„Ministerstvo národní obrany nedávno nařídilo provinčním vojenským mobilizačním oddělením, aby od letošního roku změnila předpisy o vojenské službě,“ řekl v neděli Rádiu Svobodná Asie místní zdroj z provincie Severní Hamgjong. „Od letošního roku budou muset všichni rekruti sloužit v armádě 10 až 11 let, což je o tři roky déle než v současnosti.“
„Předchozí doba vojenské služby se mírně lišila v závislosti na druhu služby, ale v průměru činila sedm až osm let pro muže a pět let pro ženy,“ uvedl zdroj a dodal, že „podle nových odvodních předpisů budou muset vojáci strávit tři roky navíc na venkově prací na farmách, než jim bude uznáno absolvování vojenské služby.“
„Kdybych byl na jeho místě, nevěděl bych, kde začít problém řešit,“ uvedl Kwon Tae-jin, odborník na severokorejské potraviny z institutu GS&J v Soulu.
Pro izolovanou zemi, která se potýká s nedostatkem potravin, je to hospodářská nutnost a zároveň geopolitická kalkulace. Sankce uvalené od roku 2016 kvůli jadernému programu zničily severokorejský vývoz a schopnost země získávat silnou měnu. Pak pandemie covidu a následné uzavření hranic omezily i to málo, co zbývalo z obchodu s Čínou.
Když Kimův režim minulý měsíc odpálil mezikontinentální balistickou raketu, Jižní Korea obvinila Sever z pořádání velkých vojenských přehlídek a vývoje jaderných raket, zatímco jeho obyvatelé „jeden po druhém umírají hlady uprostřed vážné potravinové krize“.
Musíme být kdykoliv připraveni jaderně zaútočit, burcuje Kim Čong-un KLDR |
Jihokorejští představitelé během informativních schůzek v minulých dnech uvedli, že nemají dostatek údajů, aby mohli odhadnout, kolik Severokorejců v poslední době zemřelo hlady. Mají zprávy o takových případech v menších městech, ale ne v Pchjongjangu, kde žije dobře živená elita.
Severokorejci, postižení suchem a povodněmi, sužovaní špatným socialistickým hospodařením a poškozovaní mezinárodními sankcemi, trpí nedostatkem potravin dlouhodobě. Během hladomoru v 90. letech minulého století zemřely miliony lidí. Mnoho Severokorejců trpí hladem i v příznivějších obdobích.
Lidé v KLDR umírají hlady. Kim zná řešení: Posílíme stranické vedení |
Severokorejská produkce obilí se v roce 2020 propadla na 3,4 milionu tun z předchozích 4,6 milionu tun. I když se produkce v posledních dvou letech zotavila, země stále nedosahuje potřebného množství o jeden milion tun, jak odhaduje jihokorejská správa pro rozvoj venkova.
Kim Čong-un také znovu upevnil socialistickou kontrolu a nařídil státním obchodům, aby nakupovaly obilí od kolektivních farem a prodávaly je za nižší než tržní ceny, a zároveň potlačil obchod s obilím na neoficiálních trzích, uvádí Asia Press International, japonská webová stránka monitorující severokorejskou ekonomiku prostřednictvím tamních tajných zpravodajů. Obchody však potřebu potravin nemohou pokrýt.
KLDR: 800 tisíc mladých chce vstoupit do armády a vyhladit válečné maniaky |
Podle jihokorejských představitelů peníze, které Severní Korea loni utratila za své raketové testy, více než stačily na dovoz jednoho milionu tun obilí. K nedostatku přispělo i to, že Severní Korea odmítla zahraniční pomoc a zastrašila pašeráky potravin tím, že na hranicích s Čínou postavila další ploty a vydala příkaz k odstřelu. Zpřísnila také kontrolu pohybu obyvatel mezi městy, což obchodníkům ztěžuje přepravu zboží.
Je nemožné získat o potravinové situaci v izolované zemi ucelený obrázek. Někteří analytici tvrdí, že Kim se neobává ani tak možného hladomoru, jako spíše vleklé konfrontace s Washingtonem kvůli svému jadernému programu. Vzhledem k tomu, že zmírnění sankcí není v dohledu, Kim ví, že nedostatek potravin činí jeho zemi zranitelnou.
„Potraviny jsou klíčem k tomu, jak dlouho vydrží,“ řekl Choi Eunju, analytik z jihokorejského Sejong Institute. „Kim Čong-un musí posílit schopnost své země přežít, protože čelí rozšířeným výzvám sankcí a pandemie.“
