Finanční trhy jsou nervózní a čekají na jasné signály Hollandovy politiky včetně toho, jak bude vypadat klíčová spolupráce mezi dvěma motory evropské ekonomiky - Francií a Německem, píše Reuters. Německá kancléřka totiž celou dobu otevřeně podporovala centristického Nicolase Sarkozyho.
Volby prezidentaVÍTĚZSTVÍ: Socialista Hollande porazil Sarkozyho POLITOLOG: Hollande bude skromný a spravedlivý NÁLADA: "Díky Sarkozy, teď jsme v ...," znělo v Paříži PROFIL: Hollande alias pan Normální OHLASY: Merkelová pozvala Hollanda do Berlína OBRAZEM: De Gaulle a ti ostatní |
S Hollandem se ještě nikdy nesetkala a jejich vize na zažehnání krize v Evropě se liší. Francouzskému socialistovi ještě v neděli večer telefonovala, pogratulovala mu a pozvala ho do Berlína. Nový pán Elysejského paláce už prohlásil, že jeho první zahraniční cesta po inauguraci povede právě tam.
Angelu Merkelovou chce přesvědčit o rozšíření evropského fiskálního paktu o opatření na podporu růstu. Tým Angely Merkelové dle listu The Daily Telegraph ještě před volbami uklidňoval a tvrdil, že německá vláda z Hollanda "nemá strach" a že se určitě dohodnou na kompromisu.
"Hovory už začaly. Hollande je ten, kdo předehru začal. Potřebuje přátele, potřebuje Merkelovou a euro ho uzamyká do svazku s Německem. Jeho ekonomika je dominantní. On potřebuje dohodu více než ona. A ona to ví," řekl britskému listu nejmenovaný evropský diplomat.
A o co Hollandovi dle jeho volebního programu jde? Složitě vyjednaný fiskální pakt, který v EU prosadila Merkelová a jeho předchůdce Sarkozy, chce socialista doplnit články na podporu růstu. Stejně tak chce vydávání evropských dluhopisů určených na konkrétní projekty infrastruktury.
Německá kancléřka nicméně na to už v pondělí reagovala odmítavě a prohlásila, že sice Françoise Hollanda "uvítá s otevřenou náručí", ale fiskální pakt Unie považuje za uzavřený a nebude ho znovu projednávat. "Jednalo se už o něm a byl podepsán 25 zeměmi," prohlásila (více o jejím vzkazu novému prezidentovi zde).
Hollande otevírá novou etapu evropské politiky
I když není jasné, čeho se Hollandovi nakonec podaří dosáhnout, jeho příchod změní tón evropské debaty o řešení krize. Soudí tak i některé evropské listy, které se zamýšlí nad výsledky prezidentských voleb ve Francii. V nich socialista Hollande porazil současného šéfa Elysejského paláce a centristu Sarkozyho.
"Hollande je muž, který slibuje změnit dědictví Angely Merkelové a přijmout jinou strategii v boji proti krizi a za stabilizaci eura," napsal například portugalský ekonomický deník Jornal de Negocios. Podle něj je Hollande v Německu málo žádanou osobou.
Hollandova politika- Staví se proti politice založené výhradně na úsporách a chce, aby evropský fiskální pakt zahrnoval články na podporu růstu. Zdroj: Reuters a ČTK |
Podobný názor má Financial Times Deutschland, který napsal: "Je to pro Merkelovou velmi nepříjemné. Ani ne tím, že by Hollande ohrožoval záchranu eura. Ale proto, že jeho žádost doplnit fiskální pakt růstovými opatřeními se dotýká svrchovanosti kancléřky v Evropě."
Další deníky jsou ale optimističtější a už si pro hlavní dvojici evropské ekonomiky našly i novou přezdívku. Nehovoří už o "Merkozy", což byla zkrácenina pro Merkelovou a Sarkozyho, ale o duu "Merklande". A to dle nich bude muset navzdory výhradám vůči sobě spojit síly. Süddeutsche Zeitung dokonce soudí, že toto partnerství bude fungovat lépe než spolupráce se Sarkozym. .
Deníky se vesměs shodují, že příchod Hollanda otevírá novou etapu evropské politiky. "Paříž se mění a Evropa se mění. V Evropě se toho asi změní hodně," napsal například italský Corriere della Sera. Podle ekonomického listu Il Sole 24 Ore ale změny v podání umírněného Hollanda nebudou mít dramatický průběh.
Krátké líbánky a reforma daní
Hollande složí prezidentskou přísahu 15. května. Očekává se, že v jeho týmu bude premiér z dob Françoise Mitterranda Laurent Fabius, ale také spousta mladých politiků a žen, píše Reuters s tím, že jeho ekonomický tým povede někdejší středolevý ministr financí Michel Sapin a budou v něm lidé nakloněni trhu.
Hollandovy líbánky po volebním dobytí Elysejského paláce budou rozhodně krátké. Musí také rychle specifikovat své plány pro domácí politiku, které se zřejmě budou točit kolem radikální daňové reformy, a zrevidovat přehnaně optimistické cíle ohledně ekonomického růstu, které ohrožují snižování deficitu Francie, píše Reuters.
Hollande už dříve avizoval, že hodlá zvednout daně velkým korporacím a lidem, kteří ročně vydělají více než milion eur. Dále chce zvýšit minimální mzdu a u některých profesí snížit věkovou hranici pro odchod do důchodu ze 62 let na 60. Plánuje také podporu drobných podnikatelů.
Francouzská levice v každém případě v tuto chvíli prožívá okouzlení. Nejenže po desítkách let zvítězil ve volbách socialista, ale levicové strany by měly hrát prim i v parlamentních volbách v první polovině června a získat většinu potřebnou k vytvoření vlády.
Nově zvolený socialistický prezident François Hollande by se tak mohl opřít o levicovou vládu vedenou svou Socialistickou stranou. Vyplývá ze dvou nedělních průzkumů. V nich by socialisté, krajně levicové strany a Zelení dostali 44 procent hlasů, zatímco Sarkozyho Svaz pro lidové hnutí (UMP) 32 procent a krajně pravicová Národní fronta (FN) 18 procent. Další průzkum ústavu CSA dává levici 45 procent, 31 procent pravému středu a FN 15 procent, uvedla ČTK.
Ve francouzském systému má prezident jako hlava státu řadu exekutivních pravomocí, nicméně vláda se vytváří na základě oddělených, parlamentních voleb. Teoreticky tak může být prezident a vláda z opačných politických táborů.
