Turecký vlak směřuje k poslední vlakové stanici Akyaka mezi Tureckem a Arménií.

Turecký vlak směřuje k poslední vlakové stanici Akyaka mezi Tureckem a Arménií. | foto: Profimedia.cz

Naděje i strach. Mezi Arménií a Ázerbájdžánem chtějí obnovit trať z dob SSSR

  • 105
Železnice z dob Sovětského svazu spojující Arménii, Ázerbájdžán a Rusko by se mohla po třiceti letech chátrání dočkat znovuotevření. V lednu se na tom zástupci těchto zemí dohodli v Moskvě. Řada obyvatel pohraničí má po desetiletích sporů a přestřelek z obnovení trati strach. Podle politiků však může železnice přinést nové ekonomické příležitosti.

Asi sedmdesát kilometrů od arménské metropole Jerevanu protíná hlavní dálnice vesnici Jerasch, ze které na křižovatce uhýbá ostře na východ. Cesta vedoucí dál na jih za vesnicí náhle končí. Za hliněnou barikádou a ostnatým drátem se totiž nachází ázerská autonomní exkláva Nachičevan.

Ta je od konfliktu v 90. letech od vlastního Ázerbájdžánu zcela odříznutá. Do jejího stejnojmenného hlavního města se z Arménie nedá kvůli uzavřeným hranicím dostat autem ani vlakem. Posledních 30 let byla tato hranice kuriozitou a místem občasných přestřelek mezi oběma stranami.

Po ukončení loňského konfliktu v Náhorním Karabachu, ve kterém přišlo o život více než šest tisíc lidí, se ale Jerasch a jeho hranice s Nachičevanem podle Rádia Svobodná Evropa (RFE) staly centrem pozornosti politiků. 

V době Sovětského svazu totiž touto oblastí vedla železniční trať. Posledních několik desetiletí je opuštěná a zanedbaná, nyní se ale hovoří o její obnově, která by mohla nastartovat nové ekonomické příležitosti.

Hranice mezi vsí Jerasch a Nachičevanem:

Výhodné pro Arménii i Ázerbájdžán

Premiér Arménie Nikol Pašinjan a prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev se 11. ledna poprvé od konce konfliktu setkali v Moskvě, která se o uzavření příměří zasadila. Lídři po schůzce, jíž se zúčastnil i prezident Vladimir Putin, oznámili, že Arménie bude mít opět železniční spojení s Ruskem.

Toto oznámení podle ruského deníku Kommersant znamená opravu a znovuotevření železnice z dob SSSR z Jerevanu. Linka vede přes Jerasch do Nachičevanu, poté do jižní Arménie, kde byla už rozebrána a prodána Íránu, odsud do Ázerbájdžánu a nakonec podél Kaspiku do Ruska.

Z trati by těžil i Ázerbájdžán, kterému by poskytla přímé železniční spojení do spřáteleného Turecka, a to téměř stejnou cestou přes Nachičevan.

V širším měřítku nabízí vyhlídka na obnovu železnice Arménii  ekonomickou hnací sílu, kterou od získání nezávislosti v roce 1991 nikdy neměla. Pro Jerasch, jehož obyvatelé mají v živé paměti řadu střetnutí s Ázerbájdžánem, ale podle RFE není tato perspektiva jen růžová.

Železnice by znovu vedla z Jerevanu až do Ruska:

Po desetiletí dějištěm bojů

„Když jsem se o tom dozvěděl, ohromilo mě to. Bojím se, ale mám i radost, protože to znamená, že lidé zůstanou v obci a nebudou odcházet za prací do Ruska,“ říká místní úředník, jenž si nepřál uvést své jméno. Podobně jako další ve vesnici má s Ázerbájdžánem osobní historii.

Starci, kteří odmítli odejít. Arméni poznali muže, jimž Azerové uřízli hlavy

„Bránil jsem tuto obec vlastníma rukama. Můj otec dělal přede mnou to samé,“ líčí úředník. Jerasch byl dějištěm jedněch z prvních bojů mezi etnickými arménskými a ázerbájdžánskými vesničany v úvodních fázích první války o Náhorní Karabach, která začala koncem 80. let.

Válka skončila až poté, co byla do oblasti nasazena sovětská armáda. Také po nedávném konfliktu do Jeraschu, stejně jako do dalších míst v zemi, dorazila ruská armáda, která tu dohlíží na dodržování příměří.

Železnice vedoucí přes Jerasch byla oficiálně uzavřena v roce 1994. Dnes je zdejší železniční stanice zchátralá a téměř opuštěná. Denně sem nicméně stále jezdí vlak z Jerevanu, což dává práci velké části místních. I tato trasa ale končí u zábran na hranici s Nachičevanem.

Val oddělující Jerasch od Nachičevanu:

Vesničané se bojí, že přijdou o obživu

Rusové střeží klid i v pět kilometrů vzdálené vesnici Parujr Sevak, kde Ázerbájdžán několik hodin před uzavřením příměří sestřelil 9. listopadu jejich helikoptéru. Na rozdíl od Jeraschu vidí obyvatelé této vesnice potenciální znovuotevření železnice jako hrozbu.

„Lidé se tu většinou živí zemědělstvím, pěstováním ovoce a zeleniny. Pokud se otevřou hranice pro obchod, zničí to místní ekonomiku. Turecký dovoz sníží ceny našich produktů,“ říká anonymně místní úředník.

Snad mezi těly v márnici nebude jeho. Rodiče dál čekají na syny z Karabachu

Podle RFE zatím není jasné, jestli v případě znovuotevření železnice dojde také k obnovení obchodu s Ázerbájdžánem či Tureckem. Jeden z bodů dohody, která v listopadu ukončila válku v Karabachu, zahrnuje také „odblokování regionálních hospodářských a dopravních spojení“.

Turecko uzavřené hranice s Arménii dosud vysvětlovalo okupací sedmi ázerbájdžánských regionů sousedících s Náhorním Karabachem. Tuto otázku ale nyní smlouva o příměří vyřešila. Nicméně to automaticky neznamená, že do Jerevanu začnou okamžitě proudit turecké kamiony.

Také v Parujr Sevaku ovšem někteří doufají, že by železnice mohla přinést nové příležitosti. „Samozřejmě, že je těžké tu najít práci. Musel jsem léta pracovat v Rusku. Ale pokud bude trať znovu fungovat, lidé budou mít práci a vesnice nezemře,“ říká osmašedesátiletý Sos Arakeljan.

Podle Arakeljana nebyl konflikt osobní a na budoucích vztazích se nemusí podepsat. „Občas na nás střílejí, ale vědí, že budeme na oplátku střílet na ně. Když přestaneme střílet navždy, proč nemůžeme být přátelé,“ říká.

Sos Arakeljan věří v lepší budoucnost:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video