Skutečnost, že ekologická aktivistka nevyhrála, přivítali někteří její odpůrci. Udělení Nobelovy ceny pro ně bylo příležitostí, aby se jí vysmáli. „Jak se opovažujete dát to někomu, kdo skutečně ustanovil mír?“ napsal britský moderátor Piers Morgan s jasnou narážkou na řeč Thunbergové.
Zastánci aktivistky naopak na sociálních sítích vyjadřovali nevíru, že jejich favoritka cenu nedostala. Podle některých na její ocenění ještě nedozrál čas, nepochybují však, že Nobelovu cenu nakonec získá.
Někteří dokonce naznačili, že by neměla získat Nobelovu cenu za mír, ale za vědu. Nobelova cena za vědu však neexistuje, kromě Nobelovy ceny za mír se uděluje ještě Nobelova cena za fyziku, chemii, fyziologii nebo lékařství a literaturu.
I'm glad Greta Thunberg didn't win the Nobel Prize for Peace: in my opinion, she should win the Nobel Prize for Science.
Thunbergová ale nemusí smutnit. Získala tzv. Alternativní Nobelovu cenu (oficiálně zvané Right Livelihood Awards) za to, že „inspirovala a zesílila požadavky naléhavého řešení klimatických změn ze strany politiků v souladu s vědeckými fakty“. Švédská aktivistka navíc již dříve uvedla, že neprotestuje kvůli tomu, „aby získala ceny“.
Podle expertů Thunbergová prohrála především proto, že se Norský výbor více držel původního Nobelova zadání a důvodů, z jakých by měla jeho cena za mír být udělena. Nobel chtěl, aby tato cena byla věnována jedinci nebo organizaci, která toho v daném čase nejvíce „vykonala pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“.
Henrik Urdal, ředitel uznávané mírové organizace Peace Research Institute of Oslo, vysvětlil deníku The Washington Post, že doposud neexistuje „vědecký konsensus, zda je lineární vztah mezi klimatickou změnou a ozbrojeným konfliktem.“ Bojem proti klimatické změně se tedy Thunbergová automaticky nepodílí na zamezování ozbrojených konfliktů.
Ahmed svými činy Nobelův požadavek splňoval lépe. Etiopský premiér je uznáván za podepsání mírové dohody s Eritreou, která ukončila jednu z nejdelších válek v Africe.
Vášnivé spory v minulosti vzbuzovali i jiní kandidáti
Thunbergové, která byla na cenu jmenována trojicí norských poslanců, sázkové kanceláře dávaly největší šanci na získání prestižní ceny. Švédská školačka se stala celosvětovou senzací, která budí pozornost svým důrazem na nebezpečí globálního oteplování a ohnivou kritikou světových vlád za to, že s tím nejsou schopny nic udělat.
Naposledy vzbudila rozruch na zářijovém klimatickém summitu OSN v New Yorku. „Svým bezduchým tlacháním jste mi vzali moje sny a dětství,“ osočila Thunbergová světové politiky. „Lidé trpí. Lidé umírají. Celé ekosystémy kolabují. Stojíme na počátku masivního vymírání. A vy stejně pořád mluvíte jen o penězích a vykládáte pohádky o ekonomickém růstu. Jak se opovažujete!“
Tvář protestů za lepší ochranu klimatu svými slovy rozdělila společnost na její nadšené příznivce a naprosté odpůrce. Thunbergová by však nebyla první kontroverzní a vášně vzbuzující osobností, která by získala Nobelovu cenu míru. Zřejmě největší kritiku vzbudilo věnování Nobelovy ceny za mír palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi. Nespokojenost vyvolalo i udělení prestižní ceny americkému prezidentovi Baracku Obamovi či Evropské unii.
Nebyla by ani první osobností, která by získala cenu za ekologické téma. V roce 2007 Nobelův výbor udělil cenu bývalému americkému viceprezidentovi Alu Gorovi, známému bojovníkovi proti globálnímu oteplování. V roce 1970 ji získal americký agronom Norman Borlaug, známý také jako „otec Zelené revoluce“.
23. září 2019 |
