Dnešní důchodkyně Rosanna B. si v roce 2010 tak jako každý den během pracovní doby zašla do nedalekého baru a na „stojáka“ s kolegy vypila rychlé espresso. Italská klasika. Jenže když se vracela do kanceláře, uklouzla a zlomila si zápěstí.
Celých čtyřicet dní pak byla tehdejší úřednice na nemocenské. Její pojišťovna jí však odmítla vyplatit kompenzaci s tím, že se nejedná o pracovní úraz. Rosanna se obrátila na soud a o čtyři roky později se domohla rozhodnutí, že má peníze dostat. S tím se zase nesmířila protistrana a se sporem šla výš.
Případ nakonec skončil až u kasačního soudu v Římě, nejvyšší italské instance. Ta nyní rozhodla, že žena na odškodnění nemá nárok. V odůvodnění rozsudku soud explicitně uvedl, že udělat si pauzu na kávu je „riziko, které zaměstnankyně podstoupila dobrovolně“.
A že odchod na tradiční espresso není „fyziologická potřeba spojená s pracovní činností dotyčné“. Dá se totiž odložit nebo zrušit, popisuje deník La Repubblica. Soudci také zdůraznili, že je úplně jedno, že zaměstnavatel svým podřízeným povolil vyrážet na kávu mimo kancelář, protože tam neměli kávovar a v budově nebyla kantýna.
Magistr z kávy. Ve Florencii naučí studenty o nápoji vše od A do Z |
Rosanna nyní musí uhradit soudní výlohy ve výši 5 300 eur (134 tisíc korun). Její právnička podle listu The Times vzkázala, že ženu rozhodnutí, ke kterému se soud dobral po absurdních více než deseti letech, zklamalo a roztrpčilo.
„Moje klientka kancelář neopustila, aby šla nakupovat, uspokojovala fyziologickou potřebu,“ dodává. Útěchou však Rosanně může být, že po léta, kdy se pojišťovna odvolávala proti rozsudkům nižších instancí, požadované peníze dočasně dostávala. To teď skončí.
