Teroristé v pátek 13. listopadu 2015 provedli sérii koordinovaných útoků na několika místech Paříže. První výbuch otřásl Stade de France, posléze ozbrojení útočníci spustili palbu do lidí v baru La Carillon a restauraci Le Petit Cambodge.
Další skupina útočila v restauraci À la Bonne Bière . Nejvíce lidí pak zemřelo v koncertním sále Bataclan. Teroristé, kteří se hlásili k Islámskému státu, celkem zabili 130 lidí a další stovky zranili.
Právě zranění lidé a příbuzní obětí získali ve středu 1. listopadu finanční podporu od francouzského Fondu pro odškodnění obětí teroristických činů.
Podle tiskové zprávy fond téměř přesně dva roky po atentátech odškodnil 2 579 lidí. Mezi nimi bylo „1 218 obětí s psychickými a 576 obětí s fyzickými následky a 758 lidí blízkých zesnulým obětem,“ upřesňuje fond s tím, že celkem mezi ně rozdělil na 64 milionů eur (přes 1,6 miliardy korun) a že finanční útěcha putovala do 42 zemí.
I v případě pařížských útoků se však vyskytli lidé, kteří se na tragédii snažili vydělat. Fond uvedl, že odmítl žádosti 331 lidí, protože „na místě atentátů vůbec nebyli a nesplňovali tak podmínky nutné pro odškodnění“. Sedm lidí se pak kvůli podvodu dostalo k soudu.
Listopadovým odškodněním se ovšem dva roky staré rány stále neuzavřely. Fond, který vznikl v roce 1986 po prvním teroristickém útoku v novodobé Francii, uvádí, že od začátku roku dostal dalších 138 dalších žádostí o finanční podporu. Tu lidé dostávají do té doby, dokud se jejich zdravotní stav nestabilizuje. Někdy to trvá měsíce, jindy roky, dodává fond.
Mnohým s léčením hlubokých šrámů na duši pomáhají i nečekané věci. Jednou z nich je například tetování. Francouzský list Le Figaro přinesl příběhy několika žen, které si na tělo nechaly vytetovat například třináctku coby symbol osudného data či podobiznu klubu Bataclan s popiskem „mír, láska a death metal“.
Ten odkazuje na koncert kapely Eagles of Death Metal, která tehdy v klubu hrála. Lidí, kteří se tak snaží vyrovnat s traumatem, připomínat si blízké, které tam ztratili, nebo tetováním zakrýt vlastní zranění, jsou podle listu desítky.
Francouzští vyšetřovatelé žádají Turecko o vydání Dahmaniho
V souvislosti s útoky také agentura AFP v úterý informovala, že v rámci vyšetřování žádají francouzští soudci o vydání jistého Ahmeda Dahmaniho, který je vězněn v Turecku a který je podezřelý, že atentátníkům vraždícím ve francouzské metropoli pomáhal.
Soudci vydali na 28letého Belgičana marockého původu, obviněného ve Francii, už 23. května mezinárodní zatykač. Dahmani si nyní v Turecku odpykává trest deseti let a devíti měsíců vězení, k němuž byl odsouzen loni za členství v teroristické organizaci a podvod.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník |
Dahmani je podle AFP zradikalizovaný delikvent z bruselské čtvrti Molenbeek, kde se pohyboval v blízkosti dvou hlavních postav z útoků - Salaha Abdeslama, jediného přeživšího člena komanda vraždícího v Paříži, a Mohameda Abriniho.
Ten je spojován jak s atentáty v Paříži, tak s dvojím bombovým atentátem z 22. března 2016 v Bruselu, který si vyžádal 32 mrtvých a 270 zraněných (o atentátu i čtvrti Molenbeek se dozvíte více například v článku Brusel rok po útocích. Ve „čtvrti džihádistů“ zůstává pachuť terorismu).
Dahmani druhý den po útocích ve Francii odletěl z Amsterdamu do Turecka. Týden poté ho turecká policie zatkla v Antalyi i se dvěma převaděči, kteří ho měli dostat do Sýrie.
Tři měsíce před pařížskými atentáty, 4. srpna 2015, byl v Řecku Dahmani kontrolován společně se Salahem Abdeslamem při nastupování na loď mířící do Itálie. Jejich blízkost pak podle vyšetřovatelů potvrzují stovky jejich telefonních spojení.
Ukázalo se, že Abdeslam, který se ve vazbě ve Francii uzavřel do mlčení, postupně shromáždil desetičlennou džihádistickou buňku, jejíž členové se do Evropy dostali přes Řecko mezi migranty. V tomto rozsáhlém vyšetřování je celkem asi patnáct podezřelých obviněno nebo jsou na ně vydány zatykače.
