Sarajevo má zpět svůj symbol, nová lanovka dělá čáru za minulostí

  8:39aktualizováno  8:39
Téměř přesně po 26 letech od chvíle, kdy v obleženém Sarajevu bosenskosrbské jednotky zničily jeden ze symbolů města, se v pátek opět rozjela lanovka na horu Trebevič. Pro metropoli jde o historický mezník. Sarajevané ji vnímají jako symbol míru a očekává se, že se stane velkým magnetem pro turisty.

V bosenském Sarajevu po 26 letech obnovili slavnou lanovku na masiv Trebevič. | foto: Reuters

Svého času patřila sarajevská lanovka k největším v regionu. Dodnes je v Evropě díky své poloze unikátní. Během necelých deseti minut se lidé mohou lanovkou dostat z centra hlavního města do hor. Kvůli tomu, že Sarajevo leží v údolí a často se potýká s inverzí, ji dříve desetitisíce lidí pravidelně využívaly pro oblíbené sobotní pikniky na čerstvém horském vzduchu.

Dolní stanice stojí ve čtvrti Bistrik jen několik minut chůze od náměstí Baščaršija v historickém centru Sarajeva, horní leží o 575 metrů výše poblíž ruin někdejší olympijské bobové dráhy. Právě zimní olympiáda v roce 1984 lanovku proslavila po celém světě. Sportovci i diváci se díky ní dostali z města přímo ke sportovišti a na nejslavnější událost metropole odkazují i některé nové kabinky vyvedené v olympijských barvách.

Fotogalerie

Původní lanovku v roce 1959 vyprojektovala a sestrojila pro Sarajevo Transporta Chrudim. Šlo o prototyp se čtyřmístnými kabinkami a hodinovou kapacitou 400 osob. Před olympiádou se zařízení dočkalo renovace, ale modernizovaná lanovka vydržela jen osm let, než ji na začátku obléhání Sarajeva zničily bosenskosrbské jednotky. Horní stanice se pak spolu s bobovou dráhou a dalšími místy stala stanovištěm ostřelovačů.

Pro Sarajevo je lanovka především velkým symbolem, až dosud však byla spíš symbolem války. Právě při obsazování horní stanice padly jedny z prvních výstřelů bosenského konfliktu. Za jeho první oběť je označován šestadvacetiletý hlídač horní stanice Ramo Biber. Když 3. března 1992 ke stanici přišli vojáci se samopaly, snažil se utéct do lesa, ale doběhl jen ke druhému sloupu lanovky, kde ho později našli mrtvého. Radnice v Sarajevu loni rozhodla, že horní stanice ponese jeho jméno.

Filantrop měl sen o obnově lanovky, trvala dvacet let

I přes velkou oblibu veřejnosti se však lanovka po skončení konfliktu nedočkala obnovy. Chyběly peníze i politická vůle. Země je od války rozdělená na Republiku Srbskou a Federaci Bosny a Hercegoviny, v níž leží i Sarajevo. Horní stanice je jen několik stovek metrů od hranic obou entit. A právě neshody mezi politiky mohly za to, že obnova zůstala více než 20 let po skončení konfliktu na bodu mrazu. Z lanovky mezitím zůstalo jen torzo.

Za obnovu lanovky na Trebevič dlouhé roky bojoval americký podnikatel a filantrop holandského původu Edmond Offermann, jehož žena ze Sarajeva pochází. Svézt se s ní stihl ještě před válkou a stejně jako město ho uchvátila. „Když jsem v roce 1998 poprvé po válce navštívil Sarajevo, věděl jsem, že se lanovka musí vrátit,“ řekl Offermann agentuře Reuters.

O deset let později začal obnovu aktivně podporovat. V roce 2012 pomohl získat do Bosny snesenou lanovku ze Švýcarska, ale Sarajevo ji nebylo schopné využít a zařízení darovalo jinam. Nakonec se radnice rozhodla vybudovat novou lanovku za zhruba 10 milionů eur. Významnou část financí přispěli dárci, sám Offermann více než třetinu celkové sumy.

V posledním roce se v projektu výrazně angažoval hlavně starosta Sarajeva Abdullah Skaka, který stojí v čele radnice teprve od loňska. 34letý politik patří do nové generace, která je nadějí země na změny. Sám vyrůstal poblíž dolní stanice lanovky a její obnovu při slavnostním otevření označil za splnění dětského snu. „Pro Sarajevo je to velký den. Obnovili jsme poslední zničený symbol města. Dnes tak mažeme neviditelnou hranici,“ řekl Skaka.

„Lanovka zvláštním způsobem představuje multikulturní Sarajevo. Každému, kdo ji využije, se naskytne pohled na Staré město s unikátní kombinací osmanské a evropské civilizace. Můžete vidět radnici, Císařskou mešitu, katedrálu, starý pravoslavný kostel, sarajevskou synagogu a spoustu dalších památek, které vždy vzbuzují pozornost návštěvníků,“ vysvětlil serveru Klix.ba další příslušník mladé generace, 33letý ředitel Historického archivu Sarajeva Fuad Ohranović.

Otazník nad jízdenkou

Zatímco dosud ruiny lanovky představovaly symbol agrese, nyní se o ní hovoří jako o symbolu míru. I nadále se však nad projektem vznášejí otazníky. Není totiž jisté, zda bude dál platit současný ceník. Radnice nastavila cenu zpáteční jízdenky pro zahraniční turisty na deset eur (v přepočtu asi 250 korun), tuzemští výletníci vydají necelou třetinu, jen tři eura (asi 76 korun).

„Nechci, aby byla lanovka jen pro elitu. Patří všem obyvatelům Sarajeva. Odlišná cena pro občany Bosny a Hercegoviny je v souladu s platební silou. Cena pro turisty je výrazně nižší než u podobných objektů v Evropě,“ komentoval představení ceníku Abdullah Skaka.

Rozdílné ceny však kritizoval bosenský úřad Ombudsmana na ochranu spotřebitelů. Ten považuje rozdílné ceny za diskriminaci a porušení spotřebitelského zákona.

„Lanovka je veřejnou dopravou. Zákon požaduje, aby byla služba poskytována všem spotřebitelům za stejných podmínek. To nevylučuje slevy pro děti či seniory. Avšak odlišné ceny pro domácí obyvatele a cizince jsou v rozporu se zákonem,“ upozornil tento týden úřad.

Lanovka na Trebevič je dlouhá přes dva kilometry. Má 33 kabin, v každé z nich je deset míst. Zatímco staré lanovce cesta trvala téměř 12 minut, nové zařízení ji zvládne za 7 minut a 15 vteřin. Za hodinu může lanovka přepravit až 1 200 lidí. Ročně se počítá s 300 tisíci turisty, zhruba 20 procent z nich mají být cizinci.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Policie vyšetřuje znásilnění dívky u Terezína, podezřelým je cizinec

Neosvětlená cesta od zastávky autobusu ke kolejím Hvězda. Právě tady často...

Litoměřičtí policisté vyšetřují případ znásilnění, které se stalo v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

Se závěrem vyšetřování havárie letu MH17 nesouhlasí Rusko ani Malajsie

Trosky malajsijského boeingu u ukrajinské vesnice Grabovo (18. července 2014)

Malajsie nesouhlasí s dosavadními výsledky vyšetřování katastrofy svého dopravního letounu. V roce 2014 v jeho troskách...

Za smrt migrantů v chladicím voze doživotí. Maďarský soud zpřísnil trest

Forenzní technici rakouské policie u odstaveného nákladního automobilu s těly...

Doživotním odnětím svobody potrestal ve čtvrtek v odvolacím řízení soud v maďarském Szegedu (Segedínu) čtyři hlavní...

Pentagon má novou jadernou doktrínu, experty zaráží změna pohledu na válku

Americký raketový systém Patriot PAC-3.

Americké ministerstvo obrany věří, že by použití jaderných zbraní mohlo vytvořit podmínky pro rozhodující výsledky a...

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz