Incident z roku 1993 je jeden z nejhorších rasově motivovaných činů v dějinách spolkové republiky.
„Útok na váš rodinný dům v Solingenu otřásl celou zemí,“ řekla Merkelová, která připomněla, že v 90. letech se odehrála celá série podobných útoků. „Seznam je hrozivě dlouhý,“ podotkla šéfka německé vlády, kterou šokovaly i útoky z roku 1992 v severoněmeckém Rostocku, do nichž se zapojily stovky lidí a další tisíce je přitom povzbuzovaly.
„Pravicový extremismus v žádném případě nepatří minulosti,“ varovala Merkelová. „I dnes jsou lidé osočováni a napadáni, protože jsou žadateli o azyl nebo uprchlíky, nebo protože jsou za ně kvůli svému vzhledu či barvě pleti považováni,“ poznamenala. Německo se s tím podle ní nesmí smířit. Nenávist k cizincům, rasismus a antisemitismus nemají ve spolkové republice co dělat.
Merkelová, která připustila, že německé úřady v minulosti v případě pravicově radikálních činů hrubě pochybily, dnes také varovala před přehnaným testováním hranic svobody slova.
„Kdo slovy zasévá násilí, musí počítat s tím, že bude násilí sklízet,“ míní kancléřka. Podle pozorovatelů tak narážela mimo jiné na často kontroverzní a provokativní vyjádření protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Osobně se šéfka německé vlády obrátila na Mevlüde Gençovou, která při útoku před 25 lety ztratila pět členek rodiny. „Mezera v rodině a bolest zůstávají navždy, a proto vám a všem pozůstalým chci i dnes vyjádřit hluboký soucit,“ řekla.
Merkelová - stejně jako turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu - vyzdvihla to, že Gençová na tragédii od počátku reagovala výzvami ke smíření. „Na nelidský čin jste reagovala s lidskou velikostí,“ zdůraznila kancléřka.
Gençová, která dodnes žije v Německu, na pietním shromáždění uvedla, že čím je starší, tím více místa zabírá bolest v jejím srdci. „Prosím, aby nikdo jiný nemusel tuto bolest cítit,“ apelovala na přítomné politiky.
