Drúzové jsou jednou z národnostních a náboženských menšin, která se stala obětí islámských radikálů, konkrétně Fronty an-Nusrá. Extremisté v červnu zabili přes dvacet civilistů ve vsi Kalb Loze u turecké hranice. Vůdce an-Nusry abú Muhammad Džulání se nechal slyšet, že islamisté také začali konvertovat Drúzy k islámu, píšou Times of Israel.
DrúzovéDrúzové jsou národ, který sice mluví arabsky, vyznává však specifické monoteistické náboženství, které spojuje prvky judaismu, islámu, ale i gnosticismu či neoplatonismu. Na Blízkém východě jich žije zhruba milion, z toho většina v Sýrii. Menší komunity Drúzů však žijí i v Libanonu, Jordánsku a Izraeli. |
Syrští Drúzové, kteří většinou podporují režim Bašára Asada a o žádnou intervenci dosud nestáli, se s rostoucím nebezpečím ze strany radikálů obrátili na své izraelské „příbuzné“ s prosbou o pomoc.
Podle drúzského poslance Knesetu Ajúba Kary je to vůbec poprvé, kdy syrští Drúzové navázali přímý kontakt s izraelskými, píše The Economist.
Zabránit masakru
Izrael se zatím do syrského konfliktu prakticky nezapojoval, ohrožení Drúzů by však jeho postoj mohlo změnit. V židovském státě mají Drúzové poměrně výsadní postavení, protože jej podporovali dokonce ještě před jeho vznikem. Aktivně se účastní izraelského politického života a běžně také slouží v izraelské armádě, jíž se jiné zdejší menšiny spíše straní.
Zvláštní drúzský prapor Cherev byl nedávno rozpuštěn nikoli proto, že by Drúzů v armádě bylo málo, ale protože si přáli sloužit po boku Židů, což jim dává více možností.
Fakt, že jsou syrští Drúzové v ohrožení, tak nenechal chladným nejen izraelské příslušníky této menšiny, ale ani izraelskou politickou a armádní elitu. „Izrael zabrání masakru uprchlíků na své hranici se Sýrií,“ prohlásil náčelník generálního štábu Gadi Eizenkot. „To, co se teď děje, je zastrašování a ohrožení existence půl milionu Drúzů v Džabal ad-Durúz, což je velmi blízko izraelské hranice,“ poznamenal prezident Reuven Rivlin.
Drúzové si podobná prohlášení vyložili jako příslib toho, že Izrael nejen přijme případné uprchlíky, ale zaútočí také přímo na syrské rebely, pokud se pokusí napadnout drúzské vesnice na syrské straně Golanských výšin, píše deník Haarec. Takový příslib však nikdy přímo nedostali, upozorňuje.
Drúzské násilnosti
Izrael tak stojí před dilematem mezi očekáváním tamních Drúzů a touhou po udržení dosavadní politiky nevměšování. Situaci dále komplikují Drúzové Golanských výšin, kteří si po šestidenní válce a následné izraelské anexi většiny území většinou ponechali syrské občanství.
Syrští Drúzové v občanské válce stojí na straně Bašára Asada, proto nelibě nesou, že Izrael povstalcům na svých hranicích poskytuje humanitární pomoc včetně zdravotnické péče.
Podle ministra obrany Moše Jaalona tím pomáhá chránit i Drúzy. „Pomohli jsme jim za dvou podmínek - že se nedostanou příliš blízko k hranici a že se nedotknou Drúzů,“ řekl Jaalon o povstalcích.
Drúzové však pro tyto důvody pochopení nemají. Když izraelští vojáci před dvěma týdny převáželi v sanitce dva lehce zraněné povstalce, zhruba 150 golanských Drúzů jim zablokovalo cestu a jednoho z rebelů zabili. Druhý přežil jen díky tomu, že jej již považovali za mrtvého.
Intervence může opozici uškodit
Premiér Benjamin Netanjahu se zatím sice drží své opatrné politiky, tlak Drúzů spojený s podobnými incidenty však může mnohé změnit. Podle někdejšího ředitele vojenské zpravodajské služby Amose Jadlina má Izrael morální povinnost syrským Drúzům pomoci.
Přímá intervence by však pravděpodobně podkopala legitimitu syrské opozice mezi Syřany i v okolních arabských státech, proto není vhodným řešením pozemní operace. Pokud radikálové neuposlechnou varování, měli by Izraelci nasadit letectvo, míní Jadlin.
Prozatím však Izrael přes hranice místo tanků posílá pouze jídlo a vodu. Armáda také neodmítá poskytnout zdravotní péči jakémukoli Syřanovi, který ji vyhledá, řekl agentuře Reuters nejmenovaný důstojník. „Když se však ukázalo, že jsou to povstalci, zařídili jsme, aby věděli, že očekáváme dodržení našich podmínek,“ cituje Reuters svůj zdroj.
