Podle Alexeje Kelina si ruský prezident dobře uvědomuje, že jeho život může být v ohrožení. „Dokonce se skrývá v krytech. Má jich hned několik a utajuje skutečné místo svého pobytu. Navíc si drží obrovský odstup od lidí, se kterými se schází.“
Alexej KelinNarodil se 5. září 1942 v Pelhřimově, matce Olze (rozené Dubové), české emigrantce narozené na Ukrajině, a Nikolaji Kelinovi, potomkovi donských kozáků. Jeho otec bojoval v občanské válce na straně bílých, byl vybrán v rámci tzv. Masarykovy ruské pomocné akce. (Zdroj: Paměť národa) |
„Bylo to vidět například během návštěvy prezidenta Macrona. Vykládalo se to tak, že se mu snažil dát najevo, že je jako car Alexandr III., což je jeho věčný vzor. Ale on se v izolaci ocitl i kvůli covidu, a tím vším se jeho psychopatie zhoršuje. Tam by to chtělo odbornou diagnózu. Ale podle mě je nepochybně psychopatem,“ myslí si Kelin.
„Bylo to vidět i v případě jeho setkání s ministrem obrany a náčelníkem generálního štábu během aktivace jaderných zbraní. A pokud jste si všimli výrazů obličejů těch generálů, tak bylo vidět, že se oba bojí. Putin je drží v šachu, vydírá je, ví o nich všechny informace. To jsou metody KGB. Prostě oni vědí, že jejich rodiny by na jejich možný vzdor mohly doplatit,“ říká ataman.
Alexej Kelin si myslí, že existuje skupina lidí, která momentálně usiluje o Putinův život. Může jít o oligarchy, tedy miliardáře, kteří kvůli válce přicházejí o obchody, a tím i o peníze. O odstranění Putina by ale mohli usilovat také někteří představitelé ozbrojených sil.
Kdo může odstranit Putina?
„Nebezpečí mu však hrozí i od některých lidí z KGB, kteří vidí, že to, co Putin dělá, není ku prospěchu Ruské federace, že ji to poškozuje na dlouhé roky dopředu a že vztahy s Ukrajinou jsou nevyléčitelné. Putinovu dokonale zorganizovanou izolaci proto podle mě může překonat pouze člověk, který má osobní zkušenosti z KGB a je chytřejší než Putin,“ myslí si Kelin.
Podle něj by takovým člověkem mohl být podnikatel, bývalý šéf ruských železnic a muž, který měl v minulosti k ruskému prezidentovi velmi blízko – Vladimir Jakunin. Ten údajně disponuje informacemi o systému prezidentovy ochrany. Podobní lidé by pak mohli Putina buď přímo odstranit, nebo jej předat soudům za krvavé zločiny, které spáchal.
Alexej Kelin se s Putinem setkal mnohokrát. Dvakrát s ním vedl delší rozhovory, konkrétně v letech 2006 a 2010. Mezi těmito roky se podle něj ruský prezident zásadně proměnil.
„V roce 2006 na Pražském hradě byl ještě ochoten naslouchat a dalo se s ním komunikovat. V roce 2010 už to byl Alexandr III. To bylo v Soči. Všichni tam dodržovali dress code, on přišel s dvouhodinovým zpožděním v rozhalence a choval se jako car.“
Podle Alexeje Kelina nebyl letošní útok na Ukrajinu vyhlášením války, ale její poslední epizodou. Válka začala už v roce 1917 a rozpoutali ji komunisté a v posledních třiceti letech na ně navázali „hrdlořezové z KGB“. Kelin tvrdí, že se jedná o válku proti civilizaci, křesťanství a lidské rase, jehož se stali Rusové první obětí.
„Je to stále stejná ideologie zla a nenávisti, jež postihla všechny národy, které byly pod Sovětským svazem. Takže to, co tam probíhalo, ta likvidace elity všech národů, jejich promíchání a budování vzájemné nenávisti, to teď pokračuje a válka mezi Ruskem a Ukrajinou je pouze důsledkem tohoto vývoje,“ tvrdí Kelin.
Zrod zkorumpovaného Ruska
Podle kozáckého atamana se další chyba stala v roce 1991. „Tehdy Evropa promarnila fantastickou příležitost pomoci vybudovat z Ruska demokratický stát. Tehdy se uskutečnil puč proti Gorbačovovi, jenž chtěl ze Sovětského svazu vybudovat demokratickou federaci. Mezitím chtěla KGB uchopit moc v Moskvě, čemuž se tehdy podařilo zabránit.“
Rusko se pak podle Kelina chtělo inspirovat ve svobodné Evropě a mezi novými představiteli země existovala vůle vybudovat demokratické instituce. „Místo toho však na východ dorazili zástupci nadnárodních podniků ze Západu, což byli lidé, kteří přijeli rabovat. Využili tehdejší situaci, která byla de facto bezvládím. Když se podíváte třeba na smlouvy, které tam udělali British Petroleum nebo Shell, tak to je jednoznačná zlodějina.“
Právě tyto společnosti začaly podle atamana spolupracovat s „kreativními“ a úplatnými lidmi, kteří se nejčastěji rekrutovali z KGB nebo z řad bývalých zločinců, z podsvětí. Tento svět se vzájemně propojil a stvořil prototyp politika, který později představoval Vladimir Putin.
„Jde o politika plného rozporů, který obdivuje carské Rusko či Stalina a přitom odsuzuje Lenina. Ten zmíněné skupiny dokázal dokonale manipulovat a vyvažovat. Tento systém ale dovedl ekonomiku k totálnímu krachu. A v tu chvíli začali znovu vylézat z děr lidé z KGB a říkali lidem: Vidíte to? Už nemáte půl roku důchod. Jsou prázdné obchody. To je ten kapitalismus, vy jste ho chtěli, tohle je demokracie,“ popisuje 90. léta v Rusku Kelin.
Právě tato atmosféra podle něj znechutila Rusům Západ, svobodu a kapitalismus. Celá jedna generace Rusů tak ztratila víru, že v Rusku je možné vybudovat demokratický systém.
„A právě toho využil Putin. Tomu se dařilo celých dvacet let budovat nový zkorumpovaný systém. Je to jako rakovinové bujení, které je prolezlé vším: od parlamentu, přes všechny členy vlády, silové složky, prokuraturu, soudy i policii,“ míní kozácký ataman.
Zálusk na pobaltské státy a Moldávii
Alexej Kelin pak v Rozstřelu hovořil o tom, zda je možné tento systém v Rusku změnit. Zda existuje v Rusku svobodná opozice, případně lídr, který by dokázal Rusko vyvést ze současného stavu.
Za válku proti Ukrajině je podle Kelina odpovědný právě prezident Putin, který v tuto chvíli hraje izolovanou hru o svou osobní moc. Proč Rusové neobsadili Ukrajinu tak snadno, jak se předpokládalo? „Jsou dva výklady. Buď je to neschopnost současné generality, nebo je za tím úmysl prolít co nejvíce krve, aby už nešlo couvnout.“
Cílem Putina je zřejmě dosadit v Kyjevě loutkovou vládu a donutit Ukrajince, aby rezignovali tak, jako už dříve rezignovali Rusové. Ruský prezident má podle Kelina zálusk i na pobaltské státy a na Moldávii. „A jak to dopadne? Bude záležet na tom, jestli se Evropa dokáže poučit z roku 1991, kdy nepodpořila vznik demokratické společnosti, a bude se jako tehdy zajímat zase jenom o zisk.“
