Spolu s dvaapadesátiletým Gotovinou stanuli před spravedlností další dva někdejší velitelé - Ivan Čermak a Mladen Markač. Všichni tři vinu popírají.
Haagský tribunál obvinil Gotovinu už v roce 2001. Připsal mu osobní zodpovědnost za vraždy a další zvěrstva, která chorvatští vojáci pod jeho velením napáchali v roce 1995 během takzvané operace Bouře. Armáda spolu s policií tehdy obsadila rozsáhlé území obývané převážně chorvatskými Srby, kteří zde už v prosinci 1991 vyhlásili separatistickou Republiku Srbská Krajina.
Během několika srpnových dní Chorvaté Krajinu etnicky "vyčistili". Údaje o počtu vyhnaných se rozcházejí. Záhřeb hovoří o zhruba devadesáti tisících, OSN o 150 tisících, a Bělehrad dokonce až o 250 tisících. O Bouři se mluví jako o svého druhu největším exodu civilního obyvatelstva v Evropě po druhé světové válce.
Skrýval se i v Česku
Poté, co ho Haag obvinil, Gotovina uprchl. Ukrýval se čtyři roky, dopaden byl až v prosinci 2005 na kanárském ostrově Tenerife (více zde). Španělská justice ho neprodleně vydala do Haagu. U generála, kterého značná část Chorvatů dodnes považuje za válečného hrdinu, se našlo množství padělaných dokladů, z nichž vyplývá, že na útěku před spravedlností hodně cestoval. Schovával se i v Česku. - více zde
Podle obžaloby je Gotovina osobně zodpovědný za vraždu minimálně 37 etnických Srbů, za vypalování a plenění vesnic a za zabíjení a násilné vyhánění jejich obyvatel. "Vojáci stříleli do skupin civilistů. Lidé byli zabíjeni, zatímco se pokoušeli utéct ze svých domovů. Jiní se museli dívat, jak vraždí jejich příbuzné. Cesty byly obsypány mrtvolami," uvádí se v obvinění.
Gotovina operaci Bouře velel. Podle žalobce o popsaných zvěrstvech věděl, ale nesnažil se jim nijak zabránit, natož aby potrestal ty, kdo se jich dopouštěli. "Srbská komunita byla zjizvenou pustinou zničených vesnic a domů. Na konci prvního dne operace Srbové prchali v panice. Ne náhodou, ale podle plánu. Pro ty, kdo zůstali, se život stal noční můrou," prohlásil prokurátor Alan Tieger. Zdůraznil i odpovědnost tehdejšího chorvatského prezidenta Franja Tudjmana. Ten však zemřel už v roce 1999, aniž byl obviněn.
Markač musel zpátky do cely
Další obviněný, bývalý policejní velitel Mladen Markač, se Haagu vydal v roce 2004. Tribunál ho podmínečně propustil do začátku procesu, ale loni v prosinci musel Markač zpátky do cely. Ukázalo se totiž, že si vyrazil na lov s tehdejším ministrem vnitra Ivicou Kirinem.
Fotky z lovu - otištěné v chorvatských novinách - vyvolaly pobouření. Markač neměl podle podmínek Haagu na lovu co dělat. A Kirin měl zase jakožto ministr vnitra dohlédnout, aby podezřelý válečný zločinec tyto podmínky dodržoval. Aféra skončila cestou Markače zpátky za mříže a rezignací Kirina na ministerské křeslo. - více zde
Soud s Gotovinou, Markačem a Čermakem živě přenáší chorvatská státní televize. Média ho nazývají procesem století a odhadují, že může trvat rok. Předvoláno je přes 130 svědků, uvedla agentura ČTK. Obžalovaným hrozí doživotí.
