Oblohu rozzářil poslední letošní superúplněk, „červí Měsíc“ ukončil zimu

V noci na čtvrtek bylo letos už potřetí možné na obloze pozorovat tzv. superúplněk, bohužel zároveň poslední v roce 2019. Tentokrát se nazýval „superčerví Měsíc“ a připsal si jeden neobvyklý unikát. Na nebi totiž zářil v době jarní rovnodennosti, což nastává zhruba jednou za dvacet let.

Poslední letošní superúplněk tak orámoval konec zimy, nad Českem se objevil před třetí hodinou ráno. Předcházel mu tzv. vlčí Měsíc 21. ledna, který navíc doprovázel úplné zatmění. Druhým superúplňkem byl únorový „sněžný Měsíc.“

Názvy pocházejí od amerických indiánů. Pojmenování březnového úplňku „červí“ má odkazovat na rozmrzání půdy, ve které se živočichové s příchodem jara probouzejí k aktivitě. 

Krytí jarní rovnodennosti s úplňkem je výjimečné, podle webu Earthsky se tak naposledy stalo v roce 2000. Znovu jev ovšem nastane dříve než za dalších devatenáct let, dočkáme se ho v roce 2030.

Astronomové považují za počátek jara okamžik, kdy střed slunečního kotouče překročí nebeský rovník. Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale v 21. století se tak stalo naposledy v roce 2011 a znovu bude tento den uveden jako začátek jara až v roce 2102.

Vzácně může astronomické jaro začít už 19. března - naposledy se to stalo v roce 1796, znovu to nastane v roce 2048. Ke konci století se budou 19. a 20. březen jako první jarní dny vyskytovat stejně často. Střídání je způsobeno přestupnými roky.