„Nejsem miliardářka. Nemohu si financovat svou kampaň,“ vysvětlila Harrisová své rozhodnutí. V posledních týdnech měla podle celonárodních průzkumů podporu asi pěti procent demokratických voličů.
Její odchod zužuje pole uchazečů o prezidentskou funkci přesně dva měsíce před začátkem stranických primárek (odstartují tradičně v Iowě) a dává šanci dalším demokratickým uchazečům získat si přízeň senátorčiných stoupenců.
Pětapadesátiletá Harrisová, která je dcerou imigrantů z Jamajky a Indie, byla jedinou ženskou zástupkyní menšin v souboji o nominaci na prezidentskou kandidaturu. Pokud by byla vyhrála prezidentské volby, které se uskuteční příští rok v listopadu, stala by se první prezidentkou Spojených států v historii.
V kampani se Harrisová prezentovala jako sjednocující kandidátka, která umí oslovit zástupce menšin, mladé demokratické voliče a další. Navzdory velké popularitě po červnové debatě, ale oblíbenost Harrisové v uplynulých měsících podle průzkumů klesla, uvedl Reuters.
O tom, že ze souboje o nominaci odstupuje, Harrisová informovala své podporovatele e-mailem. V něm uvedla, že dospěla k „jednomu z nejtěžších rozhodnutí svého života“ a doplnila, že se jí nepodařilo získat dostatek finančních prostředků na to, aby mohla v kampani pokračovat.
Před Harrisovou už to vzdali jiní
Demokratů ucházejících se o prezidentskou nominaci bylo tentokrát nebývale mnoho, více než dvě desítky. Před Harrisovou odstoupilo z boje v minulých týdnech několik výrazných osobností. V listopadu ukončil kampaň kongresman za Texas Beto O’Rourke, v září starosta New Yorku Bill de Blasio a už v srpnu například senátorka za New York Kirsten Gillibrand.
Podle celonárodních průzkumů má nyní největší podporu voličů bývalý viceprezident Joe Biden, senátor za Vermont Bernie Sanders, senátorka za Massachusetts Elizabeth Warren a starosta města South Bend v Indianě Pete Buttigieg. Na konci listopadu oficiálně vstoupil do klání o prezidentskou funkci de Blasiův předchůdce v úřadu starosty New Yorku, miliardář Michael Bloomberg.
