Každý čtvrtý Evropan volí populisty, za 20 let mají trojnásobek voličů

  20:00aktualizováno  20:00
Populistické strany dnes mají v Evropě třikrát víc voličů, než měly před 20 lety. Získaly tak dostatek hlasů, aby poslaly své lídry do vládních funkcí v jedenácti zemích. Vyplývá to z analýzy listu The Guardian, která poukazuje na rostoucí podporu pravicových populistických stran napříč kontinentem. Levicoví populisté zatím výrazně zaostávají.

Maďarský premiér Viktor Orbán na předvolebním mítinku v Székesfhérváru (6. dubna 2018) | foto: Reuters

Výzkum se zaměřil na výsledky parlamentních voleb v jednatřiceti evropských zemích od roku 1998 a The Guardian na něm spolupracoval s třiceti předními politology. Z výsledků vyplývá, že populismus je trvale na vzestupu a to především od světové finanční krize v roce 2008 a uprchlické krize v roce 2015. 

Fotogalerie

Ačkoli ještě před dvaceti lety získaly populistické strany napříč kontinentem pouze sedm procent hlasů, v posledních volbách už je volil každý čtvrtý Evropan. The Guardian se ve výzkumu zaměřil především na pravicový a levicový populismus, nikoli na středové strany. 

„Populismus se objevuje stále častěji. Významné politické události poslední doby, jako bylo referendum o brexitu nebo zvolení Donalda Trumpa, nelze chápat bez ohledu na vzestup populismu,“ vysvětluje politolog Matthijs Rooduijn z University v Amsterdamu, který je vedoucím výzkumného projektu.

Zatímco příznivci populismu mají podle odborníků pocit, že se zastává obyčejných lidí na úkor vlastních zájmů a je životně důležitou součástí demokracie, jeho odpůrci naopak tvrdí, že populisté ničí demokratické hodnoty prostřednictvím zpochybňování médií, soudnictví či práv menšin.

Výsledky analýzy přicházejí půl roku před volbami do Evropského parlamentu, kam by se podle politologů mohl dostat rekordní počet pravicových populistů. 

Studie poukazuje na to, že právě pravicoví populisté, jako je maďarský premiér Viktor Orbán nebo italský ministr vnitra Matteo Salvini, mají u voličů větší úspěch než jejich levicoví protějšci. Levicoví populisté sice posílili po finanční krizi, místo ve vládě mají však pouze v Řecku.

20.listopadu 2018 v 17:05, příspěvek archivován: 21.listopadu 2018 v 10:58

VIDEO: Here's how populism flickered across the continent in the late 1990s before really catching on in eastern Europe throughout the 2000s https://t.co/0zQGTbfAee https://t.co/EZ8V8WeRSR

Pro zobrazen? videa mus?te m?t zapnutou podporu JavaScriptu

Here's how populism flickered across the continent in the late 1990s before really catching on in eastern Europe throughout the 2000s https://t.co/0zQGTbfAee https://t.co/EZ8V8WeRSR

Přestože vědci říkají, že míra populismu na konci devadesátých let na kontinentu výrazně poklesla, na začátku nového tisíciletí se tento politický směr rychle uchytil ve východní Evropě. Po finanční krizi se postupně rozšířil na sever a v posledních třech letech pronikl také do západních států. 

Co je populismus

Populismus v politice je politický přístup, který se snaží přesvědčit běžného člověka o tom, že vládnoucí třída přehlíží a nehájí jeho zájmy.

Populista je člověk, který prosazuje rychlá a líbivá řešení, která však mohou být těžko uskutečnitelná nebo škodlivá.

Zdroj: Wikipedia

Evropa nicméně tento vývoj nezažívá sama. Politologové připomínají, že  populisté se dostali k moci i v pěti velkých světových demokraciích - Indii, Spojených státech, Brazílii, Mexiku či na Filipínách. 

V Evropě má populismus mnohaletou historii. Krajně pravicovou Svobodnou stranu Rakouska založil v roce 1954 bývalý nacista a v roce 1994 získala ve volbách 20 procent hlasů. Nyní je koaličním partnerem ve vládě kancléře Sebastiana Kurze. Populisté se v devadesátých letech těšili oblibě také v Norsku, Švýcarsku a Itálii. Na přelomu století se přidalo také Nizozemsko, Francie, Maďarsko či Polsko.

Autoři studie zaznamenali největší nárůst populismu v Evropě po finanční krizi v roce 2008 a po uprchlické krizi v roce 2015. V Řecku získala v posledních volbách 36 procent hlasů Koalice radikální levice (Syriza), euroskeptický Ukip popohnal Británii k hlasování o brexitu a Marine Le Penová z krajně pravicové Národní fronty získala v prezidentských volbách 34 procent hlasů.

20.listopadu 2018 v 17:21, příspěvek archivován: 21.listopadu 2018 v 11:41

Two decades ago, populist parties were largely a marginal force, accounting for just 7% of votes across Europe. https://t.co/Mno8ld0Xzb


Úspěch slaví také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta je od druhé světové války první krajně pravicovou stranou, která se dostala do všech spolkových parlamentů a v Bundestagu obsadila 90 křesel.

Italská krajně pravicová strana Liga a Hnutí pěti hvězd získala ve volbách 50 procent hlasů a konzervativní Fidesz premiéra Orbána slavil v Maďarsku na jaře vítězství. Svůj výsledek v posledních volbách vylepšili i krajně pravicoví Švédští demokraté

Pravicoví populisté slaví úspěch, levicovým se nedaří

Ačkoli levicoví populisté za svými pravicovými protějšky podle výzkumu zaostávají, ve Španělsku postupně zvyšuje svůj podíl ve volbách trockistická strana Podemos a ve Francii funguje levicová strana Nepodrobená Francie Jeana-Luca Mélenchona. 

Nepečujeme o demokracii denně a prohráváme budoucnost, varuje historik

„Úspěch těchto politiků závisí na schopnosti přesvědčit své publikum o tom, že nepatří k tradičnímu politickému systému. Pokud je přesvědčí, že jsou s obyčejnými lidmi na stejné úrovni, přesvědčí je o tom, že nepatří ke zkorumpovaným elitám,” vysvětluje profesorka Claudia Alvaresová z univerzity v Lisabonu.

Podle ní stojí za úspěchem populistů také sociální sítě, které jim pomáhají s šířením polarizace ve společnosti. 

Zatímco v roce 1998 žilo v zemi s alespoň jedním populistickým členem vlády 12,5 milionů lidí, v roce 2018 se jejich počet zvýšil na 170 milionů. Populistům se podle politolgů zatím nedaří v Belgii, Dánsku, Finsku či na Ukrajině, což by mohly změnit volby v příštím roce. 

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Na Václavském náměstí se zapálil muž, je ve vážném stavu v nemocnici

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava polil hořlavinou a...

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava se kolem 15. hodiny polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý...

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Další z rubriky

Italům nastaly zlaté časy. Kdo si neumí vydělat, dostane 20 000 Kč měsíčně

Radost

Italská populistická vláda schválila své dva hlavní volební sliby - základní příjem pro chudé Italy, kteří si hledají...

AfD má sponzora z Bangkoku, možná obchodníka se zbraněmi s vazbou na špiony

Stoupenci AfD bouří na mítinku Angely Merkelové v saském Torgau (6. září 2017)

Protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) dostala 50 000 eur (téměř 1,3 milionu Kč) od německého šlechtice z...

Premiér komunista. Po Mayové by mohl přijít Jeremy Corbyn

Jeremy Corbyn na tričku

Netají se sympatiemi ke komunismu a Rusku, relativizuje islámský extremismus a dlouhodobě útočí na vše „západní“....

Najdete na iDNES.cz