Rusové se chtějí provrtat do nejtajemnějšího jezera na světě. To nese jméno Vostok a leží pod téměř čtyřmi kilometry antarktického ledovce (více o vrtu čtěte zde). Průměrné stáří vody v jezeře může být až milion let a jezero by tak mohlo napovědět, jak může vypadat třeba život na vzdálených nehostinných planetách.
Jezero samotné nebylo vystaveno vzduchu přes dvacet milionů let. Rusové z Institutu arktického a antarktického výzkumu závodí s časem, protože se na místě dá vrtat jen v nejteplejší části sezony. A ta na Antarktidě právě končí.
Naposledy se Rusové spojili se světem před šesti dny, napsal v pátek server Foxnews.com.
Stanice VostokRuská polární stanice Vostok leží ve Východní Antarktidě poblíž Jižního pólu nedostupnosti. Zimy zde bývají extrémní i na antarktické podmínky. |
"Venku je minus třicet, minus čtyřicet. Zamrzají vám oči, nosní dírky, vlhkost v ústech," popsal pro server podmínky na Antarktidě mikrobiolog David A. Pearce z "konkurenčního" týmu, který se snaží provrtat do Ellsworthova jezera.
"Potřebují se dostat pryč do šestého února," soudí Pearce. To je doba, kdy se na Antarktidu vrací zima a teploty postupně padají o další desítky stupňů. Ostatně právě ruská polární stanice Vostok drží s -89,4 stupni Celsia světový mrazový rekord.
Že Rusové mlčí? Nic divného
Rusové udržovali kontakt s Pearceovou expedicí a ještě jednou výpravou, která zkoumá Whillansův ledový proud. "Čekáme se zatajeným dechem," přiznal Pearce, který má s Antarktidou patnáctiletou zkušenost.
Vědci na Antarktidě používají satelitní telefony sítě Iridium, na kontinentu jsou ale místa bez pokrytí. Pearce si ale nemyslí, že by Rusy potkalo něco "nešťastného či zlověstného" a domnívá se, že buď mají porouchaný telefon, nebo se prostě sbalili a tajemství jezera Vostok si nechali pro sebe. Tak dlouhé odmlčení nicméně obvyklé není.
Profesor ekologie z Montany John Priscu dává sice Rusům více času, asi týden, i on ale uznává, že čas na zazimování stanice se jim krátí. O osudu výpravy nechtějí hovořit ani nadřízení z Institutu arktického a antarktického výzkumu, což ale podle Priscua odpovídá ruskému přístupu k médiím.
