Jelcin: Nenecháme se zatáhnout do vojenského konfliktu

- Ve svém výročním projevu v parlamentu v úterý ruský prezident Boris Jelcin prohlásil, že jugoslávská krize znovu dokázala opodstatněnost odmítavého postoje Ruska k rozšíření Severoatlantické aliance na východ. Řekl,že Rusko nepřipustí, aby bylo zataženo do vojenského konfliktu v Jugoslávii.
Celý stostránkový text projevu, ze kterého Jelcin přednesl jen část, byl rozdán poslancům. V poselství se mimo jiné konstatuje, že Rusko věnuje značnou pozornost normalizaci rusko-amerických vztahů a návratu ke konstruktivní spolupráci.

"Podniknu všechno pro zastavení ozbrojených akcí v Jugoslávii," uvedl dále prezident, který v úterý v Kremlu promluvil před poslanci obou komor ruského parlamentu. Zdůraznil, že mluví v dramatické chvíli, kdy pokračují údery NATO proti Jugoslávii."Hynou lidé, ohroženy jsou základy mezinárodního práva," řekl Jelcin.
"Krize na Balkáně vyžaduje nikoli emocionální zhodnocení, ale vyvážené, odpovědné kroky. Stále více politiků nás chápe, hrubá síla v takové situaci nic nevyřeší," prohlásil. Upozornil, že vyslal do Jugoslávie premiéra JevgenijePrimakova. "Myslím, že naše slovo v tomto konfliktu o mnohém rozhodne," řekl ruský prezident. "Pokusy NATO nahradit OSN a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a vnucovat silová řešení v Evropě a mimo ni jsou nepřijatelné," uvedl dále prezident v poselství, z něhož přednesl pouze část. Celý stostránkový text projevubyl rozdán poslancům. V poselství se mimo jiné konstatuje, že Rusko věnuje značnoupozornost normalizaci rusko-amerických vztahů a návratu ke konstruktivní spolupráci.
"Tragická chyba amerického vedení v otázce Kosova se nesmí změnit na trvalou krizi v rusko-americkém partnerství," uvedl. Vyslovil se přitom pro ratifikaci rusko-americké smlouvy o snížení stavu strategických jaderných zbraní START-2. "Po ratifikaci smlouvy START-2  Rusko a USA budou moci zahájit jednání o dalším snižování stavu strategických zbraní v rámci smlouvy START-3," uvedl. Jelcin a  prohlásil, že Rusko má zájem na jediné a kvetoucí velké Evropě bez rozdělujících linií - starých a nových. Jelcin se vyslovil  pro vypracování charty evropské bezpečnosti, která byse stala kodexem chování pro Evropu.
Za prioritní směr pro ruskou zahraniční politiku Jelcin označil vztahy se zeměmi postsovětského Společenství nezávislých států (SNS). Uvedl nicméně, že ani ekonomicky, ani politicky se SNS zatím nestalo mechanismem, který by zajistil podmínky provzájemně výhodnou spolupráci. Ruský prezident dále uvedl, že naší prioritou je rozšiřování aktivního politického dialogu a ekonomické spolupráce s Evropskou unií. Prezident řekl, že Rusko se zasazuje také o rozvoj strategického partnerství s Čínou a o upevnění vzájemně výhodné ekonomické spolupráce s Indií. Podle Jelcina je třeba rovněž pokračovat v odblokovávání situace kolem Iráku a hledat diplomatické cesty k urovnání konfliktu a postupnému zrušení sankcí proti Iráku. Zásadní postoj Ruska na mezinárodní scéně spočívá v tom, aby se urovnávání sporů a konfliktů a hledání kompromisů uskutečňovalo výhradně politickou cestou. "Použití síly a pošlapávání obecně přijatelných norem mezinárodního soužití je nebezpečné a nepřijatelné," prohlásil Jelcin. Zájmu mezinárodní stability by podle jeho slov prospěla geopolitická přestavba světa cestou prosazování zásady mnohopolárnosti. "Strategickým cílem Ruska je vstoupit do světového hospodářství nikoli jako surovinový přídavek, ale jako harmonicky vyvinutá, progresivní země s vysokou úrovní technologií, které odpovídají požadavkům 21.století," řekl ruský prezident ve svém projevu nazvaném Rusko na hranici tisíciletí.