„Stížnost jsme podávali už před prázdninami. Kdy se jí začne soud ve Štrasburku zabývat, zatím nevíme,“ řekla iDNES.cz poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková, která má od Michalákové plnou moc k zastupování u českých úřadů.
„Čekáme na to, jak Evropský soud pro lidská práva nyní zareaguje. Jsme připraveni poskytnout veškerou pomoc, aby stížnost dopadla co nejlépe,“ uvedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Pokud podle něj soud stížnost přijme, česká strana bude „hledat argumenty, v čem podle nás norský systém nevzal v potaz věci, které nám v našem systému připadají důležité“. Česko může poukazovat na to, v čem cizí systém nenaplnil ochranu práv, dodal ministr zahraničí.
Podle advokátky Dory Bokové čekají zástupci Michalákové na to, jestli soud stížnost vůbec akceptuje. „Kvůli formálním důvodům ji dosud neodmítl,“ uvedla. Michaláková už jednou ve Štrasburku neuspěla (více o první stížnosti zde).
Nepředpokládáme, že se děti najednou vrátí k matce
„Soud by mohl pouze konstatovat, že došlo k porušení lidských práv. A je otázkou, jak by se pak zachovalo Norsko nebo i rodina pěstounů. Nikdo z nás nepředpokládá, že by se děti najednou vrátily k matce. A Eva Michaláková odmítla žádat o odškodné, snaží se tímto upozornit na porušování lidských práv ve státě, jakým je Norsko,“ dodala Chalánková.
Na podání stížnosti reagoval český europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který je členem petičního výboru a pomáhal i dalším rodinám proti Barnevernu. „Je to jediná šance, zůstávám ale optimistou a věřím, že jestli má za ČR uspět jen jedna žaloba, bude to ta Evy Michalákové. Tato rodina skutečně zažila a dál zažívá obrovské bezpráví,“ řekl iDNES.cz.
Poslankyně Chalánková pak také kritizovala české instituce za nečinnost. Podle ní Michalákové a jejím synům, kteří jsou také českými občany, stát pomoc neposkytl. Ministr Zaorálek to odmítl. Podle něj Česko využilo všech možností, které mělo. Kvůli případu se na své protějšky obrátili premiér i další ministři, diplomacie podala Norsku několik nót, jednali velvyslanci.
Zaoráek: Udělali jsme v rámci zákona vše pro pomoc rodině
„Použili jsme všechny prostředky, které vztahy mezi státy nabízejí. Dělali jsme vše, co nám umožňuje zákon, ale i diskrétnost. Nemohu prozrazovat detaily, jsou to osobní věci, těžko se to vysvětluje,“ namítl ministr. S ohledem na ochranu soukromí nemůže objasnit, proč nebylo možné dosáhnout třeba setkání dětí s jejich dědečkem (více zde).
Ministerstvo pak na svém webu vydalo prohlášení, že informace od Chalánkové považuje za zkreslené. Uvedlo, že se zastupitelský úřad v Norsku ujistil, že chlapci Michalákovi dostali dopis od svého vážně nemocného dědečka Jiřího Pavelky. Zároveň ale napsalo, že o kontaktu ví pouze od norských úřadů. Osobně s chlapci nikdo z českých úředníků nemluvil.
Denis a David Michalákovi se narodili v Norsku v letech 2005 a 2008. Jejich rodiče i oni mají české občanství. Letos uplynulo šest let od jejich odebrání. Úředníci přišli pro chlapce v květnu 2011 kvůli podezření na násilí v rodině a pohlavní zneužívání. Žádné obvinění se nepotvrdilo a policejní vyšetřovatelé dokonce vypovídali ve prospěch Michalákové. Chlapci i přesto zůstali rozděleni ve dvou pěstounských rodinách. Mladšího syna viděla matka naposledy v srpnu 2015, staršího před více než třemi lety. Chlapec podle norských úřadů o setkání nestojí.
Michaláková se v Norsku odvolávala k nejvyššímu soudu proti verdiktu o zbavení rodičovských práv k oběma synům. Odvolání ale nevyšlo, a tak případ postoupil k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku (více jsme psali zde).
Podívejte se, jak probíhala kauza bratrů Michalákových:
10. února 2015 |
