Sean Binder pomáhal migrantům jako dobrovolník neziskové organizace Emergency Response Centre International po boku místní řecké policie, která se snažila vypořádat s migrační krizí na ostrově Lesbos. O rok později jej řečtí policisté zatkli.
Skoro čtyři měsíce strávil v malém vězení na ostrově Chios, aby se nakonec prostřednictvím kauce vykoupil na konci roku 2018. Přesto stále pokračuje vyšetřování.
Dobrovolník je obviněn z práce pro kriminální organizaci, praní peněz, pašování či špionáž. Pokud by byl shledán vinným, za mřížemi by mohl strávil až 25 let.
Binder všechna obvinění odmítá jako vykonstruovaná a tvrdí, že neexistují žádné důkazy, které by dokazovaly jeho vinu. Podle něj pravý důvod obvinění je odradit jeho a další pracovníky, aby se podíleli na záchranných operacích.
„Smyslem bylo zaplést nás do nákladných a zdlouhavých soudních řízení, což působí jako odstrašující prostředek. Když jsme pracovali na jižním pobřeží Lesbu, byli jsme jednou ze tří nebo čtyř (humanitárních) organizací. Momentálně tam žádná z nich nepůsobí,“ upozorňuje Binder.
Údajná kriminalizace neziskových organizací
Podle stanice CNN Binderův případ není ojedinělý, ale je částí širšího tažení proti humanitárním pracovníkům napříč Evropou. Zřejmě nejznámějším případem je zadržení a vyšetřování německé kapitánky humanitární lodi Sea-Watch 3 Caroly Racketeové italskými úřady kvůli porušení zákazu vplout do italských vod a podezření z napomáhání ilegální migraci.
Za krizi v Africe jsou zodpovědní Evropané, tvrdí kapitánka Sea-Watch 3 |
Zatímco protiimigrační politik a bývalý ministr vnitra Matteo Salvini označuje Racketeovou za „pirátku“, v Německu je vnímána jako „hrdinka“. Kapitánka opakovaně kritizovala Itálii a další státy EU, že „kriminalizují“ práci humanitárních organizací.
Soud nyní rozhodl, že její loď Sea-Watch 3 neporušila žádné zákony a není důvod, aby byla dále zadržována, informoval německý server Deutsche Welle. Loď ohlásila, že se vrátí zpět k libyjským břehům a bude pokračovat v záchranných operacích. Racketeová na palubě lodi nebude, protože nyní cestuje kolem Antarktidy, oznámila německá nezisková organizace Sea-Watch, pod kterou loď spadá.
Výzkumná zpráva společnosti ReSOMA tvrdí, že alespoň 158 jedinců mezi lety 2015 a 2019 čelilo vyšetřování či trestnímu stíhání kvůli údajnému pašování lidí a dalším proviněním, jako je členství v kriminálních organizacích a sabotáž. Podle zprávy alespoň 16 neziskových organizací bylo těmito vyšetřování ovlivněno.
„Myslí si, že když budou kriminalizovat humanitární pracovníky a nechají dobrovolníky zmizet, že uprchlíci přestanou chodit,“ sdělila časopisu Time dobrovolnice Sára, která ze svými kolegy čelí hrozbě 25 let ve vězení.
Neziskové organizace kritizují evropské státy i Frontex
Evropské státy původně prováděly záchranné operace na moři samy. Z obav, že tyto akce migranty jen povzbuzují, je začaly výrazně omezovat. Uvolněné místo vyplnily neziskové organizace.
V souvislosti s vzestupem protiimigračních politických stran řada evropských států začala neziskové humanitární organizace považovat za přímé či nepřímé podílníky na převádění lidí. Kriticky se na adresu neziskovek vyjádřily jak jihoevropské státy, které jsou hlavním terčem migračních vln, tak i Belgie, Nizozemí či Rakousko, poukazuje server Politico.
Ochrana hranic je naše zodpovědnost, Frontex ať vypomáhá, shodla se V4 |
Proti neziskovým organizacím se vyjádřili i vrchní představitelé Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), která má cíl chránit vnější hranice prostoru volného pohybu EU. Ředitel agentury Fabrice Leggeri v rozhovoru pro německý list Die Welt zkritizoval neziskovky, že odmítají spolupracovat s bezpečnostními složkami a svým jednáním podporují pašeráky lidí.
Itálie a Řecko v rámci boje proti pašerákům zpřísnily své zákony o migraci. Nové sankce dopadají i na neziskové organizace, které bez souhlasu těchto států nemohou se svými loďmi operovat v jejich vodách. V opačném případě čelí pokutám a trestu vězení.
Zatímco neziskové organizace tato opatření nazývají „vyhlášením války“, italské a řecké úřady tvrdí, že pouze chtějí větší transparentnost a že sankce mají za cíl zabránit nebezpečným převaděčským operacím.
Nejasná směrnice
Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) uvádí, že trend obvinění z kriminality vznesených proti neziskovým organizacím donutil většinu z nich ukončit operace na moři, navzdory tomu, že jejich služby jsou zde stále potřeba.
„Nezávislí soudci ve většině těchto případů nenašli žádné přesvědčivé důkazy k odsouzení,“ stojí v nedávném prohlášení podepsaném 102 nevládními organizacemi. „To svědčí o tom, že trestní stíhání jsou často politicky používána k tomu, aby se odradilo od solidarity k migrantům a vytvořila se vůči nim nepřátelská atmosféra.“
Berlín má nový plán na přerozdělování migrantů. Česko ho odmítá |
Podle odborníků mohou státy EU vést trestní řízení proti neziskovým organizacím a dobrovolníkům díky Směrnici Rady 2002/90/ES přijaté 28. listopadu 2002, která definuje „pašeráka“ jako „každou osobu“, jež úmyslně napomůže jedinci, který není státním příslušníkem členského státu, „vstoupit na území členského státu nebo přejít přes území takového státu v rozporu s právními předpisy dotyčného státu o vstupu nebo přechodu cizinců“.
Studie Evropského parlamentu z roku 2018 poukazuje, že pašerákem podle této směrnice se může stát i jedinec, jenž nevědomky převáží nelegální migranty, jako například stopaře, které náhodně nalezl na cestě. Podle CNN je směrnice EU velmi nejasná ohledně toho, co je a co už není zločin pašeráctví.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) tento rok překonalo Středozemní moře a vstoupilo do Evropy 104 644 migrantů. Jedná se o šestiprocentní pokles v porovnání s rokem 2018, kdy ve stejném období do Evropy přišlo 110 851 migrantů.
Při cestě zemřelo 1 246 jedinců. Ve stejném období v roce 2018 to bylo 2 219 lidí.
Před vyšetřovateli skončila i kapitánka lodi Sea-Watch Carole Racketeová:
