A to když kancléřka Angela Merkelová podpořila do funkce nové předsedkyně Evropské komise svou stranickou kolegyni, ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Na socialistického kandidáta Franse Timmermanse už se nedostalo.
Němečtí sociální demokraté se netajili svým rozčarováním. Bývalý předseda strany Sigmar Gabriel dokonce vyzýval k okamžitému ukončení vládní spolupráce.
Dočasná předsedkyně SPD Malu Dreyerová byla opatrnější a nabádá ke zdrženlivosti.
Prozatím se zdá, že bezprostřední nebezpečí rozpadu koalice nehrozí. Koneckonců by to neprospělo ani konzervativcům, a už vůbec ne sociálním demokratům. Jejich preference zažívají setrvalý pád, který každým dnem dosahuje nového rekordního minima. Aktuálně se pohybují kolem 12 procent.
A konzervativci na tom nejsou o nic lépe. Pokud by na předčasné volby došlo nyní, dvě dosud největší strany by už nezískaly většinu k případnému obnovení spolupráce.
Poločas rozpadu
Přesto jsou obavy o další trvání vládní koalice na místě. Političtí analytici odhadují, že na podzim může být všechno jinak. V té době totiž nastane několik zatěžkávacích zkoušek.
Rozporuplná Leyenová. Zkušená ministryně i politička za zenitem |
Na podzim totiž bude vládní koalice hodnotit uplynulou polovinu volebního období, neboli takzvanou „bilanci v poločase“. Co se povedlo, a především co naopak ne. Ze strany SPD pak vyjde na povrch frustrace, křivdy a ústupky nastřádané za poslední dva roky.
K tomu začátkem září proběhnou volby do zemských sněmů v Braniborsku a Sasku, koncem října pak také v Durynsku. Očekává se, že také v nich SPD dosáhne nového dna.
Spor o Komisi
Před předčasným krachem vládní koalice varovala v posledních dnech i předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová. „Pokud sociální demokraté budou držet destruktivní směr vůči kandidatuře Ursuly von der Leyenové, bude to velký problém i pro vládní koalici,“ uvedla Krampová-Karrenbauerová s tím, že socialisté zároveň také riskují vznik evropské ústavní krize.
SPD dostala černého Petra, kartu, s níž nemůže vyhrát. Buď proti své vůli do vedení Evropské komise podpoří kandidáta konzervativců, nebo bude za potížisty Německa a Evropy.
Připomíná to vstup SPD do velké koalice v březnu loňského roku poté, co liberální demokraté (FDP) neočekávaně ukončili sondovací rozhovory s CDU/CSU a Zelenými.
I to byl sňatek z rozumu. Sociální demokraté se chtěli po parlamentních volbách soustředit na obnovu strany. Nakonec po přímluvě prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera s pokračováním velké koalice souhlasili – v zájmu státu.
11. července 2019 |
