Čtyřiatřicetiletý Ilan Shalom se chodí každý pátek modlit do synagogy, aby před začátkem šábesu odříkal svou odpolední modlitbu. „Jakmile začnu, už ji nemůžu přerušit,“ popisuje Shalom, který je sice aktivním věřícím, ale především se považuje za hrdého Francouze.
Podle francouzského ministerstva vnitra se nicméně počet činů namířených proti židům zvýšil loni o 74 procent, a to na 540 případů. Předseda francouzské Centrální rady židů Francis Kalifat si ale myslí, že skutečná čísla se pohybují mnohem výš. Důsledky pro židovskou komunitu ve Francii jsou podle něj různorodé.
„Rodiče stále více uvažují o tom, že své děti vezmou pryč z veřejných škol, protože se obávají různých útoků. Židovské rodiny se také stále častěji stěhují do venkovských oblastí, protože považují velká města za nebezpečná,“ popisuje Kalifat pro stanici Deustche Welle.
Podle Shaloma se však zatím židé nebojí do synagogy na pravém břehu řeky Seiny chodit a účastní se tu různých náboženských aktivit. „Rádi se tady setkáváme. Je to opravdu uvolněné místo, kde se koncem týdne sejdeme. Rodiče přivádějí malé děti, pro které je tu připravený program,“ potvrzuje také Delphine Taiebová.
Zdůrazňuje však, že se nálada v zemi vůči židům změnila a je nyní opatrnější na to, co říká. „Málokdy se zmíním o Izraeli nebo o svém židovství. Nikdy si nemůžete být jisti tím, s kým zrovna mluvíte. Někteří lidé na mě křičeli, ať se vrátím do Tel Avivu, kam patřím,“ popisuje Taiebová.
Její syn emigroval do Izraele před čtyřmi lety poté, co ozbrojený muž zajal pět rukojmích v obchodu s košer potravinami. Hrozil, že je zavraždí, pokud policejní jednotky zaútočí na tiskárnu, kde se ukrývali vrazi z redakce časopisu Charlie Hebdo. Ještě téhož roku odešlo z Francie více než sedm tisíc lidí s židovskými kořeny.
Antisemitismus byl ve Francii vždy, říká socioložka
Podle socioložky Nonny Mayerové zahrnují antisemitské útoky ve Francii poškozování majetku, fyzické násilí nebo slovní urážky židů. „Antisemitismus je formou rasismu, který byl ve Francii vždy. Novinkou je, že nenávist už nepřichází jen ze strany krajní pravice,“ popisuje Mayerová, podle které se jí dopouštějí také levicový extremisté a propalestinští aktivisté.
Paříží otřásá vlna antisemitismu, město zaplavily hákové kříže |
Ačkoli nárůst nepřátelství zaznamenali sociologové také v prostředí radikálního islámu, podle Mayerové nestojí migrační vlna z roku 2015 za zazvýšenými projevy nenávisti vůči židům.
„Nepřátelství přichází od mladých lidí s přistěhovaleckým původem, kteří nevědí nic o konfliktu na Blízkém východě, ale vnímají židy jako součást elity, na kterou nemohou dosáhnout,“ vysvětluje. Mayerová poukazuje také na protestní hnutí žlutých vest, které je vůči židům nepřátelské.
Podle Meyerové má antisemitismus stále menší souvislost s náboženstvím. „Je to projev hořkosti a sociální nespravedlnosti, který je zaměřený proti elitám všeho druhu,“ uzavírá. Hlavním cílem demonstrantů je francouzský prezident a bývalý investiční bankéř Emmanuel Macron, kterého mnozí z nich spojují právě s penězi, mocí a židy.
Antisemitských činů přibývá ve velkém
V noci na sobotu například neznámý vandal poškodil pomník, který stojí na místě bývalé synagogy ve Štrasburku. Kamennou desku, které stojí na Kléberově nábřeží poblíž štrasburského hlavního nádraží, kdosi v noci na dnešek svrhnul z podstavce. Informovala o tom agentura AFP.
Stéla z leštěného mramoru nese nápis: Zde stávala od roku 1898 štrasburská synagoga zapálená a zbořená nacisty 12. září 1940.
VIDEO: A memorial marking the site of Strasbourg's Old Synagogue, which was destroyed by the Nazis in World War II, has been damaged once more after it was knocked from its plinth overnight #QuaiKleber https://t.co/lBjCMeJqaJ
„Zjevně se jedná o nový antisemitský čin v našem městě,“ napsal na facebooku štrasburský místostarosta Alain Fontanel. „Uděláme spolu s policií vše, co je v našich silách, abychom zadrželi ty, kteří jsou za to zodpovědní,“ dodal.
Minulý týden zase pobouření vyvolal incident z východofrancouzské obce Quatzenheim, která leží jen několik kilometrů severozápadně od Štrasburku. Neznámí vandalové tam pomalovali hákovými kříži a nápisy v němčině desítky hrobů na židovském hřbitově.
O několik dní později se ve 14. pařížském obvodu našli na desítce budov antisemitské nápisy a hákové kříže. Pobouření vyvolaly také antisemitské urážky na adresu konzervativního filozofa a syna polských přistěhovalců Alaina Finkielkrauta, které padly v polovině února během demonstrace hnutí žlutých vest v Paříži.
