Gruzínci mají horkou krev a pro ránu často nejdou daleko ani poslanci, v pondělí ovšem vášně v Tbilisi vzplanuly naplno. V útrobách parlamentu padala jedna facka za druhou, před budovou sněmovny bouřili odpůrci vlády a policie zatkla desítky lidí.
„Otevřeně vás žádám! Přijďte k parlamentu v co nejhojnějším počtu a dejte o sobě pořádně vědět! Děláme co můžeme, ale rozhodující je jednota!“ svolávala národ opoziční poslankyně Ana Natsvlišviliová, když byla donucena opustit jednání výboru pro legislativní otázky.
Vášně zažehl návrh zákona, podle nějž by se všechny neziskové organizace a média financované aspoň z pětiny ze zahraničí musely zaregistrovat jako „agenti zahraničního vlivu“. Seznam bude spravovat ministerstvo spravedlnosti a bude obsahovat i údaje o příjmech a výdajích. Kdo se nepodřídí, tomu hrozí vysoké pokuty, případně až pět let za mřížemi.
S návrhem přišla malá vládní strana Síla lidu, ostře protizápadní hnutí, jehož představitelé tvrdí, že USA a EU narušují suverenitu Gruzie a snaží se zemi vtáhnout do války. Zákon má podporu i hlavní vládní strany Gruzínský sen, a tak ho v úterý poslanci schválili v prvním čtení.
Prezidentka Salome Zurabišviliová dala najevo, že použije právo veta, poslanci ji však bez problémů přehlasují. Očekává se také, že v nejbližší době vystoupí s mimořádným projevem. Hlasování opět provázely protesty, těžkooděnci podle svědectví přítomných novinářů použili slzný plyn a vodní dělo. Demonstranti po policistech házeli lahve.
Autoři návrhu tvrdí, že se inspirovali americkým zákonem z roku 1938, jehož cílem bylo ochránit Američany před nacistickou propagandou. „Občané Gruzie mají právo vědět, čí zájmy a peníze stojí za entitami, které se podílí na vytváření politických rozhodnutí,“ vysvětloval předseda parlamentu Šalva Papuašvili.
Podle kritiků však spíš připomíná zákon, který byl před více než deseti lety přijat v Rusku. Tažení proti „zahraničním agentům“ představovalo pro putinovský režim hlavní nástroj, jak postupně utahovat šrouby represe, dusit občanskou společnost a nakonec, na začátku invaze na Ukrajinu, všechna kritická média a nevládní organizace zlikvidovat.
 |
Novou gruzínskou legislativu proto ostře kritizuje nejen opozice, akademici, odbory, umělci a média, ale i americká diplomacie nebo Evropská unie. Panují obavy, že zakavkazská země s 3,7 milionu obyvatel míří k autoritářství. „Je to důkaz, že v Gruzii dochází k úpadku demokracie,“ cituje portál Jam News americkou senátorku Jeanne Shaheenovou.
Přijetí zákona by také nejspíš zásadním způsobem zkomplikovalo cestu do EU, protože je v přímém rozporu s podmínkami pro udělení statusu kandidátské země. Podle portálu Eurasianet se nabízí otázka, jestli vláda schválně nesabotuje proces evropské integrace, který podle průzkumů podporuje 80 procent obyvatel země.
Gruzie dál sní o evropské budoucnosti. „Je to návrat domů,“ říkají Gruzíni |
Brusel a Washington ovšem vývoj v Gruzii sledují se znepokojením delší dobu. Někdejší prozápadní prezident Michail Saakašvili je za mřížemi, jeho advokáti tvrdí, že byl otráven a pokud nebude propuštěn na léčení do zahraničí, konce šestiletého trestu se nedožije. Loni v květnu byl v politicky motivovaném procesu uvězněn i i šéf opoziční televize Nika Gvaramia.
Vládnoucí stranu Gruzínský sen ovládá miliardář Bidzina Ivanišvili, který přišel k jmění v době rozpadu SSSR a má dobré konexe v Rusku. Opozice je rozdrobená a rozhádaná, tlak na kritická média konstantně roste. Otázky vzbuzuje i postoj vlády k válce na Ukrajině. K západním sankcím se nepřidala, přes Gruzii navíc do Ruska tajně proudí sankcionované zboží ze Západu. Moskvě to vyhovuje a Gruzii za její „korektní a objektivní“ postoje opakovaně chválí.
