Jak lidé ve Francii volbu prezidenta prožívají?
Jedna skupina je spokojená a nadšená. Ta teď slaví na náměstí Bastily. Druhá polovička zklamaných a smutných vyslechla projev prezidenta Sarkozyho, který nejenom uznal porážku, ale velice důsledným způsobem popřál úspěch svému nástupci. A popřál ho také své vlasti. Chápe, že jeho odchodem problémy, kterým musí země čelit, nekončí. I těsný výsledek hlasování naznačil, že Francie je v této volbě rozdělená půl na půl.
Co nový prezident Francii přinese?
Přinese velkou změnu stylu prezidentské funkce. Lidé Sarkozymu často vytýkali, že byl příliš vidět v médiích. Hlavně ve svém prvním období se ke všemu vyjadřoval a hodně se ukazoval se zámožnými přáteli. Hollande o sobě říká, že chce být normálním prezidentem. Nikdo přesně neví, co to znamená, ale v podstatě to má být opak toho čím byl Sarkozy. Bude to prezidentsví skromné a rozumné.
Hollande vyhrál francouzské volby |
A jaké změny nastanou v politice?
Tam už to bude těžší. Jedna věc je slíbit, že zvýšíte daně těm nejbohatším, a tím se vymezit vůči svému předchůdci. Ale tím hlavní problém nevyřešíte. Zemi nejvíce pálí zadluženost a deficit rozpočtu. Přijdou tlaky finančních trhů a v té situaci už nevystačíte se symbolickou politikou. Od Hollanda se očekávají tvrdá opatření, která budou spravedlivá a budou úměrně bolet ty zámožnější vrstvy i ty střední a chudší. Myšlenka spravedlnosti bude klíčovým tématem Hollandovy politiky.
Volili lidé Hollanda kvůli jeho názorům, nebo chtěli jen kohokoli místo Sarkozyho?
Řekl bych, že obojí. Napomohla tomu osobní averze často vybičovaná francouzskými médii, ale své udělala i současná politická situace. Je krize, roste nezaměstnanost, dělají se nepopulární opatření. Je tu velké pokušení myslet si, že někdo jiný to udělá méně bolestivě. Na druhou stranu necítím mezi lidmi žádné iluze. Nemyslí si, že teď přijdou najednou světlé zítřky. Hollande ani nic takového neslibuje. Uvědomuje si, v jaké je Francie situaci. Během posledního půl roku padlo asi deset evropských vlád. Byl by zázrak, kdyby byl v této krizi Sarkozy znovuzvolen. Alternace u moci je v demokracii důležitá. A tohle je ukázkový příklad, jak by měla fungovat.
Hollande Merkelovu přesvědčí
Jak se Hollande postaví ke zvedající se vlně extremistických názorů, které potvrdil i nebývalý úspěch ultrapravicové prezidentské kandidátky Marine Le Penové?
Radikální národovecký populismus je silný a v lecčems znepokojivý, ale strukturou stranického systému jsou ty dvě hlavní politické strany – socialisté a liberální demokraté. Hollande vůči tomu může mít jen jednu odpověď. Voliči radikální pravice pochází z nejchudších vrstev. Bude zajímavé sledovat, jak se případná levicová vláda bude o tyto nejchudší vrstvy starat.
Nicolas Sarkozy tvořil spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou nerozlučnou dvojici, která se snažila vytáhnout EU z krize. Jaký se dá očekávat Hollandův vztah k Evropské unii?
Hollande patří k těm nejproevropštějsím politikům v socialistické straně. Patřil dokonce do klubu bývalého předsedy Evropské komise Jacquese Delorse. V poslední době se vůči převládající politice v Evropské unii, kterou razila právě Angela Merkelová se Sarkozym, vymezil. Kritizoval její zaměření výlučně na škrty v rozpočtech a na fiskální disciplínu. Hollande razí myšlenku, že fiskální stabilita je dobrá věc, ale když přitáhnete kohoutky, tak spadnete do recese a pak už nebudete mít možnost splácet dluhy. Musíte podporovat i prorůstovou politiku. K této myšlence se postupně přidává jedna evropská vláda za druhou. A to je ten hlavní argument, s kterým půjde za Angelou Merkelovou a ostatními evropskými lídry a pokusí se je o něm přesvědčit.
Podaří se mu to?
Mám pocit, že se atmosféra v Evropě za poslední dva měsíce posunula. Všichni změnili rétoriku. Od guvernéra Evropské centrální banky po italského a španělského premiéra. Dokonce i Angela Merkelová poprvé vyslovila slovo růst. Ze začátku tam bude jisté pnutí, ale pak velice rychle dojde ke kompromisu. A tím bude nějaký dovětek k vyjednané fiskální smlouvě, který se bude týkat prorůstové politiky.
Může mít výměna na postu hlavy státu konkrétní dopad na středoevropský region, potažmo Českou republiku?
Bezprostřední dopad žádný nevidím. To hlavní se bude odehrávat v rámci Evropské unie a tam má Francie blízké vztahy zejména s Polskem. Česká republika vsadila na britský model, odmítla fiskální pakt, a tím se vymezila vůči hlavnímu proudu v Evropské unii. V Čechách byla Sarkozyho image velice negativní. Český tisk byl vůči němu velmi kritický a zaujatý, takže s příchodem nové tváře lze očekávat jen zlepšení.
Co nyní čeká Sarkozyho? Odchod do zapomnění?
Do zapomnění ne, ale odchází do politického ústraní. V neděli večer uznal porážku a vyvodil z ní závěry. Své hodnoty ale určitě neopouští. Příští měsíc jsou navíc důležité volby do parlamentu a v pravicovém křídle bude souboj o post lídra. A to bude zajímavé sledovat.
