loňského konfliktu v Náhorním Karabachu, ve kterém přišlo o život více než šest tisíc lidí, se ale Jerasch a jeho hranice s Nachičevanem podle Rádia Svobodná Evropa (RFE) staly centrem pozornosti politiků.
V době Sovětského svazu totiž touto oblastí vedla železniční trať. Posledních několik desetiletí je opuštěná a zanedbaná, nyní se ale hovoří o její obnově, která by mohla nastartovat nové ekonomické příležitosti.
Hranice mezi vsí Jerasch a Nachičevanem:
2/12
Ermenistan’ın Yeraskh şehri ve Naxcivan ile olan sınırı savaşın bitiminde gündeme geldi. 30 yıl boyunca bu tuhaf sınır bir meraktan başka bir şey değildi ve Azerbaycanlılar ile Ermeniler arasında ara sıra çatışmaların yaşandığı yerdi. https://t.co/GiDyXXInqP
Výhodné pro Arménii i Ázerbájdžán
Premiér Arménie Nikol Pašinjan a prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev se 11. ledna poprvé od konce konfliktu setkali v Moskvě, která se o uzavření příměří zasadila. Lídři po schůzce, jíž se zúčastnil i prezident Vladimir Putin, oznámili, že Arménie bude mít opět železniční spojení s Ruskem.
Toto oznámení podle ruského deníku Kommersant znamená opravu a znovuotevření železnice z dob SSSR z Jerevanu. Linka vede přes Jerasch do Nachičevanu, poté do jižní Arménie, kde byla už rozebrána a prodána Íránu, odsud do Ázerbájdžánu a nakonec podél Kaspiku do Ruska.
Z trati by těžil i Ázerbájdžán, kterému by poskytla přímé železniční spojení do spřáteleného Turecka, a to téměř stejnou cestou přes Nachičevan.
V širším měřítku nabízí vyhlídka na obnovu železnice Arménii ekonomickou hnací sílu, kterou od získání nezávislosti v roce 1991 nikdy neměla. Pro Jerasch, jehož obyvatelé mají v živé paměti řadu střetnutí s Ázerbájdžánem, ale podle RFE není tato perspektiva jen růžová.
Železnice by znovu vedla z Jerevanu až do Ruska:
6/12
Erivan’dan başlayan hat, Yeraskh üzerinden Naxcivan'a geçerek güney Ermenistan'a, ardından Azerbaycan'a ve son olarak Rusya'ya geçmektedir. Bu hattın Türkiye ile de Iğdır üzerinden bağlantısı bulunuyor (Haritadaki turuncu renk Azerbaycan-Türkiye koridorunu gösteriyor). https://t.co/DTGehM5d6u
Po desetiletí dějištěm bojů
„Když jsem se o tom dozvěděl, ohromilo mě to. Bojím se, ale mám i radost, protože to znamená, že lidé zůstanou v obci a nebudou odcházet za prací do Ruska,“ říká místní úředník, jenž si nepřál uvést své jméno. Podobně jako další ve vesnici má s Ázerbájdžánem osobní historii.
Starci, kteří odmítli odejít. Arméni poznali muže, jimž Azerové uřízli hlavy |
„Bránil jsem tuto obec vlastníma rukama. Můj otec dělal přede mnou to samé,“ líčí úředník. Jerasch byl dějištěm jedněch z prvních bojů mezi etnickými arménskými a ázerbájdžánskými vesničany v úvodních fázích první války o Náhorní Karabach, která začala koncem 80. let.
Válka skončila až poté, co byla do oblasti nasazena sovětská armáda. Také po nedávném konfliktu do Jeraschu, stejně jako do dalších míst v zemi, dorazila ruská armáda, která tu dohlíží na dodržování příměří.
Železnice vedoucí přes Jerasch byla oficiálně uzavřena v roce 1994. Dnes je zdejší železniční stanice zchátralá a téměř opuštěná. Denně sem nicméně stále jezdí vlak z Jerevanu, což dává práci velké části místních. I tato trasa ale končí u zábran na hranici s Nachičevanem.
Val oddělující Jerasch od Nachičevanu:
10/12
Arakelian, köydeki diğerleri gibi, Nahçıvan ile demiryolu hattının onarılması durumunda yeni ekonomik fırsatlar elde etmeyi umuyor.
(Fotoğraf: Ermenistan'ı Azerbaycan'ın Nahçıvan Eyaletinden ayıran Yeraskh'taki toprak bent) https://t.co/IrRunMRj14
Vesničané se bojí, že přijdou o obživu
Rusové střeží klid i v pět kilometrů vzdálené vesnici Parujr Sevak, kde Ázerbájdžán několik hodin před uzavřením příměří sestřelil 9. listopadu jejich helikoptéru. Na rozdíl od Jeraschu vidí obyvatelé této vesnice potenciální znovuotevření železnice jako hrozbu.
„Lidé se tu většinou živí zemědělstvím, pěstováním ovoce a zeleniny. Pokud se otevřou hranice pro obchod, zničí to místní ekonomiku. Turecký dovoz sníží ceny našich produktů,“ říká anonymně místní úředník.
Snad mezi těly v márnici nebude jeho. Rodiče dál čekají na syny z Karabachu |
Podle RFE zatím není jasné, jestli v případě znovuotevření železnice dojde také k obnovení obchodu s Ázerbájdžánem či Tureckem. Jeden z bodů dohody, která v listopadu ukončila válku v Karabachu, zahrnuje také „odblokování regionálních hospodářských a dopravních spojení“.
Turecko uzavřené hranice s Arménii dosud vysvětlovalo okupací sedmi ázerbájdžánských regionů sousedících s Náhorním Karabachem. Tuto otázku ale nyní smlouva o příměří vyřešila. Nicméně to automaticky neznamená, že do Jerevanu začnou okamžitě proudit turecké kamiony.
Také v Parujr Sevaku ovšem někteří doufají, že by železnice mohla přinést nové příležitosti. „Samozřejmě, že je těžké tu najít práci. Musel jsem léta pracovat v Rusku. Ale pokud bude trať znovu fungovat, lidé budou mít práci a vesnice nezemře,“ říká osmašedesátiletý Sos Arakeljan.
Podle Arakeljana nebyl konflikt osobní a na budoucích vztazích se nemusí podepsat. „Občas na nás střílejí, ale vědí, že budeme na oplátku střílet na ně. Když přestaneme střílet navždy, proč nemůžeme být přátelé,“ říká.
Sos Arakeljan věří v lepší budoucnost:
9/12
Yeraskh'ta yaşayan 68 yaşındaki emekli Sos Arakelyan, Azeri komşularının aslında düşman değil eski dost olduklarını hatırlıyor. "Neden Azerilerle birlikte yaşayamıyoruz?" diye sordu. "Komünist zamanlarda gayet iyi anlaşıyorduk. O zamanlar sorun yoktu." dedi. https://t.co/BiEgZlUGOE
