Analytici si myslí, že prostor pro teroristické útoky vytvoří plánované významné události jako například letní olympijské hry nebo 80. výročí Dne D v kombinaci se současnými faktory jako jsou nestabilní sociální a politická situace v zemi, zhoršující se stabilita na Blízkém východě a v Africe, odolné a rostoucí teroristické buňky typu ISIS a Al-Káida a masová migrační vlna ve Středomoří, píše belgická mediální společnost Brussels Signal.
Mešity chtějí válku přenést do Francie. Nenávist je silná, říká politolog |
Tato predikce vedla francouzského ministra vnitra Géralda Darmanina k varování před „novým Bataclanem“. V něm narážel na teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015, při nichž v divadle zahynulo mimo jiné 90 lidí.
„Hrozba se velmi pravděpodobně vrátí kvůli globální geopolitice a nepochybně ovlivní naši zemi. Riziko s postupem času roste,“ řekl.
Teroristické útoky v roce 2015 otřásly Francií |
Rozvědky jednotlivých zemí Evropy podezřelé komunitní skupiny a dění v nich monitorují. Odolnost Islámského státu v Sýrii a Iráku spolu s rostoucími teroristickými sítěmi v africkém Sahelu a Afghánistánu však podtrhuje přetrvávající globální džihádistickou hrozbu, píše web.
Znepokojuje též vývoj, kdy tyto nově vznikající sítě mohou využít masové migrační vlny z Afriky, která je financována obnoveným obchodem s drogami spojeným s převzetím moci v Afghánistánu hnutím Tálibán.
Nicolas Lerner, generální ředitel Francouzské služby vnitřní bezpečnosti (DGSI), varoval před „obnovenou schopností teroristických organizací zasáhnout nás zvenčí“.
Francie se ohlíží za dekádou bolesti, buduje muzeum hrůz terorismu |
Lidé uvnitř Francie se radikalizují
K obavám přispívá i dění uvnitř samotné Francie. Převážně izolovaní a nezkušení jedinci se radikalizují prostřednictvím džihádistické propagandy na internetu pod přezdívkou „Imám Google“ a pro úřady představují výzvu. Je totiž obtížné je odhalit. Při uskutečnění útoku pak používají primitivní metody jako agrese nožem či najetí do davu autem.
Brussels Signal uvádí, že obětí této šířící se ideologie se stále častěji stávají nezletilí. I když počet těchto osob klesá ve srovnání se syrsko-iráckými sítěmi, zdá se, že se objevuje „nová radikální generace“, zejména mezi mladými lidmi z čečenského a jiného severokavkazského prostředí.
Vypořádat se s potenciálními agresory se snaží Francie diskrétní výměnou informací mezi zdravotníky a policisty, přičemž využívají pečeť lékařského tajemství k odhalování lidí s psychickým onemocněním.
Strůjce atentátů z Paříže Abdeslama poslal soud na doživotí za mříže |
Francie po útocích v hlavním městě v listopadu 2015 své kapacity ve zpravodajských službách přitom navýšila. A jak hovoří data, na území Francie má nyní rozvědka pod dohledem 5 273 potenciálních islamistických teroristů.
Darmanin rovněž uvedl, že pod dohledem je přibližně 10 tisíc členů „ultralevice“, přičemž 3 000 z nich jsou považováni za vysoce rizikové hrozby. Jsou zařazeni do takzvaného „souboru S“, což je ukazatel, který orgány činné v trestním řízení používají k označení osoby považované za vážnou hrozbu pro národní bezpečnost.
