Každý čtvrtý Evropan volí populisty, za 20 let mají trojnásobek voličů

  20:00aktualizováno  20:00
Populistické strany dnes mají v Evropě třikrát víc voličů, než měly před 20 lety. Získaly tak dostatek hlasů, aby poslaly své lídry do vládních funkcí v jedenácti zemích. Vyplývá to z analýzy listu The Guardian, která poukazuje na rostoucí podporu pravicových populistických stran napříč kontinentem. Levicoví populisté zatím výrazně zaostávají.

Maďarský premiér Viktor Orbán na předvolebním mítinku v Székesfhérváru (6. dubna 2018) | foto: Reuters

Výzkum se zaměřil na výsledky parlamentních voleb v jednatřiceti evropských zemích od roku 1998 a The Guardian na něm spolupracoval s třiceti předními politology. Z výsledků vyplývá, že populismus je trvale na vzestupu a to především od světové finanční krize v roce 2008 a uprchlické krize v roce 2015. 

Fotogalerie

Ačkoli ještě před dvaceti lety získaly populistické strany napříč kontinentem pouze sedm procent hlasů, v posledních volbách už je volil každý čtvrtý Evropan. The Guardian se ve výzkumu zaměřil především na pravicový a levicový populismus, nikoli na středové strany. 

„Populismus se objevuje stále častěji. Významné politické události poslední doby, jako bylo referendum o brexitu nebo zvolení Donalda Trumpa, nelze chápat bez ohledu na vzestup populismu,“ vysvětluje politolog Matthijs Rooduijn z University v Amsterdamu, který je vedoucím výzkumného projektu.

Zatímco příznivci populismu mají podle odborníků pocit, že se zastává obyčejných lidí na úkor vlastních zájmů a je životně důležitou součástí demokracie, jeho odpůrci naopak tvrdí, že populisté ničí demokratické hodnoty prostřednictvím zpochybňování médií, soudnictví či práv menšin.

Výsledky analýzy přicházejí půl roku před volbami do Evropského parlamentu, kam by se podle politologů mohl dostat rekordní počet pravicových populistů. 

Studie poukazuje na to, že právě pravicoví populisté, jako je maďarský premiér Viktor Orbán nebo italský ministr vnitra Matteo Salvini, mají u voličů větší úspěch než jejich levicoví protějšci. Levicoví populisté sice posílili po finanční krizi, místo ve vládě mají však pouze v Řecku.

20.listopadu 2018 v 17:05, příspěvek archivován: 21.listopadu 2018 v 10:58

VIDEO: Here's how populism flickered across the continent in the late 1990s before really catching on in eastern Europe throughout the 2000s https://t.co/0zQGTbfAee https://t.co/EZ8V8WeRSR

Pro zobrazen? videa mus?te m?t zapnutou podporu JavaScriptu

Here's how populism flickered across the continent in the late 1990s before really catching on in eastern Europe throughout the 2000s https://t.co/0zQGTbfAee https://t.co/EZ8V8WeRSR

Přestože vědci říkají, že míra populismu na konci devadesátých let na kontinentu výrazně poklesla, na začátku nového tisíciletí se tento politický směr rychle uchytil ve východní Evropě. Po finanční krizi se postupně rozšířil na sever a v posledních třech letech pronikl také do západních států. 

Co je populismus

Populismus v politice je politický přístup, který se snaží přesvědčit běžného člověka o tom, že vládnoucí třída přehlíží a nehájí jeho zájmy.

Populista je člověk, který prosazuje rychlá a líbivá řešení, která však mohou být těžko uskutečnitelná nebo škodlivá.

Zdroj: Wikipedia

Evropa nicméně tento vývoj nezažívá sama. Politologové připomínají, že  populisté se dostali k moci i v pěti velkých světových demokraciích - Indii, Spojených státech, Brazílii, Mexiku či na Filipínách. 

V Evropě má populismus mnohaletou historii. Krajně pravicovou Svobodnou stranu Rakouska založil v roce 1954 bývalý nacista a v roce 1994 získala ve volbách 20 procent hlasů. Nyní je koaličním partnerem ve vládě kancléře Sebastiana Kurze. Populisté se v devadesátých letech těšili oblibě také v Norsku, Švýcarsku a Itálii. Na přelomu století se přidalo také Nizozemsko, Francie, Maďarsko či Polsko.

Autoři studie zaznamenali největší nárůst populismu v Evropě po finanční krizi v roce 2008 a po uprchlické krizi v roce 2015. V Řecku získala v posledních volbách 36 procent hlasů Koalice radikální levice (Syriza), euroskeptický Ukip popohnal Británii k hlasování o brexitu a Marine Le Penová z krajně pravicové Národní fronty získala v prezidentských volbách 34 procent hlasů.

20.listopadu 2018 v 17:21, příspěvek archivován: 21.listopadu 2018 v 11:41

Two decades ago, populist parties were largely a marginal force, accounting for just 7% of votes across Europe. https://t.co/Mno8ld0Xzb


Úspěch slaví také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta je od druhé světové války první krajně pravicovou stranou, která se dostala do všech spolkových parlamentů a v Bundestagu obsadila 90 křesel.

Italská krajně pravicová strana Liga a Hnutí pěti hvězd získala ve volbách 50 procent hlasů a konzervativní Fidesz premiéra Orbána slavil v Maďarsku na jaře vítězství. Svůj výsledek v posledních volbách vylepšili i krajně pravicoví Švédští demokraté

Pravicoví populisté slaví úspěch, levicovým se nedaří

Ačkoli levicoví populisté za svými pravicovými protějšky podle výzkumu zaostávají, ve Španělsku postupně zvyšuje svůj podíl ve volbách trockistická strana Podemos a ve Francii funguje levicová strana Nepodrobená Francie Jeana-Luca Mélenchona. 

Nepečujeme o demokracii denně a prohráváme budoucnost, varuje historik

„Úspěch těchto politiků závisí na schopnosti přesvědčit své publikum o tom, že nepatří k tradičnímu politickému systému. Pokud je přesvědčí, že jsou s obyčejnými lidmi na stejné úrovni, přesvědčí je o tom, že nepatří ke zkorumpovaným elitám,” vysvětluje profesorka Claudia Alvaresová z univerzity v Lisabonu.

Podle ní stojí za úspěchem populistů také sociální sítě, které jim pomáhají s šířením polarizace ve společnosti. 

Zatímco v roce 1998 žilo v zemi s alespoň jedním populistickým členem vlády 12,5 milionů lidí, v roce 2018 se jejich počet zvýšil na 170 milionů. Populistům se podle politolgů zatím nedaří v Belgii, Dánsku, Finsku či na Ukrajině, což by mohly změnit volby v příštím roce. 

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tereza H. si za drogy odsedí v Pákistánu osm let. Co jsem udělala? vzlykala

Češka Tereza Hlůšková krátce poté, co jí pákistánský soud poslal na 8 let a 8...

Pákistánský soud poslal na osm let a osm měsíců do vězení Češku Terezu Hlůškovou zadrženou loni v lednu na letišti s...

Útočník zabil v novozélandských mešitách 50 lidí, přes čtyřicet je zraněno

Střelba v mešitách v novozélandském Christchurch měla několik obětí.

Při střelbě ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch zemřelo 50 lidí. Dalších 48 utrpělo zranění. Policie...

Nizozemská policie zadržela muže podezřelého ze střelby v Utrechtu

Sedmatřicetiletý Gokman Tanis, kterého nizozemská policie kvůli útoku v...

Sedmatřicetiletý Turek Gökmen Tanis podezřelý ze střelby v tramvaji v Utrechtu, při které v pondělí zahynuli tři lidé a...

Český lyžař v Alpách srazil Švéda. Muži praskla aorta, na místě zemřel

Horská záchranná služba ve francouzském horském středisku  Avoriaz (28.4.2016)

Ve francouzském zimním středisku Alpe d’Huez v neděli po kolizi s českým lyžařem zemřel 45letý Švéd. Informoval o tom...

V mešitách vraždil Australan. Tohle je odplata za útoky v Evropě, napsal

Fotografie z videozáznamu útočníka, který střílel v mešitě v novozélandském...

Při útocích v novozélandském městě Christchurch zemřelo ve dvou mešitách pět desítek lidí. Policie po činu zadržela...

Další z rubriky

Mueller ukončil vyšetřování ruských zásahů do voleb, jeho závěry má ministr

Bývalý ředitel FBI Robert Mueller na snímku z roku 2001

Zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller po téměř dvou letech ukončil svou práci na mapování údajných zásahů Ruska do...

Papež přijal rezignaci chilského kardinála kvůli krytí zneužívání

Chilský kardinál Ricardo Ezzati Andrello (22. 2. 2014).

Papež František přijal rezignaci kardinála, santiagského arcibiskupa a nejvyššího představitele katolické církve v...

Islámský stát byl poražen. SDF osvobodili Baghúz a dosáhli tak vítězství

Bojovníci Syrských demokratických sil v Baghúzu v provincii Dajr az-Zaur...

Islámský stát byl poražen na posledním zbytku svého území v obci Baghúz na východě Sýrie. S odvoláním na vyjádření...

Najdete na iDNES.cz