Neděle 9. srpna 2020, svátek má Roman
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 9. srpna 2020 Roman

Každý čtvrtý Evropan volí populisty, za 20 let mají trojnásobek voličů

  20:00aktualizováno  20:00
Populistické strany dnes mají v Evropě třikrát víc voličů, než měly před 20 lety. Získaly tak dostatek hlasů, aby poslaly své lídry do vládních funkcí v jedenácti zemích. Vyplývá to z analýzy listu The Guardian, která poukazuje na rostoucí podporu pravicových populistických stran napříč kontinentem. Levicoví populisté zatím výrazně zaostávají.

Maďarský premiér Viktor Orbán na předvolebním mítinku v Székesfhérváru (6. dubna 2018) | foto: Reuters

Výzkum se zaměřil na výsledky parlamentních voleb v jednatřiceti evropských zemích od roku 1998 a The Guardian na něm spolupracoval s třiceti předními politology. Z výsledků vyplývá, že populismus je trvale na vzestupu a to především od světové finanční krize v roce 2008 a uprchlické krize v roce 2015. 

Fotogalerie

Ačkoli ještě před dvaceti lety získaly populistické strany napříč kontinentem pouze sedm procent hlasů, v posledních volbách už je volil každý čtvrtý Evropan. The Guardian se ve výzkumu zaměřil především na pravicový a levicový populismus, nikoli na středové strany. 

„Populismus se objevuje stále častěji. Významné politické události poslední doby, jako bylo referendum o brexitu nebo zvolení Donalda Trumpa, nelze chápat bez ohledu na vzestup populismu,“ vysvětluje politolog Matthijs Rooduijn z University v Amsterdamu, který je vedoucím výzkumného projektu.

Zatímco příznivci populismu mají podle odborníků pocit, že se zastává obyčejných lidí na úkor vlastních zájmů a je životně důležitou součástí demokracie, jeho odpůrci naopak tvrdí, že populisté ničí demokratické hodnoty prostřednictvím zpochybňování médií, soudnictví či práv menšin.

Výsledky analýzy přicházejí půl roku před volbami do Evropského parlamentu, kam by se podle politologů mohl dostat rekordní počet pravicových populistů. 

Studie poukazuje na to, že právě pravicoví populisté, jako je maďarský premiér Viktor Orbán nebo italský ministr vnitra Matteo Salvini, mají u voličů větší úspěch než jejich levicoví protějšci. Levicoví populisté sice posílili po finanční krizi, místo ve vládě mají však pouze v Řecku.

20.listopadu 2018 v 17:05, příspěvek archivován: 21.listopadu 2018 v 10:58

VIDEO: Here's how populism flickered across the continent in the late 1990s before really catching on in eastern Europe throughout the 2000s https://t.co/0zQGTbfAee https://t.co/EZ8V8WeRSR

Pro zobrazen? videa mus?te m?t zapnutou podporu JavaScriptu

Here's how populism flickered across the continent in the late 1990s before really catching on in eastern Europe throughout the 2000s https://t.co/0zQGTbfAee https://t.co/EZ8V8WeRSR

Přestože vědci říkají, že míra populismu na konci devadesátých let na kontinentu výrazně poklesla, na začátku nového tisíciletí se tento politický směr rychle uchytil ve východní Evropě. Po finanční krizi se postupně rozšířil na sever a v posledních třech letech pronikl také do západních států. 

Co je populismus

Populismus v politice je politický přístup, který se snaží přesvědčit běžného člověka o tom, že vládnoucí třída přehlíží a nehájí jeho zájmy.

Populista je člověk, který prosazuje rychlá a líbivá řešení, která však mohou být těžko uskutečnitelná nebo škodlivá.

Zdroj: Wikipedia

Evropa nicméně tento vývoj nezažívá sama. Politologové připomínají, že  populisté se dostali k moci i v pěti velkých světových demokraciích - Indii, Spojených státech, Brazílii, Mexiku či na Filipínách. 

V Evropě má populismus mnohaletou historii. Krajně pravicovou Svobodnou stranu Rakouska založil v roce 1954 bývalý nacista a v roce 1994 získala ve volbách 20 procent hlasů. Nyní je koaličním partnerem ve vládě kancléře Sebastiana Kurze. Populisté se v devadesátých letech těšili oblibě také v Norsku, Švýcarsku a Itálii. Na přelomu století se přidalo také Nizozemsko, Francie, Maďarsko či Polsko.

Autoři studie zaznamenali největší nárůst populismu v Evropě po finanční krizi v roce 2008 a po uprchlické krizi v roce 2015. V Řecku získala v posledních volbách 36 procent hlasů Koalice radikální levice (Syriza), euroskeptický Ukip popohnal Británii k hlasování o brexitu a Marine Le Penová z krajně pravicové Národní fronty získala v prezidentských volbách 34 procent hlasů.

20.listopadu 2018 v 17:21, příspěvek archivován: 21.listopadu 2018 v 11:41

Two decades ago, populist parties were largely a marginal force, accounting for just 7% of votes across Europe. https://t.co/Mno8ld0Xzb


Úspěch slaví také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta je od druhé světové války první krajně pravicovou stranou, která se dostala do všech spolkových parlamentů a v Bundestagu obsadila 90 křesel.

Italská krajně pravicová strana Liga a Hnutí pěti hvězd získala ve volbách 50 procent hlasů a konzervativní Fidesz premiéra Orbána slavil v Maďarsku na jaře vítězství. Svůj výsledek v posledních volbách vylepšili i krajně pravicoví Švédští demokraté

Pravicoví populisté slaví úspěch, levicovým se nedaří

Ačkoli levicoví populisté za svými pravicovými protějšky podle výzkumu zaostávají, ve Španělsku postupně zvyšuje svůj podíl ve volbách trockistická strana Podemos a ve Francii funguje levicová strana Nepodrobená Francie Jeana-Luca Mélenchona. 

Nepečujeme o demokracii denně a prohráváme budoucnost, varuje historik

„Úspěch těchto politiků závisí na schopnosti přesvědčit své publikum o tom, že nepatří k tradičnímu politickému systému. Pokud je přesvědčí, že jsou s obyčejnými lidmi na stejné úrovni, přesvědčí je o tom, že nepatří ke zkorumpovaným elitám,” vysvětluje profesorka Claudia Alvaresová z univerzity v Lisabonu.

Podle ní stojí za úspěchem populistů také sociální sítě, které jim pomáhají s šířením polarizace ve společnosti. 

Zatímco v roce 1998 žilo v zemi s alespoň jedním populistickým členem vlády 12,5 milionů lidí, v roce 2018 se jejich počet zvýšil na 170 milionů. Populistům se podle politolgů zatím nedaří v Belgii, Dánsku, Finsku či na Ukrajině, což by mohly změnit volby v příštím roce. 

Autor:

Koronavirus oslabuje, nakažlivost ale neklesá, řekl epidemiolog

  • Nejčtenější

Hledaní chlapci na Kutnohorsku zemřeli, napsala matka jednoho z nich

Tragický konec má nejspíš pátrání po dvou chlapcích na Kutnohorsku. Matka jednoho z nich oznámila v pátek večer na...

Požár v Bohumíně: zemřelo 8 dospělých a 3 děti, mělo jít o žhářský útok

V Bohumíně začal v sobotu odpoledne hořet byt v 11. patře panelového domu. Šéf moravskoslezských hasičů Vladimír Vlček...

Výbuch v Bejrútu: 135 obětí, Trump mluvil o útoku. Česko posílá záchranáře

Úterní exploze v bejrútském přístavu, která si podle posledních informací vyžádala už nejméně 135 životů a okolo 5 000...

Viděl padat hořící těla k zemi. Hasiči byli pomalí, tvrdí svědek události

Byl mezi prvními, kteří si všimli dýmu valícího se z bytu v jedenáctém patře bohumínského věžáku. Po pár minutách...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Divoká koronapárty na chorvatském Pagu. Nakažení Češi pili z jednoho kýblu

Premium Jel do Chorvatska, užil si párty na ostrově Pag a nakazil se koronavirem. Tak dopadla dovolená Kamila Zvoníčka. „Byl...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Nová diplomka, nebo odebrání titulu. Slováci mají plán proti plagiátorům

Premium Usvědčení plagiátoři vysokoškolských závěrečných prací by mohli dostat na Slovensku druhou šanci – pokud by v ­určité...

V Bělorusku začaly prezidentské volby. Očekává se Lukašenkovo vítězství

V Bělorusku začaly prezidentské volby. Podle předpokladů by měl zvítězit dosavadní prezident Alexandr Lukašenko,...

Záchranáři v Bejrútu prověřují poškozené domy, do Česka se vrátí v úterý

Čeští záchranáři v Bejrútu se v neděli díky zlepšení bezpečnostní situace mohli vrátit do práce, zjišťují rozsah...

Bejrút demonstruje, záchranáři museli přestat s hledáním přeživších

Tým českých záchranářů v Bejrútu musel předčasně přestat s prohlížením trosek a hledáním přeživších. Kvůli zhoršující...

Ověřeno: Vyrazte s dětmi do BRuNO family parku a zažijte spoustu dobrodružství
Ověřeno: Vyrazte s dětmi do BRuNO family parku a zažijte spoustu dobrodružství

Užíváte si léto na výletech? Pak pro vás máme tip, kde se děti opravdu vyřádí. Zamiřte do moravské metropole, a to do BRuNO family parku. Najdete...

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...