Mostar zůstal po válce rozdělený, ve městě je skoro všechno dvakrát

  17:34aktualizováno  17:34
Města rozdělená z politických důvodů „vejpůl“, jako byl například Berlín, zdaleka nejsou minulostí. Své o tom mohou říci obyvatelé bosenského Mostaru, o nějž se dělí od občanské války v 90. letech Bosňáci s Chorvaty. Na rozdíl od Berlíňanů je však nic nepudí k tomu se spojit. Zděděná národnostní nesnášenlivost se stále udržuje.

Stari most v Mostaru se stal smutným symbolem občanské války v Jugoslávii. | foto: Profimedia.cz

Když v bosenském Mostaru vypukne požár, hasič Sabit Golos vyrazí do akce pouze v případě, že plameny zachvátí muslimskou stranu města, které se mezi lety 1992 a 1994 stalo přední linií krutého etnického konfliktu. 

Fotogalerie

Přestože od války v Jugoslávii uplynulo téměř čtvrtstoletí, Mostar má dva oddělené hasičské sbory. Jeden složený převážně z muslimů, jako je Golos, kteří mají na starost východní stranu města, v druhé polovině Mostaru bojují s plameny katoličtí Chorvaté.

Přestože válečná linie rozdělující město už dávno oficiálně neexistuje, obyvatelé Mostaru propast mezi jednotlivými komunitami stále pociťují. Hluboce zakořeněný nesoulad se podle listu The New York Times projevil i v říjnových volbách, které v Bosně a Hercegovině výrazně poznamenala nacionalistická rétorika a otevřené zpochybňování budoucnosti Bosny coby samostatného státu.

„Evropa je v dnešní době znepokojena vzestupem krajní pravice. Toto místo ale dokazuje, jak může být etno-nacionalismus vytrvalý a nebezpečný,” říká Američan žijící v Bosně Tim Clancy, který tu za války pomáhal obětem nelítostných bojů.

Oba zmíněné hasičské sbory jsou oficiálně součástí jedné obecní požární služby. Stejně tak slouží stejnému městu i dvě společnosti zabývající se sběrem odpadu, dvě nemocnice, dvě elektrárny, dvě autobusová nádraží, dva oblíbené noční kluby i dva fotbalové týmy. Ve skutečnosti se ale podle Golose nacházejí na opačných stranách pomyslné hranice, vytvořené v průběhu jugoslávské války. 

Děti chodí do školy na směny, národy se spolu nepotkají

„Všechno ve městě je velmi jasné. Každý ví, kde je čí území,” popisuje Golos. Podle něj se nikdy nestalo, že by dispečeři zavolali jeho sbor k požáru v oblasti, kterou spravují chorvatské jednotky. A to bez ohledu na to, která hasičská stanice to má k ohni blíž.

Rozdělení Bosny na dvě entity vychází z Daytonské mírové dohody, která v roce 1995 ustanovila Republiku srbskou a smíšenou muslimsko-chorvatskou federaci Bosna a Hercegovina. Oba státy mají rozsáhlou autonomii a navíc se dělí o Brčko, úzký koridor u chorvatských hranic. V čele Bosny a Hercegoviny stojí tři prezidenti, kteří zastupují jednotlivé etnické skupiny - bosenské Srby, Chorvaty a muslimy neboli Bosňáky.

Bosna se drolí, národní tenze sílí. Země zůstává rozdělena podle etnického klíče

Ačkoli má Golos podle svých slov přátele z různých etnických skupin, rozdělení ve společnosti podle něj od války místo zeslabení naopak posílilo. Největší starosti mu dělá segregované vzdělávání, kvůli kterému poválečná generace mladých Chorvatů a Bosňáků zná pouze příslušníky své vlastní komunity. „Posunuli jsme se nazpátek, nikoli dopředu,” myslí si Golos.

I když jeho dcera navštěvovala střední školu společně s Chorvaty, nikdy se s nimi nesetkala - studenti si totiž třídy střídají na směny. Muslimové začínají v půl osmé ráno, Chorvaté ve dvě hodiny odpoledne. Přestože ekonomika země díky zahraniční podpoře roste, nezaměstnanost mezi mladými lidmi dosahuje téměř šedesáti procent. Mnoho mladých Bosňáků tak uvažuje o emigraci na Západ, kde najdou lépe placenou práci. 

Rozdělení ve společnosti využije Rusko a Turecko

Podle britského politika Paddyho Ashdowna, který v Bosně působil řadu let jako diplomat, je ale místní křehký systém v ohrožení. Podíl na tom má i výsledek podzimních voleb, který pocit rozdělení ve společnosti prohloubil.

Voliči si do předsednictva vybrali dosavadního bosenskosrbského prezidenta Milorada Dodika, který je známý svým nacionalismem a proruskou orientací. V předsednictvu ho doplnil Bosňan Šefik Džaferović a Chorvat Željko Komšić. Právě pro něj hlasovalo i mnoho muslimů, což se nelíbí chorvatskému obyvatelstvu.

Každá plechovka může explodovat, říká potápěč operující na misi v Bosně

„Povede to ke konfliktu? Pravděpodobně ne. Mezinárodní společenství ale nesmí zaspat, protože může nastat obrovská katastrofa,” myslí si Ashdown. 

Problém podle něj není rozdělení v Bosně, ale polarizace USA a Evropy, které se o Bosnu nezajímají. Vznikající prostor se tak snaží zaplnit Rusko a Turecko, které chce upevnit svou pozici na Balkáně. „Rusko coby ochránce Srbů, Turecko jménem muslimů,“ varuje Ashdown. 

Také vysoký představitel mezinárodního společenství Valentin Inzko v nedávné zprávě o stavu v Bosně upozornil OSN, že se politici před volbami „zaměřili především na kritiku opozice a mezinárodního společenství a na rozdělující nacionalistické otázky”. Pozornost naopak nevěnovali potřebným reformám.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policie odkryla identitu pachatele, který hrozil střelbou na českých školách

Zásahové jednotky na soutěži likvidovaly gang i toxickou látku.

„Pražská policie právě zjistila identitu pachatele, který na Twitteru hovořil o hrozbě střelbou ve školách v Praze....

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Přišel čas vzít si naši zemi zpátky, řekl Klaus. Představil hnutí Trikolóra

Václav Klaus mladší představil nové politické uskupení Trikolóra, na snímku se...

Poslanec Václav Klaus mladší představil nové hnutí Trikolóra, které zakládá poté, co ho vyloučila ODS. „Přišel čas vzít...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Další z rubriky

V Jižní Americe obnovili dodávku elektřiny, kolaps postihl 50 milionů lidí

Jižní Ameriku postihl rozsáhlý blackout, bez elektřiny bylo na 50 milionů lidí...

Po třinácti hodinách se podařilo v Argentině obnovit dodávky elektřiny. Krátce předtím byly obnoveny dodávky také v...

Studentský lídr v Hongkongu opustil vězení, správkyni vyzval k demisi

Někdejší hongkongský studenský lídr Joshua Wong opouští vězení (17. června 2019)

V Hongkongu v pondělí propustili někdejšího lídra studenských protestů Joshuu Wonga. Ten ihned za branami věznice...

Má bolest neutichá, říká vdova po černobylském inženýrovi

Letecký pohled na elektrárnu Černobyl po havárii v roce 1986

Muž, který pohlédl do útrob explodovaného reaktoru atomové elektrárny Černobyl. Anatolij Sitnikov je jedním z hrdinů...

Najdete na iDNES.cz