Vedle dodávek zbraní to byl další požadavek ukrajinské vlády směrem k Evropě: pomozte nám vycvičit devět brigád, z nichž každá může čítat až pět tisíc lidí, psala tamní vláda naposledy letos v září.
Zároveň úřad hlavního evropského diplomata Josepa Borrella tuto možnost zvažoval od začátku ruské invaze na Ukrajinu koncem února, výslovně ji pak zmínil v srpnu.
Nyní, po souhlasu všech ministrů zahraničí EU v Lucemburku, plán dostává jasnější obrysy: Počítá se s výcvikovou misí trvající dva roky a účastí zhruba 15 tisíc ukrajinských vojáků, přičemž hlavní centra budou v Německu a Polsku.
 |
Takzvaná Podpůrná vojenská mise EU (EUMAM) je dosud největší vojenskou misí, do níž se státy Evropské unie společně pouštějí. „Ještě nikdy jsme netrénovali takový počet vojáků v tolika různých oborech,“ uvedl jeden z evropských diplomatů pro německý týdeník Die Zeit. Náklady půjdou do 50 až 60 milionů eur ročně, tedy v přepočtu do 1,2 až 1,5 miliardy korun.
„Musíme pokračovat v poskytování rozsáhlé vojenské a humanitární pomoci Ukrajině. Proto jsme s kolegy z ostatních členských zemí schválili vojenskou misi EUMAM, která pomůže s výcvikem ozbrojených sil Ukrajiny. Podařilo se nám také vyjednat další prostředky z Evropského mírového nástroje na vojenskou pomoc,“ uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský k pondělnímu setkání v Lucemburku.
Právě Česko nyní drží rotující předsednictví Rady Evropské unie a politickou, vojenskou a humanitární podporu Ukrajiny prosazuje jako svou hlavní prioritu.
Francie vycvičí tisíce ukrajinských vojáků. Dodá i systémy protivzdušné obrany |
Třetinu z 15 tisíc ukrajinských vojáků, jejichž počet se časem může i „výrazně“ zvýšit, má vycvičit německá armáda – podle tamní ministryně obrany Christine Lambrechtové (SPD) k tomu bundeswehr určí jedno hlavní výcvikové středisko. O přesné úloze Polska, které by na celé akci mělo mít největší podíl a být styčným bodem mezi Evropou a Ukrajinou, se ještě jedná. Dílčí tréninky pak budou probíhat i v ostatních evropských zemích podle jejich možností a dispozic, koordinace celé mise převezme hlavní středisko v Bruselu.
IRIS-T, raketa vzduch-vzduch krátkého dosahu s infračerveným naváděním.
Na Ukrajině proběhla již čtvrtá mobilizační vlna a armádu tak přichází podpořit stále méně kvalifikovaných vojáků. V Evropě ti méně zkušení dostanou všeobecný výcvik, ostatní se pak budou specializovat mimo jiné na odstraňování min, obsluhu bojových dronů, vojenskou taktiku nebo obranu proti zbraním hromadného ničení.
Součástí bude také výcvik ovládání německého protiraketového systému Iris-T, který dokáže chránit města před ruskými raketovými útoky. Jedno z těchto zařízení již na Ukrajině je, další tři mají v průběhu roku následovat.
Pomáhat a zároveň si držet odstup
Ačkoli rozsah a široký záběr této mise je nový, výcvik Ukrajinců v evropských zemích včetně Německa již měsíce probíhá. Počty absolventů se ale dosud počítaly spíš na desítky až stovky. Německým výcvikem například za celou dobu od začátku války prošlo 800 členů ukrajinské armády.
Výcvik EUMAM bude probíhat striktně na území Evropy, evropští vojáci a instruktoři nebudou působit na Ukrajině, shodují se všechny evropské země. Důvod? Nenechat se zatáhnout do války.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová (14. září 2022)
Právě to je ožehavé téma, k němuž sice existuje řada fundovaných odpovědí a právních výkladů, stoprocentní jistotu, že výcvik bude interpretován jen v mezích mezinárodního práva na sebeobranu a podpory spřáteleného státu, ale nemůže zaručit nikdo.
Ostatně i německý parlament ve vlastním vyjádření z března letošního roku uvádí, že „pokud by se kromě dodávek zbraní jednalo také o instruktáž strany konfliktu nebo o výcvik v zacházení s těmito zbraněmi, jednalo by se o opuštění bezpečné oblasti neválčení“.
V květnu již naopak ministryně obrany Lambrechtová ohledně výcviku a instruktáže ukrajinských vojáků na území Evropy a Německa v televizní stanici ZDF uváděla: „Podle mého právního názoru se tím nestáváme účastníkem války.“
Právníci: Výcvik je v pořádku
Nad stejnou otázkou se zamýšlela také veřejnoprávní ARD. „Z hlediska mezinárodního práva je podpora Ukrajiny ze strany jiných států v pořádku, což zahrnuje dodávky zbraní i výcvik,“ říká právník Christoph Kehlbach s odvoláním na Chartu OSN.
Podle Philippa Dürra z Ústavu veřejného a mezinárodního práva na univerzitě v Bonnu by tato hranice byla překročena v momentě, pokud by třetí stát na Ukrajinu poslal aktivní bojové jednotky. To ale Evropa rozhodně nemá v úmyslu.
Z čistě právního hlediska tedy debata o výcviku ukrajinských vojáků v Evropě není nijak zvlášť sporná. Nezávisle na tom je ale důležité, jak je takový krok hodnocen v politické rovině. A tady už se názory rozcházejí.
