Emile Benoit Hoarau má za sebou traumatickou minulost. Narodil se na francouzském zámořském území Réunion v Indickém oceánu a v šesti letech přišel o otce. Jeho matka se poté snažila zajistit čtyři děti.
V roce 1964 francouzská vláda devítiletého Emila rodině odebrala v rámci programu na repopulaci rurálních oblastí ve Francii, mimo jiné departmentu Creuse. Vláda na oplátku rodinám slíbila, že o jejich děti bude dobře postaráno, dostanou kvalitní vzdělání a lepší budoucnost.
Emilův osud v letech 1960 až 1980 sdílelo zhruba dva tisíce dalších dětí z ostrova. Někteří z nich byli sirotci, jiní měli rodiče, kteří podepsali vládě dokumentaci, přestože často chápali, že své děti už nikdy neuvidí.
Pro mnohé děti byl odchod z domova začátek nekončící noční můry. Hoarau po odchodu z domova zůstal na Reunionu a žil v několika dětských domovech. Jeden z nich se nacházel ve vesnici Hell-Bourg.
Dům byl obklopen vysokými zdmi. Děti nesměly jít ven nebo vidět svou rodinu. „Bylo to jako vězení. Nesměli jsme nic říkat, jen plnit rozkazy. Pokud jsme to neudělali, zbili nás,“ líčí Horau pro Deutsche Welle. „Nechali nás tvrdě pracovat, například jsme stavěli bazén,“ popsal.
#enfantsdelacreuse
Découvrez l'histoire d'Emile Benoit Hoarau, à la recherche de sa famille ⬇️
https://t.co/rqJZSX3mCb https://t.co/Dt8NiiuraC
O devět let později Hoaraua převezli na francouzskou pevninu. Místo toho, aby se konečně dočkal slíbeného vzdělání, poslali ho pracovat na farmu. „Dojili jsme krávy, čistili prasečí chlívky, pěstovali a sklízeli řepu a brambory,“ vzpomíná dnes pětasedmdesátiletý muž.
„Farmářům úředníci řekli, že jsme nebezpeční násilníci a zloději. Nedůvěřovali nám, zacházeli s námi jako s otroky a bili nás,“ líčí. V jednadvaceti, poté co odsloužil povinnou službu v armádě, se Emile vymanil z područí státu, mohl žít po svém a stal se malířem.
Děti z Reunionu na fotografii z dětského domova ze 70. let:
50 ans après leur exil forcé, les « Enfants de la Creuse » sont prêts à pardonner mais réclament toujours la vérité https://t.co/ACnmFOycNl https://t.co/sex14V4Aoq
O utrpení dětí z Reunionu se bude učit ve školách
Svou minulost se pokusil vystopovat pouze jednou. Zjistil ale, že jeho matka už zemřela a rozhodl se dále nepátrat. Před několika lety ale potkal Marii Trierovou, úřednici v důchodu, která rozeslala několik set e-mailů, podávala žádosti o kopie dokumentů a telefonovala úřadům.
Barnevern vytrhl naše dítě z náručí, popsala babička boj rodiny o vnučku |
Ačkoli se jí nepodařilo zjistit, jestli se matka vzdala Horaua dobrovolně, nebo jestli jí ho vláda prostě sebrala, vystopovala Emilovu sestru Therese Payetovou, která stále žije na Reunionu.
„Vždy jsem doufala, že ho najdu. Ale je příliš daleko, chci aby se vrátil,“ pospala Payetová, která si s bratrem často volá.
Francie v roce 2014 přijala rezoluci uznávající svou morální odpovědnost vůči dětem odvlečených z Reunionu. Jejich příběh se podle DW objeví také v učebnicích dějepisu a učitelé o něm budou přednášet na školách.
V nadcházejících týdnech bude na pařížském letišti v Orly na jejich počest slavnostně odhalena pamětní deska. Právě zde mnoho z těchto dětí, přezdívaných „děti z Creuse“, poprvé přistálo na francouzské pevnině. Vláda jim rovněž přislíbila psychologickou podporu.
Valerie Andansonová, která je jedním z těchto dětí si ale myslí, že by vláda měla udělat více. Andansonová založila skupinu Federace vysídlených dětí zámořských departmentů a regionů Francie, do které momentálně patří téměř stovka lidí odvezených z Reunionu.
Část „dětí“ navštívila v roce 2020 po letech Reunion:
Chceme oficiální omluvu, říkají „děti“
Skupina zorganizovala už několik výletů na ostrov a je v kontaktu s vládou ohledně zřízení speciálního muzea. „V té době byla porodnost na ostrově příliš vysoká a vláda se obávala, že by to mohlo vést k nepokojům. Chceme, aby se nám vláda oficiálně omluvila,“ popsala Andansonová.
Další kostlivec NDR. Sexuální zneužívání dětí v dokonalé zemi neexistovalo |
Hoarau se domnívá, že si odvezené děti zaslouží odškodnění. „Je to rozumný požadavek. Ublížili nám,“ říká s tím, že peníze samozřejmě nemohou napravit to, co se jemu a ostatním dětem stalo.
Francouzská vláda ale nic takového v plánu nemá. Ministerstvo pro zámořská území uvedlo, že „děti z Creuse“ mohou požádat o sociální dávky z komplexního systému sociálního zabezpečení.
Vznesení obvinění proti vládě se ale nejeví jako slibná alternativa. Několik takových soudních případů bylo v minulosti zamítnuto z důvodu promlčení.
Fotografie dětí odvezených francouzskou vládou z Reunionu:
"Enfants de la Creuse" : une mémoire défaillante sur un crime impuni https://t.co/PfAZmCB0MV
— Hélène Debacker (@LNDebacker) December 1, 2020
