Další desítky lidí byly při útoku údajně zraněny. S odvoláním na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN Françoise Delattreho, který Mali navštívil, o tom informovala agentura AP.
Incident se podle starosty městečka Bankass Moulaye Guindoa stal v sobotu ráno. Pastevce podle něj zabili v nedaleké vesničce Ogossagou muži převlečení za lovce, kteří následně téměř celou vesnici vypálili. Terčem útoku se podle starosty stala také nedaleká ves Welingara, kde bylo zabito několik lidí. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní složky napsala, že mezi mrtvými jsou děti, těhotná žena i senioři.
Podle agentury AFP nenávist mezi oběma etnickými skupinami vyplývá především ze sporů o vodu a pastviny pro dobytek. V oblasti středního Mali mají rovněž vliv džihádisté, kteří zde působí v posledních čtyřech letech. Své stoupence nacházejí zejména mezi muslimskými Fulby, kteří jsou častým terčem nájezdů milicí kmene Dogonů.
Fulbové opakovaně žádali centrální vládu o ochranu. Vláda v Bamaku odmítá obvinění, že před násilím na tomto národě přivírá oči, nebo že ho dokonce sama podněcuje.
Prezident odvolal tři armádní generály
Malijský prezident Ibrahim Boubacar Keita v neděli v reakci na masakr pastevců na mimořádném zasedání vlády oznámil odvolání a nahrazení tří vysokých armádních generálů. Odvoláni byli náčelník generálního štábu armády a vrchní velitelé pozemních sil a letectva, informovala agentura AFP.
Rozsáhlé oblasti Mali stále nejsou pod kontrolou malijské armády. Na severu země komplikují bezpečnostní situaci džihádistické skupiny, které se daří držet na uzdě pouze díky přítomnosti mezinárodních jednotek. Etnické násilí v centrálním i jižním Mali zasahuje i do sousedních států, zejména do Burkiny Faso a Nigeru.
Loni při etnicky motivovaných útocích v Mali podle údajů OSN zemřelo na 500 lidí, dalších několik tisíc jich muselo kvůli špatné bezpečnostní situaci opustit své domovy.
Zástupci Rady bezpečnosti OSN se setkali s představiteli malijské vlády a prezidentem v pátek večer. Tématem jednání bylo pokračující násilí v zemi a pomalé uplatňování mírové dohody s neislamistickými ozbrojenými skupinami z roku 2015.