Internetové stránky pro dospělé sledují na pracovních zařízeních spíše muži (15,4 procenta) než ženy (9,6 procenta) a nejvíce vyučení zaměstnanci (17 procent), nejméně vysokoškolsky vzdělaní (8,4 procenta). Nejvíce na takové stránky z pracovního PC, notebooku, tabletu nebo smartphonu přistupují zaměstnanci velkých firem ze Středočeského a Ústeckého kraje.
„Stránky s obsahem pro dospělé mohou být často zdrojem malwaru a obtěžujícího softwaru, jako je adware. Rozhodně by je tedy uživatelé neměli navštěvovat ze svých pracovních zařízení, jejichž prostřednictvím se připojují do firemní sítě,“ uvedl generální ředitel Kaspersky pro region východní Evropy Miroslav Kořen.
Ačkoli 58 procent zaměstnanců tuzemských firem může k práci z domova používat svoje vlastní zařízení, pouze polovina z nich má od zaměstnavatele pro tento případ nastavena jasná pravidla a zásady bezpečného chování na internetu.
VPN při práci z domova využívají nejčastěji vysokoškoláci
Šest z deseti zaměstnavatelů se ujišťuje, zda má zaměstnanec na svém osobním zařízení, které používá pro pracovní účely, instalovaný bezpečnostní software. A zhruba polovina zaměstnanců používá při práci na home office vzdálený přístup k firemní síti prostřednictvím VPN.
Ochota nechat zaměstnance na home office pracovat na jejich osobních zařízeních se liší podle regionů. Nejčastěji mohou tento benefit využívat zaměstnanci ve Zlínském kraji (73 procent), v Praze (66 procent) a Středočeském kraji (62,5 procenta), nejméně naopak na Vysočině (45 procent) a v Karlovarském kraji (41 procent).
Krádeže dat i vydírání. Firmy zaskočila vlna kyberútoků |
V souvislosti s pandemií covid-19 obdržela takřka třetina zaměstnanců korporací v Libereckém kraji škodlivý e-mail, který zneužíval tohoto tématu. Celorepublikově to byla zhruba pětina.
VPN při práci z domova využívají nejčastěji vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci firem nad 250 zaměstnanců, a více než z dvou třetin, naopak lidé se základním vzděláním jen v 18 procentech případů. Nejčastěji je VPN využívaná zaměstnanci na Vysočině, v Praze a ve Středočeském kraji, nejméně v Karlovarském, Ústeckém a Zlínském kraji.
Průzkum také ukázal, že ani ne tři z deseti pracovníků tuzemských firem nad 250 zaměstnanců někdy absolvovali školení o kybernetické bezpečnosti. U žen to byla pouze čtvrtina.
