Nová vyhláška zaslaná školám po celé zemi podle listu The Times brojí zejména proti zavádění teček uprostřed slov k označení genderově neutrálních výrazů. Ve francouzštině platí pravidlo, které v češtině používáme ve shodě přísudku s podmětem – maskulinum přebijí vše.
Množné číslo slova ami (přítel) je v mužském rodě amis a ženském amies. Ženského rodu amies lze však využít jen za předpokladu, že ve skupině není ani jeden muž. To se ale progresivistům nelíbí. Genderově neutrální slovo pro přátele by podle nich mělo používat střední tečku a znít ami.e.s.
Aktivisté rovněž dlouho usilují o to, aby se na konci některých slov objevilo feminizující „e“ a přispělo tak k větší inkluzivitě. Týká se to například slova „élus“ užívaného pro volené úředníky, ze kterého by se stalo „élu.e.s“.
Ve vyhlášce se proti tečkám postavili dva členové Francouzské akademie, která francouzštinu střeží. „Používání teček je škodlivé pro praxi i porozumění francouzskému jazyku,“ uvedli odborníci. Francouzské ministerstvo školství poukázalo i na možné potíže s hláskováním slov.
„Rozděluje to slova vedví. S rozšířením inkluzivního psaní by angličtina, již převládající po celém světě, určitě francouzštinu definitivně porazila,“ uvedla Nathalie Elimasová, státní tajemnice pro prioritní vzdělávání.
Náš jazyk je první francouzský poklad
Proti užívání teček uprostřed slov se postavil také francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer. Deníku Le Journal du Dimanche řekl, že „že tečky uprostřed slov jsou v komunikaci naším jazykem překážkou například pro studenty s poruchami učení, například s dyslexií“.
InkluzivníInkluzivní či epicénní psaní, je genderově neutrální psaní, které zcela mění strukturu jazyka. Ve Francii ho prosazuje progresivistická levice ve snaze zabránit údajné diskriminaci ve vyjadřování. |
„Náš jazyk je první francouzský poklad, ten, který nás všechny spojuje a činí nás světovou velmocí,“ prohlásil ministr a připomněl oběžník z roku 2017, jenž vydal tehdejší premiér Édouard Philippe. Zakázal jím tehdy používání inkluzivního psaní ve státních úřadech.
Vzdělávací unie SUD, jedna z největších odborových organizací pedagogů, nicméně učitele po celé zemi vyzvala, aby vyhlášku ministerstva ignorovali. „Přestaňte vzdělávací komunitě nutit zaostalost,“ obořili se na Blanquera i přesto, že ministerstvo udělalo v otázce inkluzivního psaní řadu ústupků.
Vyhláška například požaduje právě zmíněnou feminizaci názvů povolání a funkcí, mimo jiné používání výrazu „présidente“ místo „président“, pokud se jedná o prezidentku či předsedkyni.
Pryč s angličtinou, žádá Francie. Ta zůstává i po brexitu hlavním jazykem EU |
Většina názvů funkcí je ve francouzštině mužského rodu, což podle expertů ženy odrazuje od toho, aby se o takové pozice ucházely.
Vyhláška proto po školách nově požaduje, aby při nabízení pracovních míst používaly v inzerátech slova jako kandidát/kandidátka. Má tak být jasné, že je funkce otevřená oběma pohlavím.
Macron nechce změnami naštvat voliče
Podle Le Journal du Dimanche se kvůli lingvistice odehrává válka mezi „starou gardou“, která chce zachovat tradice, a levicovými skupinami, které tvrdí, že jazyk je třeba zvednout ze „sexistických“ kořenů.
Vláda prezidenta Emmanuela Macrona se podle The Times zaměřila proti nově probuzené univerzitní kultuře ve snaze zabránit voličům, aby v nadcházejících volbách dezertovali k pravicové Marine Le Penové.
Vyvážejí „islamolevičáctví“. Francii dráždí teorie z amerických univerzit |
Debata o inkluzivním psaní se dostala do zájmu médií například v únoru poté, co šedesát poslanců přišlo s návrhem zákona, jenž státním zaměstnancům zakáže při práci používat genderově neutrální slova.
„Příchod inkluzivního psaní ztěžuje osvojování francouzského jazyka, protože vytváří propast mezi mluveným a psaným jazykem,“ napsali poslanci z Macronova hnutí Republika v pohybu a konzervativní Republikáni.
