„Buďme upřímní, pokud jde o společnou zahraniční politiku, je Evropa ještě v plenkách,“ řekla mimo jiné Merkelová, podle níž je přitom společná zahraniční politika existenciálně nutná. Druh konfliktů se totiž od konce studené války zásadně změnil, a navíc se řada z nich odehrává „přímo před našimi dveřmi“.
„A už to není tak, že nás Spojené státy budou prostě bránit, ale Evropa musí vzít svůj osud sama do svých rukou. To je úkol budoucnosti,“ zdůraznila Merkelová, která od loňského nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta v podobném duchu hovoří opakovaně. S Trumpem se totiž v řadě zahraničněpolitických otázek - stejně jako Macron nebo šéfka britské vlády Theresa Mayová - neshodne.
Patří k nim i otázka dohody o íránském jaderném programu, od níž se americký prezident rozhodl odstoupit. „Víme, že stojíme před extrémně komplikovanou situací,“ řekla v narážce na tento krok Merkelová. „Eskalace posledních hodin ukazuje, že jde skutečně o válku a mír, a můžu jen na všechny zúčastněné apelovat, aby jednali zdrženlivě,“ poznamenala v reakci na útok íránských jednotek umístěných v Sýrii na izraelské cíle a následnou izraelskou odvetu.
Macron prestižní Cenu Karla Velikého dostal mimo jiné za svůj vášnivý boj proti nacionalismu a izolacionismu i za oživení debaty o budoucnosti Evropy. „Za prvé, Emmanuel Macron ví, co Evropu v jádru drží pohromadě. Za druhé, Emmanuel Macron má jasnou představu o tom, kam a jak by se Evropa měla dále rozvíjet. A za třetí, Emmanuel Macron přináší svou schopnost nadchnout pro Evropu,“ prohlásila Merkelová.
Mezinárodní cena Karla Velikého se uděluje od roku 1950 za mimořádné zásluhy o evropské sjednocení a porozumění. V minulosti ji dostali i československý prezident Václav Havel, bývalý americký prezident Bill Clinton nebo Merkelová.
