U města Steccato di Cutro v Kalábrii, poblíž kterého se nehoda v neděli ráno odehrála, nyní probíhá identifikace nalezených těl. Na místo se sjíždějí zoufalí příbuzní v naději, že se jim podaří najít své blízké.
„Vydal jsem se hledat svou tetu a její tři děti,“ řekl agentuře AP Aladin Mohibzada původem z Afghánistánu, jenž jel pětadvacet hodin autem ze svého současného bydliště v Německu. V provizorní márnici zřízené na sportovním stadionu zjistil, že jeho teta a dvě z jejích dětí jsou po smrti. Třetí dítě, kterému je pět let, nehodu přežilo.
„Nyní zkoumáme naše možnosti. Řešíme, jak dostat těla do Afghánistánu. Jsme tu bezmocní. Nevíme, co máme dělat,“ popsal Mohibzada, který si postěžoval na nedostatek informací ze strany úřadů.
Tragické Středomoří. Neštěstí u Itálie oživilo spory o nelegální migraci |
Podle poslední bilance při námořním neštěstí zemřelo 65 lidí a dalších 80 se podařilo zachránit. Svědci uvedli, že na palubě dřevěného plavidla, jež vyplulo z tureckého Izmiru značně přeplněné, bylo asi 170 migrantů. Mnoho cestujících pocházelo podle záchranářů z Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie a Iráku. Pátrací akce v oblasti dále pokračují.
Italští policisté zadrželi tři podezřelé
„Italská policie zadržela tři muže, které přeživší označili za hlavní viníky tragédie,“ řekl v úterý náčelník policie v Kalábrii Alberto Lippolis. Podle něj převaděči chtěli za každou cestu z Turecka do Itálie osm tisíc eur (190 tisíc korun) za osobu. Tuto sumu potvrdila italská pohraniční policie, jež plavbu označila za „cestu smrti“.
„Identifikovali jsme tři podezřelé pašeráky, Turka a dva Pákistánce. Předpokládáme, že čtvrtý pašerák, rovněž tureckého původu, unikl nebo zahynul na palubě vraku,“ uvedl italský prokurátor Giuseppe Capoccia.
Italská média v pondělí informovala, že plavidlo s migranty zachytilo už v sobotu večer letadlo unijní agentury Frontex, které o tom informovalo italskou pobřežní stráž. Ta se snažila k lodi vyslat svá dvě plavidla, ale bez úspěchu kvůli špatným povětrnostním podmínkám. Není jasné, co úřady dále podnikly, než loď ztroskotala v neděli ráno asi 100 metrů od břehu.
U pobřeží Itálie se rozlomila loď s až 250 migranty, mrtvých jsou desítky |
Ministr vnitra Matteo Piantedosi nicméně odmítl spekulace, že záchrana byla zpožděna nebo ovlivněna vládní politikou odrazující humanitární organizace od pobytu na moři kvůli záchraně migrantů.
„Loď najela na mělčinu a rozpadla se v neděli kolem páté hodiny ranní. Nedošlo k žádnému zpoždění,“ řekl Piantedosi s tím, že záchranáři udělali, co bylo možné, přičemž působili ve velmi špatných podmínkách na moři.
Italská premiérka Giorgia Meloniová v reakci na utonutí migrantů požádala Evropskou unii o pomoc s okamžitým zastavením migrace do Evropy.
Itálie chce přijmout půl milionu přistěhovalců
Italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida v úterý uvedl, že Itálie letos plánuje přijmout na 500 tisíc cizinců, kteří se do země přistěhují legálně. „Itálie disponuje plánem migračních toků, jenž byl po několik let opomíjen a představuje příležitost pro ty, kdo se do země chtějí dostat legálně a bezpečně,“ řekl Lollobrigida.
Zcela zastavit cesty lidí migrujících z Turecka by podle italské rozvědky bylo velmi těžké. Zpravodajská služba to uvedla ve výroční zprávě. Přítomnost humanitárních lodí rozvědka označila za logistickou výhodu pro převaděčské organizace. Převaděči mnohdy cesty inzerují jako bezpečnější s odkazem na rostoucí počet záchranných lodí nevládních organizací. Na moře pak vysílají menší množství přeplněných plavidel, aby měli co nejvyšší zisk. Lidé na útěku jsou při takových plavbách vystaveni mnohem většímu riziku ztroskotání.
Loni se do Itálie přes Středozemní moře dostalo asi 105 tisíc běženců, z toho zhruba deset procent byli lidé, které posádky humanitárních plavidel zachránily na moři.
Itálie přitvrdila vůči neziskovkám zachraňujícím migranty, hrozí pokutami |
Pravicová vláda Meloniové od nástupu k moci loni v říjnu zaujala vůči migraci tvrdý postoj. Mimo jiné přísnými zákony omezila činnost charitativních organizací, které migranty zachraňují. Zákon schválený minulý čtvrtek například nařizuje záchranným lodím připlout hned s prvními zachráněnými. Lodím je mnohdy přidělen vzdálený přístav a následně jim trvá několik dní, než se mohou vrátit zpět ke břehům Afriky pomáhat dalším lidem na útěku.
Itálie rovněž na začátku letošního února automaticky obnovila migrační dohodu s Libyí, a bude tak tamním úřadům i nadále poskytovat finance na podporu „boje s nelegální migrací“. Podle OSN čelí migranti v Libyi mučení, otroctví, sexuálnímu násilí a dalšímu nelidskému zacházení.
„My je také nechceme.“ Francie a Itálie se přou o přijímání migrantů z Afriky |
„Italské úřady jsou si zcela vědomy, že tyto nástroje umožní v Libyi další porušování lidských práv,“ uvedl Matteo de Bellis, výzkumník organizace Amnesty International, jenž se věnuje migraci. Meloniová v lednu Libyi rovněž přislíbila pět plně vybavených lodí pro tamní pobřežní stráž. Ta byla v minulosti natočená při střelbě na plavidla s lidmi na útěku.
Pro migrující a žadatele o azyl, kteří se snaží dostat do Evropy po moři, je Itálie jedním z hlavních míst vyloďování. Takzvaná centrální středomořská trasa je ale známá jako jedna z nejnebezpečnějších. Podle Mezinárodní organizace pro migraci od roku 2014 v centrální části Středozemního moře zahynulo nebo se pohřešuje 20 333 lidí.
