ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Svět se řítí kvůli jídlu do záhuby. Je na čase omezit maso, varují experti

  • 848
Globální potravinový systém je největší hnací silou ničení přírody a přechod na převážně rostlinnou stravu je zásadní pro zastavení škod. Uvádí to nová zpráva OSN, podle které omezení masa v jídelníčku povede ke snížení tlaku na potřebu získání nové zemědělské půdy a zabrání dalšímu poškozování divoké zvěře a rostlinstva.

„Zemědělství je hlavní hrozbou pro 86 procent z 28 tisíců druhů, jimž hrozí vymření,“ varují experti ve zprávě, na které společně s OSN pracovala britská organizace Chatham House zabývající se změnami ve společnosti.

O polovinu méně pesticidů a čtvrtina zemědělství BIO, plánuje Brusel

„Pokud nedojde ke změnám, bude ztráta biologické rozmanitosti nadále zrychlovat a ohrožovat schopnost světa udržovat lidstvo,“ uvádí zpráva.

Hlavní příčinou problému je podle odborníků začarovaný kruh levných potravin, kde nízké náklady vedou k vyšší poptávce po potravinách a k většímu množství odpadu. Větší konkurence pak vede k ještě nižším nákladům prostřednictvím odlesňování či používání škodlivých hnojiv a pesticidů.

Odborníci se ve zprávě zaměřili na tři možná řešení. Prvním je podle nich přechod k rostlinné stravě, protože skot, ovce a další hospodářská zvířata mají na životní prostředí největší vliv.

Více než 80 procent celosvětové zemědělské půdy se používá k chovu zvířat, která ale poskytují lidem jen 18 procent spotřebovaných kalorií.

Levné jídlo představuje problém

Zvrácení rostoucího trendu spotřeby masa podle expertů odstraní tlak na potřebu získání nové zemědělské půdy a zabrání dalšímu ohrožování divoké zvěře. Stávající půdu to uvolní pro druhé řešení, kterým je obnovení původních ekosystémů za účelem zvýšení biologické rozmanitosti.

Právě dostupnost půdy je základem třetího řešení, kterým je podle specialistů méně intenzivní a škodlivé hospodaření akceptující menší zisky. „Výnosy z ekologického zemědělství představují asi 75 procent výtěžků konvenčního intenzivního zemědělství,“ uvádí zpráva OSN.

Maso nejí jen čtyři procenta Čechů, patříme mezi největší „všežravce“

Náprava globálního potravinového systému by podle expertů rovněž řešila klimatickou krizi. Potravinový systém totiž způsobuje asi 30 procent všech emisí skleníkových plynů, přičemž více než polovina pochází ze zvířat.

Změny ve výrobě potravin by také pomohly s řešením špatného zdraví tří miliard lidí, kteří buď nemají dostatek jídla, nebo naopak trpí nadváhou či obezitou a jejichž zdravotní péče stojí biliony dolarů ročně.

„Politici stále říkají, že jejich úkolem je zlevnit pro lidi jídlo, bez ohledu na to, jak je to toxické z hlediska planetárního nebo lidského zdraví,“ říká pro stanici Deustche Welle profesor Tim Benton z Chatham House. 

„Musíme přestat tvrdit, že je ve jménu chudých zapotřebí dotovat potravinový systém, a místo toho se vypořádejme s chudými tím, že je vyvedeme z chudoby,“ dodává Benton. 

Populace zvířat klesla o 68 procent

Susan Gardnerová z Programu OSN pro životní prostředí (UNPEP) The Guardianu řekla, že současný potravinový systém je „dvousečnou zbraní“, která sice poskytuje levné jídlo, ale „nebere v úvahu skryté náklady na lidské zdraví a na přírodní svět“. „Reforma způsobu, jakým vyrábíme a konzumujeme potraviny, je naléhavou prioritou,“ dodala. 

Veganství a vegetariánství je na vzestupu a je to dobře, říká lékař Jan Gojda

Zpráva uvádí, že svět ztratil už polovinu svých přírodních ekosystémů a průměrná velikost populace divokých zvířat klesla od roku 1970 o 68 procent.

Naproti tomu hospodářská zvířata, zejména krávy a prasata, nyní tvoří co do hmotnosti 60 procent všech savců, lidé tvoří 36 procent a ostatní zvířata jen 4 procenta.

Podle odborníků je při reformě globálního potravinového systému nejdůležitější právě přechod na převážně rostlinnou stravu.

„Například přechod americké populace z hovězího masa na fazole by uvolnil pole odpovídající 42 procentům americké orné půdy pro další využití, například pro její obnovení do přirozeného neobdělávaného stavu nebo pro šetrné zemědělství,“ konstatuje zpráva.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video