Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJde o nejvážnější konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií za více než 25 let. Proti sobě v něm stojí ázerbájdžánská armáda a jednotky etnických Arménů. Podle zdrojů agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70 tisíc až 75 tisíc lidí.
Podle tohoto zdroje tvoří 90 procent z nich ženy a děti. „Ten konflikt není původně etnický, spíše bych ho řadil jako politický konflikt,“ říká ředitel výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů a docent Fakulty sociálních věd UK Emil Aslan.
„Bojuje se o kontrolu nad územím, velmi zjednodušeně. Ale má to více rovin. Obě strany budou argumentovat s tím, že jeden nebo druhý národ přišel na toto území první. Turisticky je to velmi zajímavá země. Momentálně je v oblasti sto procent Arménů, kteří jsou křesťané. Arménii jde o udržení kontroly nad územím. Pro ně bylo první ovládnutí území velký mezník, vítězství nad Ázerbajdžánem podpořilo státní uvědomění,“ říká Aslan.
Do konfliktu zasahuje Turecko i Rusko. Naopak zpátky se drží Írán. „Íránci do konfliktu vůbec nezasahují, přesto, že je pro ně důležité, co se děje severně od jejich hranic,“ vysvětluje Aslan.
Upozorňuje, že Turci a Ázerbajdžánci jsou podobné etnické skupiny, proto také Turci stojí na jejich straně. „Podle mého názoru se Erdogan snaží vyjít vstříc tureckým nacionalistům, ale je otázka, jaký postoj by Turecko zaujalo při zásahu Ruska.“
KOMENTÁŘ: Pat na jižním Kavkaze trvá 25 let, vojensky stále dominuje Rusko |
Aslan připomíná, že Rusko je naopak tradičním spojencem Arménie. „Rusové mají pořád zájem na její podpoře. Latentnější konflikt v tomto území je pro Moskvu důležitý. Něco na principu ‚rozděl a panuj‘. Pro Rusko je důležité mít částečný vliv v obou zemích, převážně kvůli ropě.“
„Od konce 90. let si Arméni snaží uchovat status quo, Ázerbajdžánci jsou zase touto situací frustrovanější. Přestože bylo vyhlášeno částečné příměří, nepodařilo se ho udržet. Myslím, že začátek těchto střetů byl příznakem rozpadu SSSR, protože kontrola Moskvy v 80. letech začala slábnout,“ dodává Aslan.
„Arménie, která funguje v tandemu s Ruskou federací, dodává Karabachu zbraně. Drony dostávají (kupují za miliardy dolarů) od Izraele. Pro Izrael je to velmi výhodný obchod. Izrael se do toho zapojuje kvůli svým vlastním zájmům, protože Karabach je pro Izrael nejbližším územím, kde může mít blízko k Íránu. Co se týče veřejného mínění, tak by pro Armény bylo výhodnější, kdyby Karabach byl součástí Arménie,“ pokračuje.
Aslan osobně doufá, že oběti nebudou zbytečné a obě strany pochopí, že je potřeba najít nějaké mírové řešení.
V Karabachu pokračují boje. Metropole oblasti je pod raketovou palbou |
Obě bojující strany se obviňují z ohrožování civilistů, a to zejména ve středisku území Stěpanakertu. Konflikt sleduje mnoho zemí z obav, že se do něj vloží cizí státy. Už nyní do sporu zasahuje Rusko a Turecko, Aslan promluví i o tom, zda je turecká intervence jen záminkou pro odvedení pozornosti od Erdoganových problémů.
„Když vypukl koncem 80. let konflikt v Náhorním Karabachu, pozoroval jsem, že Ázerbájdžánci mají o Arménech úplně stejné stereotypy, jaké měli Arméni o Ázerbájdžáncích. Přitom kdybyste vedle sebe postavila dva mladé kluky, uvidíte zrcadlové obrazy. Obě dvě strany se domnívaly, že jsou v právu. Tehdy jsem pochopil, že černobílý výklad složitých situací nefunguje,“ řekl Emil Aslan v jednom z rozhovorů.
Mezinárodní společenství republiku Arcach neuznává. Obyvatelé jsou z 99 procent etničtí Arméni. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území spor desítky let. Převážně arménské obyvatelstvo této oblasti se odtrhlo od Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let minulého století v krvavé válce.
V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
