„Jen jsem se chtěla bránit,“ obhajovala se u soudu čtyřicetiletá Valerie Bacotová. „Bála jsem se, že mě zabije.“
Obžaloba v pátek požádala soud o pětiletý trest, z toho čtyři roky podmíněně. Prokurátor tak učinil s vědomím, že žena již strávila rok ve vazbě a potřebují ji její děti.
Pokud soud návrhu vyhoví, znamenalo by to, že by Bacotová mohla ze soudní síně odejít na svobodu, uvedl list Le Parisien na svém webu. Ženě za vraždu hrozí až doživotí.
Obžalované se po vystoupení žalobce udělalo špatně a zhroutila se v slzách, napsal list. Obhájkyně Nathalie Tomasiniová podle webu stanice BFMTV vysvětlila, že její klientka hned nepochopila, co návrh žalobce znamená, a prožila záchvat úzkosti.
Život v hrůze
Bacotové bylo 12 let, když ji nevlastní otec Daniel Polette poprvé znásilnil. V knize Každý to věděl popisuje, že vůbec netušila, co jí přítel její alkoholické matky udělal. Že šlo o sexuální akt se dozvěděla až ve škole při hodinách biologie.
Polette byl za incest v roce 1995 zatčen. Po třech letech jej ale úřady propustily z vězení a on se vrátil zpátky k rodině, kde ve znásilňování Bacotové pokračoval. „Nikomu se nezdálo bizarní, že Daniel přišel zpátky, aby s námi žil, jako kdyby se nic nestalo,“ napsala podle listu The Guardian ve své knize. „Každý to věděl, ale nikdo nic neřekl“.
„Je mi to jedno, dokud neotěhotní,“ byla jediná reakce matky na zneužívání. V sedmnácti dívka skutečně otěhotněla a matka ji i s otčímem vyhodila z bytu. Dívka se nastěhovala k Polletovi, který si ji vzal za ženu a měl s ní další tři děti. „Dělala jsem, co mi říkal. Neměla jsem jinou možnost.“
Pokud se mu nějak znelíbila, bil ji. Dával jí též ke spánku pistoli a říkal, jak má být ráda, že není nabitá. Nebohou ženu rovněž donutil k prostituci, přičemž jí tvrdil, že je neschopná a vydělat nějaké peníze zvládne jen svým tělem.
Francouzka zavraždila tyranského manžela, prezident jí dal svobodu |
Polette nabízel klientům Bacotovou v zadní části svého Peugotu 806. Na manželku dohlížel, přes sluchátko jí dával instrukce. Pro případ potřeby měl u sebe nabitou pistoli, jež se mu stala osudnou.
Po návštěvě obzvláště brutálního klienta Bacotová v roce 2016 už měla mučení dost. Popadla pistoli a tyranského manžela zastřelila. Děti jí pomohly jej pohřbít. O rok později ji policie zadržela.
Bacotová tvrdí, že od stejného osudu chtěla uchránit i svou čtrnáctiletou dceru. V den, kdy se rozhodla ukončit jeho život, se jí Polette ptal, jak je na tom dívka „sexuálně“. „Řekla jsem si, že musím něco udělat, abych ji zachránila.“
Před soudem v úterý stanuly i její děti, podle nichž je Pollete často urážel. Když si na jeho chování stěžovaly policii, nic neudělala. Podle nich jejich matka neměla jinou možnost.
Debata o sexuálním násilí
Znepokojivý případ znovu ve Francii otevřel debatu o sexuálním násilí. Více než 50 tisíc lidí podepsalo petici za její propuštění. Podle zastánců Bacotové jednala žena v sebeobraně a nezaslouží si, aby strávila zbytek života ve vězení, vzhledem k tomu, v jakých životních podmínkách se nacházela.
„V zemi zavražděných manželek není divu, že povzbuzují ženu, co zabila manžela,“ stálo v titulku listu The Times. „V mnoha takovýchto případech,“ píše list o ženách s tyranskými manželi, „skončilo takové násilí zavražděním ženy,“ přičemž připomíná kruté zabití jednatřicetileté matky tří dětí na počátku tohoto měsíce. Bývalý partner ženu jménem Gironde střelil do nohou, vylil na ní benzín a pak ji zapálil.
Znásilnění lahví, žádný trest. Zákony o sexuálním násilí měnily až kauzy |
Současný soud pak vyvolává vzpomínky na hodně sledovaný případ Jacqueline Sauvageové, odsouzené za vraždu násilnického manžela. Muž týral i svého syna, který se oběsil. Sauvageová jej den poté zabila. Byla odsouzená na deset let, bývalý prezident François Hollande jí po třech letech udělil milost.
Bacotovou reprezentují stejní právníci, kteří zastupovali Sauvageovou. Doufají, že se jim podaří přesvědčit soud, aby vzal v úvahu, za jaké situace došlo k vraždě.
„Právní texty jsou jasné. Zabila ho. Neexistuje žádný právní text, který by chránil takové ženy, jež byly po léta týrané, a to by se mělo brát v úvahu jako v Kanadě,“ říká právnička Janine Bonaggiuntaová. Podle ní mozek ženy kvůli opakovanému bití „v danou chvíli nefungoval správně“. „Dá se argumentovat, že neměla žádnou (jinou) možnost.“
Francouzské právo připouští obranu pouze v případě bezprostřední agrese, nikoliv pokud dotyčný byl obětí řadu let trvajícího násilí. Podle jejích obhájců ale zastřelení manžela bylo „otázkou přežití“.
